18 let analýzy rizik pro účely zákonů o prevenci závažných havárií – 1. část

V závěrečné kapitole „Závěry. Co můžeme dělat?“autoři mj. uvádí: „Jedním z cílů změn vedoucích ke směrnici Seveso III je zlepšení provádění a vynutitelnosti směrnice. Nový český zákon o prevenci závažných havárií staví na tomto úsilí a uvádí: 224/2015, § 39, odst. 3a): "Předmětem kontroly vykonávané podle tohoto zákona jsou zejména a) posouzení, zda informace obsažené v bezpečnostním programu nebo bezpečnostní zprávě odpovídají skutečným podmínkám v objektu…“ Vyhláška [9] podrobně popisuje, co musí obsahovat bezpečnostní dokumenty. Vyhláška uvádí o SŘB: 227/2015, § 4 (k § 10 odst. 6 zákona): "(1) Systémem řízení bezpečnosti se rozumí souhrn plánovacích, rozhodovacích, organizačních, řídících, koordinačních, motivačních, informačních, kontrolních a vyhodnocovacích aktivit. SŘB musí být úměrný nebezpečí závažné havárie, provozovaným činnostem a složitosti organizace řízení v objektu a musí být založen na posouzení rizik závažné havárie. SŘB obsahuje část obecného systému řízení, která zahrnuje nastavení vhodné organizační struktury, stanovení povinností a odpovědností a definuje pravidla, způsoby a postupy řízení a zajištění zdrojů pro určování, provádění a prověřování správnosti politiky prevence závažných havárií. Předchozí citace ukazují, že český regulátor (MŽP) uznává problémy zákona a snaží se na ně odpovědět. Používá nástroje, které má k dispozici, což jsou v podstatě nástroje byrokratické kontroly. Lze však pochybovat o tom, že pouze prostředky byrokratické kontroly přispějí k efektivní změně chmurného stavu implementace zákona do společností, znechucených a demoralizovaných minulými zkušenostmi. Zdá se, že to bude velmi obtížné. Bylo by mnohem užitečnější spojit byrokratický tlak s podnětnou změnou části společností. Bude nemožné odstranit naši nahromaděnou zkušenost se zákonem pouhou změnou zákona. Nechť je to pro nás lekce. Přijali jsme nepřijatelné. Použili jsme mentalitu služebníků v situacích, kdy jsme měli být partnery. Vytvořili jsme nepříznivou realitu.
V některých případech je hlášeno dodržování zákona o prevenci závažných havárií, ale skutečná prevence závažných havárií se nezlepšila. Avšak vůbec není důvod upadat do zklamání. Vždy je možné dosáhnout změny. Můžeme si představit soubor doporučení vyplývajících z výše popsané zkušenosti. Výrobním společnostem se doporučuje, aby uznaly a braly vážně koncept, který stojí za textem zákona. Zdůrazňujeme, že koncept je logický a jeho realizace si zaslouží úsilí operátora. Pokuste se přijmout hlavní ideu zákona. Otestujte to. Klaďte otázky. Poskytněte zpětnou vazbu a požadujte zpětnou vazbu. Nepoužívejte mentalitu sluhy. Učitelé a interpreti zákona jsou vyzýváni k tomu, aby odložili administrativní podrobnosti zákona a zaměřili se na podporu koncepce zákona. Zákonodárci se vyzývají, aby zdůrazňovali často neviditelnou povahu spojení zákona s výše uvedeným konceptem. V českém současném vývoji nebylo místo pro profesionální společnosti. Učte se ze zkušeností v zahraničí. V GB nebo USA hrají významnou roli profesionální společnosti v prevenci závažných havárií. Autoři doufají, že takovým způsobem může být rozdíl mezi skutečnou prevencí závažných havárií a zákonem o prevenci zúžen a odstraněn.“

Omlouvám se čtenáři za tak velké množství citovaného textu, ale bylo to nutné. Je vidět, že řada odborníků se nebojí vyjádřit svůj názor.

