Migrace Ukrajinců do Česka a ostatních zemí Evropské unie: jejich potenciál a rozdílná pod

Limitace

Získané poznatky jsou zatíženy některými nedostatky. Např. výběr vzorku výzkumné populace pro dotazníkové šetření není plně (ve statistickém slova smyslu) reprezentativní^[11], má ve vzorku vyšší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných a nepokrývá celé území Ukrajiny^[12]. Samotný sběr dat byl leckde z mnoha důvodů komplikovaný, ať již na makroúrovni (např. některé venkovské oblasti jsou již díky migraci prakticky vylidněné; obavy pracovníků migračních center, že tazatelé představují jejich „nekalou konkurenci“) či na úrovni samotného respondenta (strach ze zveřejnění citlivých informací, obecná nedůvěra k výzkumným aktivitám či neschopnost pochopení některých otázek). Z výzkumu byli účelově eliminováni potenciální migranti do některých důležitých cílových zemí – např. Ruska, USA a Kanady. Přes všechny (i další zde nespecifikované) problémy sběru dat se domníváme, že vypovídací schopnost našich dat a analýz je vysoká, pokud jsou výsledky komentovány střízlivě a pouze ve vazbě k realitě, kterou reprezentují. Mnohé z prezentovaných výsledků daného kvantitativního přístupu byly v souladu s výsledky paralelně probíhajícího kvalitativního výzkumu na Ukrajině (20 interview s ukrajinskými experty na migraci provedenými podle zadání týmu Geomigrace O. Malynovskou a O. Poznyakem).

Diskuse a závěry

Výsledky dotazníkového šetření potenciálních migrantů o migrační realitě Ukrajiny přinesly (se všemi problematickými aspekty výběru výzkumného vzorku – viz text), jak z hlediska základního, tak aplikovaného výzkumu, následující důležité skutečnosti:

• V motivaci, stojící za rozhodnutím migrovat do jedné ze zemí EU (včetně Česka), výrazně dominují ekonomické faktory.
• Pomoc přátel a známých (kteří již mají zkušenost s prací v zahraničí) se ukázala jako jednoznačně nejvýznamnější faktor při hledání a organizaci práce v zahraničí.
• Spíše krátkodobý pracovní pobyt většinou cirkulační povahy je nejpreferovanějším typem migrace voleným Ukrajinci pro Česko či jinou zemi EU (zejména Polsko).
• Málo ohodnocené, nekvalifikované profese mají významné zastoupení při uplatnění Ukrajinců na českém či obecně evropském trhu práce (projevilo se i při nadhodnocení vysokoškolsky vzdělaných respondentů).
• Registrace dokumentů a získání víza, obecně důležité rysy existující státní migrační politiky i praxe, patřily díky komplikovanosti a délce vyřízení mezi nejdůležitější uvedené překážky, které vstupují do procesu plánování migrace do Česka.
• Pro výběr místa k životu v cílové zemi EU (včetně Česka), stejně tak pro výběr tamního zaměstnavatele, je velmi důležitá problematika otázek spojených s bydlením migranta (zejména jeho blízkost od místa práce, kvalita a finanční dostupnost).

Ze skupiny do analýzy vstupujících proměnných vygenerovala metoda klasifikačních stromů faktory, které nejvýznamněji ovlivňují výběr země pro migraci. V analýze podmíněností volby Česka jako cílové země migrace (vůči ostatním zemím EU) se potvrdila na rozdíl od možná očekávaného významného vlivu některých základních sociodemografických a ekonomických charakteristik či již existujících sociálních vazeb na příbuzné respondentů, klíčová důležitost zejména předchozí pracovní zkušenosti v dané zemi (ale též obecně v zahraničí). Především se ukázalo, že dosavadní pracovní zkušenosti Ukrajinců v Česku mají pozitivní odezvu, neboť již uskutečněné pracovní pobyty vedou u většiny k pokračování jejich pracovní mise opět ve stejné zemi – Česku. Tato skutečnost může svědčit o postupném „zrání“ země v její „expanzivní fázi“ konceptu tzv. migračního cyklu. (Tomu ostatně napovídá i v dotazníkovém šetření potvrzený zvýšený zájem o aspekty ubytování v cílové zemi – Česku). Na druhé straně završení vývoje tohoto cyklu, kdy se imigrace a integrace stávají nedílnou a přirozenou součástí života společnosti (Fassmann, Reeger 2012), v Česku ještě zdaleka neproběhlo. To např. dokazuje i fakt, že vyšší lidský kapitál (v našem šetření reprezentovaný migranty s větší znalostí anglického jazyka) skrytý v migračních proudech z Ukrajiny, Česku často uniká – prohrává v přitažlivosti s dalšími, patrně^[13] vyspělejšími zeměmi EU. V Česku tedy „nezdravě“ dominuje uplatnění ukrajinské pracovní síly na sekundárním trhu práce, často doprovázené ztrátou lidského kapitálu (překvalifikovanost). Daná analýza rovněž potvrdila důležitost geografické polohy regionu na Ukrajině, ze kterého se za prací odchází. Západní Zakarpatská oblast v tomto směru vévodí, a to jednoznačně ve spojení s historicko-politickým kontextem propojenosti v rámci předválečného Československa.

Z hlediska transnacionalizace a jejího charakteru (model cirkulační versus spíše usazení - viz výše) dochází k důležitému paradoxu. Na jedné straně někteří Ukrajinci zdůrazňují a realizují mezi Českem a EU spíše dočasnou, cirkulační migraci (Fedyuk, Kindler 2016), jiní se naopak natrvalo usazují (např. viz Martin – Taylor 1995, Leontiyeva 2016; v Česku nyní cca dvě třetiny ukrajinských migrantů)^[14]. Přesto většina respondentů v našem šetření zastává názor, že po naplnění své pracovní mise v Česku (či jiné zemi EU) se vrátí (návrat v našem dotazníku deklaruje 81 % respondentů - „ano a spíše ano“). To však lze do velké míry patrně přičíst věčnému mýtu migrantů o návratu, který se jen málokdy uskuteční (např. Carling - Pettersen 2014).

Z dlouhodobého hlediska se budoucí ukrajinská migrace do Česka a EU bude odvíjet jak od socioekonomické prosperity Ukrajiny a rozvoje její demokracie a stability (při pokračujícím procesu deindustrializace by její ekonomika mohla uživit maximálně 20 milionu lidí, přičemž zbylá populace reprezentuje její migrační potenciál, viz Vernivskyi 2020), tak od stavu trhu práce, resp. migrační politiky Česka a dalších zemí EU. Ty budou nově modifikovány i v souvislosti s probíhající koronavirovou pandemií a jejími dopady.

Poděkování

Výzkum byl realizován díky podpoře projektu TAČR „Řízená migrace se zvláštním zaměřením na Ukrajinu jako nástroj pro snížení deficitu pracovní síly a zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu“, č. TL01000127.

Další poděkování patří pracovníkům Sociologického institutu Akademie věd na Ukrajině („Institute of Sociology of National Academy of Science of Ukraine, Centre for Social Expertises named after Yuri Saenko“) za efektivní spolupráci a sběr dat na Ukrajině.

Literatura

BOYLE, P.; HALFACREE, K.; ROBINSON, V. 2013. Exploring Contemporary Migration. London, New York: Routledge, 2013.

CARLING, J.; PETTERSEN, S. V. 2014. Return Migration Intentions in the Integration-Transnationalism Matrix. International Migration. 2014, vol. 52, no. 6, s. 13-30.

CASTLES, S. 2010. Understanding Global Migration: A Social Transformation Perspective. Journal of Ethnic and Migration Studies. 2010, vol. 36, no. 10, s. 1565-86.

CONSTANT, A.; MASSEY, D. S. 2002. Return Migration by German Guestworkers: Neoclassical versus New Economic Theories. International Migration. 2002, vol. 40, no. 4, s. 5-38.

Cizinci v České republice = Foreigners in the Czech Republic 2019. Praha: Český statistický úřad, 2019.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. 2020. Zaměstnanost cizinců [online]. ČSÚ, 2020 [cit. 2020-05-27]. Dostupné z: www.czso.cz/csu/cizinci/4-ciz_zamestnanost#cr.

Databáze OKpráce. 2017, (vlastní interní materiály).

DRBOHLAV, D.; UHEREK, Z. 2007. Reflexe migračních teorií. Geografie. 2007, roč. 112, č. 2, s. 125-141.

DRBOHLAV, D. 1999. Imigranti v České republice: s důrazem na ukrajinské pracovníky a západní firmy operující v Praze: Research Support Scheme. Budapest: Open Society Institute, 2019.

DÜVELL, F. (ed.). 2006. Illegal Immigration in Europ: Beyond Control? New York: Palgrave Macmillan, 2006.

FEDYUK, O.; KINDLER, M. 2016. Ukrainian Migration to the European Union: Lessons from Migration Studies. Switzerland: Springer Nature, 2016. (IMISCOE Research Series).

FASSMANN, H.; REEGER, U. 2012. „Old“ Immigration Countries in Europe: the Concept and Empirical Examples. In: OKOLSKI, M. (ed.). European Immigrations: Trends, Structures and Policy Implications. Amsterdam: Amsterdam University Press, 2012. S. 65-90.