Co se týče metodických pokynů a materiálů pro aplikaci nového zákona o prevenci závažných havárií, pak na webové stránce MŽP [65] jsou uvedeny v části Metodiky tyto materiály:

• Metodický pokyn pro postup při zařazování objektů.
• Certifikovaná metodika k provádění zákona o prevenci závažných havárií v případě podzemních zásobníků plynu.
• VÚBP Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií – metodiky: po kliknutí se zobrazí příslušná stránka VÚBP/OPPZH [www.vubp.cz/prevence-zavaznych-havarii/metodiky], kde je jsou mj. i tyto materiály: v časopise JOSRA speciál Certifikovaná metodika pro posouzení rizik a Doplňky k Certifikované metodice.
• Věstník MŽP metodické pokyny (jedná se o číslo červen 2016), kde jsou uvedeny mj. i metodické pokyny týkající se Posouzení rizika závažných havárií (zkrácené znění názvů): Metodický pokyn pro postup při stanovení limitů akutní toxicity pro posouzení rizik závažné havárie; Metodický pokyn k identifikaci a vyhodnocení domino efektů; Metodický pokyn pro stanovení zranitelnosti životního prostředí a hodnocení dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí.

V další části Informační zdroje – vzdělávací materiály, literatura, databáze jsou uvedeny příslušné odkazy. Kromě těchto odkazů ještě byl vydán ve Věstníku MŽP únor 2016 Metodický postup harmonizace a optimalizace bezpečnostních přístupů při skladování zemního plynu v podzemních zásobnících: postup při zpracování a struktura vnitřního havarijního plánu pro provozy podzemních zásobníků plynu a Metodický postup harmonizace a optimalizace bezpečnostních přístupů pro objekty průmyslové výroby a nakládání s výbušninami.

Co se týče materiálů Certifikovaná metodika pro posouzení rizik [66] a Doplňky k Certifikované metodice [67], pak certifikovaná metodika měla být původně vydána jako metodický pokyn. Tato metodika neřešila speciální případy posouzení rizika pro některé objekty, jako jsou podzemní zásobníky plynu a nakládání s výbušninami. Byl totiž předpoklad, že toto budou řešit další metodické pokyny. OPPZH prohrálo v soutěži o veřejnou zakázku TB030MZP009 „Výzkum potřeby nových metodických přístupů
v souvislosti s implementací směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/18/EU (Seveso III)“. Zde nutno podotknout, že stát určil pravidla, jak řešit výzkumné potřeby v rámci veřejné soutěže v programech Technologické agentury ČR. To se vztahovalo i na MŽP. Situace kolem tohoto způsobu řešení, jmenování zájmových projektů, účast a výsledky v soutěžích, důvody řady neúspěchů při zadávání projektů aj. – to vše přesahuje zcela rámec tohoto příspěvku a kompetenci autora příspěvku to komentovat; nutno jen zdůraznit, že OPPZH využilo všech možností, jak zlepšit situaci v oblasti metodických materiálů. K situaci bude ještě část textu k odborné části v druhé podzimní části příspěvku.

2. Kritika Odborného pracoviště pro prevenci závažných havárií

Jak je vidět z předchozího textu v kapitole 1, problémů bylo a je dost. Odborná obec – malá část jejích členů – se vyjadřuje k různým aspektům prevence závažných havárií. Existuje také část názorů, která není prezentována veřejně nebo je prezentována jen ústně či v dopisech do OPPZH. V poslední době zesílila kritika OPPZH tak, že bylo nutno reagovat. Jednou z reakcí bylo vystoupení na konferenci APROCHEM 2018 [68], kde bylo slíbeno, že tištěná prezentace příspěvku bude vydána v rozšířeném vydání, což je tento příspěvek, v časopise JOSRA [69].

Uvádím jen dílčí výčet kritických výroků:

- Metodické materiály byly vydány pozdě, další chybí: Je pravdou, že opět se stalo, to co minule: metodické pokyny a materiály byly vydány pozdě; slíbené doplňující materiály chybí.

- Vydané materiály nepřinášejí nic nového: Nelze napsat přesný postup, co a jak, jaké metodiky, protože situace každého provozovatele je jiná. Jakmile bude napsán jeden postup, pak nic dalšího většinou nikdo navíc už dělat nebude. A nejde jednoduchým způsobem za pomoci všeobjímající metodiky uspokojivě vše vyřešit. A myslíte si, že OPPZH je v situaci, kdy vydá něco podobného jako nizozemské materiály nebo zjistí něco převratného v možnosti jevu BLEVE u autocisterny s metanolem?

- OPPZH vyčkává, jak to zpracují provozovatelé: Ruku na srdce – všichni, vážení účastníci procesu prevence závažných havárií - jste se v určité míře učili za pochodu. A také jste třeba na začátku řešení analýz rizik pro první zákon o prevenci závažných havárií používali tu "zatracenou" metodiku IAEA-TECDOC-727, nebo jste používali program ALOHA.
A metody analýzy rizik a softwarové nástroje za slušné peníze se budou vyvíjet dál, takže se budeme všichni muset učit dál. Takže např. problém s výbušninami, střelivinami a municí – vyhlášky ČÚBP vs. zákon o prevenci závažných havárií: zde bylo dříve akceptováno hlavně řešení rizika pomocí vyhlášek ČBÚ doplněné použitím metody IAEA-TECDOC-727; v momentě, jak se přestala akceptovat metoda 727, je "oheň na střeše", přičemž řada potřebných odborných materiálů byla ještě nedávno utajovaná. Takže se ptám, kde byla dohoda o řešení této situace, když tito provozovatelé de facto spadají pod řadu ministerstev?

- OPPZH dalšími a dalšími požadavky tahá peníze z kapes provozovatelů: Je navozen a i verbálně prezentován úsudek, že OPPZH je s někým "spolčeno", a neustále si vymýšlí něco navíc, aby provozovatel neustále žádal další a další analýzy u soukromých poradenských firem. Je smutným faktem, že v záplavě dokumentů se občas stává, že v prvním posudku bylo něco přehlédnuto, a bylo to sděleno až v reakci na doplnění dokumentu. Další fakt je, že je třeba měřit všem stejným metrem, ne vždy se to přesně „na aspoň centimetr“ povedlo. Pokud si uvědomíte, kolik času stojí udělat posouzení rizika např. pro rafinérii Kralupy a vytvořit odpovídající bezpečnostní zprávu, pak si myslíte, že tento stejný čas má k dispozici posuzovatel??? 2 členové OPPZH v devadesátých létech minulého století, kdy ještě mohli dělat komerční zakázky, jeden měsíc studovali výrobu a vše s tím spojené pro 2 provozy Kaučuku Kralupy, a pak teprve začali provádět analýzu rizika. Kde by na to posuzovatel vzal čas, když většina dokumentů se navíc kvůli novému zákonu hrnula ve vlnách?

- OPPZH by mělo vydat vzorovou bezpečnostní zprávu a předvést, jak se to má dělat: Nelze dělat jednotnou bezpečnostní zprávu. A navíc – OPPZH nikdo neúkoloval v tomto duchu, a finanční a lidské pokrytí pracoviště naprosto nedává prostor, abychom ve svém volném čase tvořili vzorové dokumenty. Jen jsme chtěli získat projekt, který by řešil minimální náplň jednotlivých kolonek požadavků zákona tak, aby to bylo VEŘEJNÉ, co tam musí být – ale TAČR (jeho zpravodajové) byl jiného názoru, projekt nebyl přijat. Tehdy bylo ještě trochu času…

- OPPZH nedodržuje termíny: jak jinak, když je zavaleno dokumentací; autor tohoto názoru by si měl zjistit, jak dlouho a jakým způsobem a do jaké hloubky se kontrolují části bezpečnostních zpráv v SRN, Nizozemí, Velké Británii; možná, že z jejich hloubky prověřování by bylo ještě horko…a stejně občas mají závažnou havárii.

- Analýzu rizik posuzují lidé, kteří nemají provozní zkušenosti: Na to lze odpovědět stručně: Kde chcete za platy ve státní správě u některých profesí sehnat příslušné špičkové odborníky z praxe? Myslíte si, že padesátiletý vedoucí bezpečnostního odboru, který ztratí práci kvůli tomu, že nový management nepotřebuje dál řešit vlastními silami bezpečnost, bude stát před branami VÚBP?

- a další, např. zmínka o právnících…takže kdo se chce soudit, nemůžeme mu v tom bránit; kdo si chce na nás stěžovat, může to dělat - a také to dělá.

Za této situace se nabízí otázka, co mělo OPPZH všechno dělat, nebo resp. co by dál mělo dělat, popř. dodělat:

• Dodržovat lhůty posuzování dokumentů.
• Vydávat včas fundované metodické materiály.
• Jednat se zpracovateli bezpečnostní dokumentace.
• Účastnit se seminářů, konferencí a školení.
• Vydat vzorové dokumenty pro skupinu A a B, alespoň pro amoniak, chlór, LPG, nakládání s výbušninami, střelivinami a municí, sklady hořlavých látek, sklady pesticidy a hnojiva …
• Sledovat vývoj ve světě a přenášet ho do praxe.
• Mít takovou úroveň, aby ho všichni uznávali - tedy mít příslušné odborníky.
• atd.

3. Některé pasáže právních předpisů

V další kapitole se zamyslíme nad některými vybranými pasážemi příslušných právních předpisů, části týkající se Posouzení rizika necháme až do druhé podzimní části příspěvku.

Text 1:

Nové technické poznatky - zákon § 13: „Provozovatel zajistí posouzení bezpečnostní zprávy mj. b) kdykoliv na základě mj. s ohledem na nové technické poznatky týkající se otázek bezpečnosti, analýzy havárií, nehod a skoronehod nebo poznatků v hodnocení zdrojů rizika.“

Zamyšlení: Požadavek je jasný, ale otázkou, zda každý provozovatel to udělá? Ohledně nových technických poznatků týkající se bezpečnosti nebo poznatků v hodnocení zdrojů rizika – když mu někdo nesdělí o pokroku v analýze rizik nějaké předmětné záležitosti/jevu (kdo by to měl být?), většinou nemá pracovníky, kteří mají v popisu práce číst zahraniční zdroje. Co se týká výsledků vyšetřování příčin skoronehod, havárií a závažných havárií – kde to zjistí? Co z toho vyplývá? OPPZH mělo nápad – vytvořit odbornou nástěnku, kde by byly mj. i dotazy/odpovědi; tak snad v budoucnosti….

Text 2:

Zákon § 19, odst. (1) ukládá mj. povinnost zpracovateli posudku, aby posoudil návrh bezpečnostní dokumentace objektivně a v plném rozsahu. To znamená, že podrobný posudek se dotkne všech kapitol Posouzení rizika a de facto sdělí, jak se to má udělat. Zde se v minulosti objevily případy, že bylo „něco“ odevzdáno s tím, že provozovatel dostane podrobný posudek, podle kterého to „dodělá“. Něco podobného se objevilo i v popisech částí systému řízení rizik. Nelze striktně vymezit, do jaké hloubky má sahat posudek. Chtěli jsme aplikovat „zdravý selský rozum“, ale každý si představuje pod tímto rčením něco jiného. Tímto závěrečným konstatováním z první části příspěvku připravuji půdu pro druhou část příspěvku, který bude konkrétnější.

4. Literatura k části I

[1] Prevence závažných havárií [online]. Praha: VÚBP [cit. 2018-07-02]. Dostupný z: www.vubp.cz/prevence-zavaznych-havarii.

[2] FERJENČÍK, Miloš. Identifikace a popis rizik bezpečnosti provozu pro potřeby posuzování vlivů na životní prostředí. Chemický průmysl. 1995, č. 3, s. 91-96.

[3] EU. Směrnice 82/501/EHS ze dne 24. 6. 1982 o zdrojích nebezpečí závažných havárií v určitých průmyslových činnostech (On the Major Accident Hazards of Certain Industrial Activities“); doplňky roky 1987 a 1988 (Seveso I).

[4] EU. Směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. 12. 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (On the Control of Major Accident Hazards Involving Dangerous Substances) (Seveso II); změna Směrnicí 2003/105/ES ze dne 16. 12. 2003.

[5] EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. 7. 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Seveso III). Úřední věstník Evropské unie [online]. L197/1, 24. 7. 2012. Dostupné také v digitální formě z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2012:197:0001:0037:CS:PDF (česká verze), ttp://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2012:197:0001:0037:EN:PDF (anglická verze).

[6] MIKA, Otakar, J. Prevence závažných havárií. MM Spektrum - monotematická příloha Bezpečnost práce a požární ochrana [online]. 2017, č. 6, s. 121. Dostupný z: www.mmspektrum.com/clanek/prevence-zavaznych-chemickych-havarii.html.

[7] Seminář „Metody a postupy analýzy rizik v podmínkách průmyslových podniků“. Praha, 1998.

[8] Workshop „Posuzování bezpečnostní zprávy a inspekce“. Říčany u Prahy, 1999.

[9] FERJENČÍK, Miloš; ŠVACHULA, Jiří; KUPČÍK, J. Připraveni na „Seveso 2“? CHEMagazín. 1999, č. 3.

[10] FERJENČÍK, Miloš. Návrh zákona o prevenci závažných havárií postoupil do druhého čtení. CHEMagazín. 1999, č. 5.

[11] FERJENČÍK, Miloš. Analýza a hodnocení rizika závažných nehod v průmyslových podnicích. CHEMagazín. 1999, č. 6, s. 14-16.

[12] FERJENČÍK, Miloš. Zákon o prevenci závažných havárií nemůže opomíjet pojem zdroj rizika. CHEMagazín. 2000, č. 6, s. 14-16.

[13] ČESKO. Zákon č. 353/1999 Sb. ze dne 9. prosince 1999 o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií). In: Sbírka zákonů, Česká republika. 1999, částka 111, s. 7609-7629.

[14] ČESKO. Nařízení vlády č. 6/2000 Sb. ze dne 12. ledna 2000, kterým se stanoví způsob hodnocení bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při provádění kontroly, obsah informace a obsah výsledné zprávy o kontrole. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 3, s. 57-60.

[15] ČESKO. Vyhláška č. 7/2000 Sb. Ministerstva životního prostředí ze dne 13. ledna 2000, kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 3, s. 61-74.

[16] ČESKO. Vyhláška č. 8/2000 Sb. Ministerstva životního prostředí ze dne 13. ledna 2000, kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 3, s. 75-103.

[17] ČESKO. Vyhláška č. 383/2000 Sb. Ministerstva vnitra ze dne 24. října 2000, kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 106, s. 4926-4958.

[18] ČESKO. Vyhláška č. 25/2000 Sb. Ministerstva vnitra ze dne 7. února 2000, kterou se stanoví podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 9, s. 292-301.

[19] KALÁB, Jiří. Implementace analýzy rizik do havarijního plánu a bezpečnostní zprávy. CHEMagazín. 2000, č. 4, s. 12-15.

[20] Sborník konference Bezpečnost v chemickém průmyslu. Ústí nad Labem. Ústí nad Labem, 2003.

[21] Metodický pokyn č. 4 odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí pro hodnocení možnosti vzniku kumulativních a synergických účinků závažné havárie. Praha: Věstník MŽP, červen 2002, s. 35.

[22] Metodický pokyn č. 2 odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí pro stanovení zranitelnosti životního prostředí metodou ENVITECH 03 a analýzou dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí metodou H&V index. Praha: Věstník MŽP, březen 2003, s. 61-62.

[23] IAEA (International Atomic Energy Agency): Manual for the classification and prioritization of risks due to major accidents in proces and related industries, IAEA-TECDOC-727. Rev. 1. Vienna: IAEA, 1996. 73 s. ISSN 1011-4289.

[24] Dow´s fire & explosion index hazard classification guide. 7th ed. New York: AIChE, 1994. 63 s. ISBN 978-0-8169-0623-9.

[25] Dow´s chemical exposure index guide. 1st ed. New York: AIChE, 1994. 38 s. ISBN 978-0-8169-0647-5. 

[26] EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES ze dne 16. prosince 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek. Úřední věstník Evropské unie. L 345/97.

[27] ČESKO. Zákon č. 82/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 25, s. 1217-1228. Úplné znění změněného zákona bylo vydáno jako zákon č. 349/2004 Sb. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 113, s. 7354-7374.

[28] ČESKO. Nařízení vlády č. 452/2004 Sb., kterým se stanoví způsob hodnocení bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při provádění kontroly, obsah informace a obsah výsledné zprávy o kontrole (předpis ruší vyhlášku č. 6/2000 Sb.). In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 151, s. 8910-8914.

[29] ČESKO. Vyhláška č, 367/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 120, s. 7534.

[30] ČESKO. Vyhláška č. 366/2004 Sb., o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií (předpis ruší vyhlášku č. 8/2000 Sb.). In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 120, s. 7506-7533.

[31] ČESKO. Vyhláška č. 373/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 121, s. 7606-7607.

[32] Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií [online]. Praha: VÚBP, 2005 [cit. 2018-06-25]. Dostupný z: www.vubp.cz/index.php/metodiky.

[33] BABINEC, František; IVÁNEK, Libor; FICBAUER, Vít. Accidents, Learning from Accidents and Safety Documentation. In: Konference „Loss Prevention and Safety Promotion in the Process Industries. 11th International Symposium Loss Prevention 2004“. Praha: Congress Centre, 2004. ISBN 80-02-01574-6.

[34] BEJDÁKOVÁ, Marika. Rozdíly v krizové legislativě České a Slovenské republiky. In: Konference „Požární ochrana 2004“. Ostrava: VŠB – TU, 2004. ISBN 80-86634-39-6.

[35] BABINEC, František. Evropská a národní praxe v řízení rizik. In: Konference „CHISA 2005“. Srní, 2005.

[36] ČESKO. Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) a zákon č. 488/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 59/2006 (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 25, s. 842-869 a In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, částka 155, s. 8558-8560.

[37] ČESKO. Nařízení vlády č. 254/2006 Sb., o kontrole nebezpečných látek. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 82, s. 3058-3061.

[38] ČESKO. Vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 82, s. 3081-3115.

[39] ČESKO. Vyhláška č. 255/2006 Sb., o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 82, s. 3062-3080. a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie.

[40] ČESKO. Vyhláška č. 250/2006 Sb., kterou se stanoví rozsah a obsah bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 79, s. 3012-3013.

[41] ČESKO. Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 36, s. 1201-1227.

[42] Metodický pokyn č. 4 odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí pro postup při zpracování dokumentu „Analýza a hodnocení rizik závažné havárie“ podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Praha: Věstník MŽP, březen 2007, s. 1-15.

[43] Metodický pokyn č. 5 odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí k rozsahu a způsobu zpracování dokumentu „Posouzení vlivu lidského činitele na objekt nebo zařízení v souvislosti s relevantními zdroji rizik“ podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Praha: Věstník MŽP, březen 2007, s. 16-21.

[44] Metodický pokyn odboru environmentálních rizik a ekologických škod pro postup při stanovení limitů akutní toxicity pro analýzy rizik podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů. Praha: Věstník MŽP, červenec 2011, s. 31-37.

[45] Metodický pokyn odboru environmentálních rizik a ekologických škod pro identifikaci a hodnocení kombinovaných rizik přírodního původu a závažných havárií. Praha: Věstník MŽP, srpen 2012, s. 22-31. ISSN – tištěná verze 0862-9013.

[46] Metodický pokyn odboru environmentálních rizik a ekologických škod pro hodnocení dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí. Praha: Věstník MŽP, srpen 2012, s. 49-80.

[47] BUMBA, Jan; KELNAR, Luboš; SLUKA, Vilém. Postupy a metodiky analýz a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií [online]. Praha, VÚBP: 2000 [cit. 2018-06-25]. Dostupný z: www.vubp.cz/images/soubory/prevence-zavaznych-havarii/metodiky/postupy-a-metodiky-analyz-a-hodnoceni-rizik.pdf .

[48] MIKA, Otakar, J. Možnosti zlepšení současného stavu analýzy a hodnocení rizik. Chem. Listy. 2011, č. 12, s. 926–929.

[49] IAEA (International Atomic Energy Agency). Guidelines for integrated risk assessment and management in large industrial areas. IAEA-TECDOC-994. Vienna: IAEA, 1998. 90 s. ISSN 1011-4289.

[50] Seminář Seminar on Major Accident Prevention in Lower Tier Seveso Establishments. Praha: Kongresové centrum, 22. 4. 2009.

[51] Terminologický výkladový slovník k problematice lidského činitele [online]. Praha: VÚBP, 2011 [cit. 2016-01-05]. Dostupný z: www.vubp.cz/index.php/metodiky.

[52] HORÁK, Josef. Vztah veřejnosti a chemických výrobních podniků a jeho vliv na podnikatelské prostředí v chemii. Chem.Listy.  2007, č. 4, s. 293-302.

[53] HORÁK, Josef. Analýza rizika havárie v chemickém průmyslu dříve a nyní. In: Konference „APROCHEM 2008“. Milovy, 2008. ISBN 80-02-01791-9 (1.díl), ISBN 80-02-01813-3 (2.díl).

[54] HANIKA, Jiří. Chemické procesy a jejich bezpečnost. Chem. Listy. 2011, č.2, s. 101-102.

[55] BABINEC, František. Potřebnost studií HAZOP versus odborná způsobilost. In: „Týden vědy, výzkumu a inovací pro praxi 2013. Konference APROCHEM 2013“. Kouty nad Desnou, 2013. ISBN 978-80-85990-22-5.

[56] ČESKO. Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). In: Sbírka zákonů Česká republika. 2015, částka 93, s. 2762-2801.

[57] ČESKO. Vyhláška č. 227/2015 Sb., o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku. In: Sbírka zákonů Česká republika. 2015, částka 94, s. 2842-2871.

[58] ČESKO. Vyhláška č. 225/2015 Sb., o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B. In: Sbírka zákonů Česká republika. 2015, částka 93, s. 2802-2803.

[59] ČESKO. Vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře. In: Sbírka zákonů Česká republika. 2015, částka 93, s. 2804-2835.

[60] ČESKO. Vyhláška č. 228/2015 Sb., o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie. In: Sbírka zákonů Česká republika. 2015, částka 94, s. 2872-2892.

[61] ČESKO. Vyhláška č. 229/2015 Sb., o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole. In: Sbírka zákonů Česká republika. 2015, částka 94, s. 2893-2898.

[62] EU. Proposal for a Directive of European Parlament and of the Council on control of major-accident hazards involving dangerous substance. Brussels: European Commission, 21.12.2010 COM(2010) 781 final; 2010/0377 (COD). Dostupný z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0781:FIN:EN:PDF.

[63] FERJENČÍK, Miloš; MAŠÍN, Jindřich. Unwelcome results of safety analyses. In: „3rd International Conference on Chemical Technology ICCT 2015“. Mikulov, 2015.

[64] FERJENČÍK, Miloš; MAŠÍN, Jindřich. Law on prevention of major accidents versus real prevention of major accidents. In: „4rd International Conference on Chemical Technology ICCT 2016“. Mikulov, 2016.

[65] Metodiky a informační zdroje [online]. Praha: MŽP [cit. 2018-07-02]. Dostupný z: www.mzp.cz/cz/metodicke_pokyny_odboru_enviro_rizik.

[66] Metodika přístupu k identifikaci zdrojů rizik, analýze rizik a hodnocení rizik průmyslových havárií pro posouzení rizik v rámci prevence závažných havárií. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2016, roč. 9, speciální č. Prevence závažných havárií. ISSN 1803-3687.

[67] Doplňky k Metodice přístupu k identifikaci zdrojů rizik, analýze rizik a hodnocení rizik průmyslových havárií pro posouzení rizik v rámci prevence závažných havárií. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2016, roč. 9, speciální č. Prevence závažných havárií. ISSN 1803-3687.

[68] SLUKA, V. 18 let analýzy rizik pro účely zákonů o prevenci závažných havárií. In: „Týden vědy, výzkumu a inovací pro praxi 2018. Konference APROCHEM 2018“. Hustopeče, 2018. ISBN 978-80-85990-30-0.

[69] Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (JOSRA). Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2008- [cit. 2018-06-25]. ISSN 1803-3687.

Vzorová citace

SLUKA, Vilém. 18 let analýzy rizik pro účely zákonů o prevenci závažných havárií: 1. část. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2018, roč. 11, č. 2. ISSN 1803-3687.