CHMELKO, V. 2001. Makrosocialnyie izmenenyia v Ukraine-gody nezavisimosti. Monitoring obschestvennogo mnenyia: ekonomicheskyie i socialnyie peremeny. 2001, vol. 55, no. 5.

International Migration Review. 1989. vol. 23, no. 3.

KING, R. 2012. Theories and Typologies of Migration: an Overview and a Primer. Malmö, Malmö University, 2012. (Willy Brandt Series of Working Papers in International Migration and Ethnic Relations, 3/12). 49 s.

KUHN, T. S. 1997. Struktura vědeckých revolucí. Praha: Oikoymenh, 1997. ISBN 80-86005-54-2.

LEONTIYEVA, Y. 2016. Ukrainians in the Czech Republic: On the Pathway from Temporary Foreign Workers to One of the Largest Minority Groups. In: FEDYUK, O.; KINDLER, M. (eds.). Ukrainian Migration to the European Union: Lessons from Migration Studies, Switzerland: Springer Nature, 2016, S. 133-149.

LUPTÁK, M.; LUPTÁKOVÁ, M., 2013. Mezinárodní migrace: pohledy a nadhledy. Červený Kostelec: Pavel Mervart. ISBN 978-80-7465-086-4.

MALYNOVSKA, O.; POZNYAK O. 2018. Sekundární analýza – Ukrajina: výzkumná zpráva projektu TAČR. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 2018.

MASSEY, D. S. …[et al.]. 1993. Theories of International Migration: a Review and Appraisal. Population and Development Review. 1993, vol. 19, no. 3, s. 431-466.

MASSEY, D. S. …[et al.]. 1998. Worlds in Motion: Understanding International Migration at the end of the Millenium. Oxford: Clarendon Press, 1998.

MARTIN, P.; TAYLOR, J. E. 1995. Guest Worker Programs and Policies. Washington: Urban Institute, 1995.

OKOLSKI, M. (ed.). 2012. European Immigrations. Trends, Structures and Policy Implications. Amsterdam: Amsterdam University Press, 2012.

PIORE, M. J. 1979. Birds of Passage: Migrant Labor and. Industrial Societies. Cambridge: Cambridge University Press, 1979.

SAMERS, M.; COLLYER, M. 2017. Migration. 2^nd ed. New York: Routledge, 2017.

Socialno-ekonomichnyi rozvitok Ukraini. Kiiv: Derzhavna sluzhba statistiki, 2011.

SUKOV, A. 2019. Kak spasat ukrainskuiu ekonomiku.  Obruschenye promyschlennosti. Kiiv: Delovaya-stolica, 24. 12. 2019.

Ukrainska migracia v umovakh globalnikh i nacionalnikh viklikiv XXI.stolitia. Lviv: Lvivskii universitet, 2019.

Ukrainskoyie suspilstvo: monitoring socialnikh zmin. Kiie, NANU, Institut sociologii, 2018.

VALENTA, O.; DRBOHLAV, D. 2018. Longitudinal And Spatial Perspectives On The Mismatch Of Tertiary Educated Migrant Workers in the Czech Labour Market: The Case of Ukrainians. Moravian Geographical Reports. 2018, vol. 26, no. 4, s. 255-272.

VERNIVSKYI, P. 2020. Ukraina ne smozhet prokormit bolsche 15-20 milionov naselenija [online]. Kiiv: Strana, 24. 04. 2020. [cit. 2020-05-27].

Zovnishnia trudova migracia naselenia Ukraini/za rezultatami vibirkogovo obstezhenia. Statistichnii biuleten. Kiiv: Derzhavna sluzhba statistiki Ukraini, 2017.

Dušan Drbohlav, Dagmar Dzúrová, Dita Čermáková*, Eva Janská, Zdeněk Čermák, Milan Lupták**

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy; * Sociologický ústav AV ČR v. v. i.; ** Výzkumný ústav bezpečnosti a ochrany práce Praha

Dušan Drbohlav pracuje na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vede výzkumné centrum Geomigrace a zabývá se výzkumem mezinárodní migrace a integrace cizinců do nových společností zejména v regionu střední a východní Evropy.

Dagmar Dzúrová pracuje na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, je členkou výzkumného centra Geomigrace. Ve výzkumu se zaměřuje na sociální nerovnosti ve vztahu ke zdravotnímu stavu obyvatel, spolupracuje při kvantitativních analýzách migračních studií.

Dita Čermáková je odbornou asistentkou v Sociologickém ústavu AVČR a členkou výzkumného centra Geomigrace. Ve své vědecké práci se věnuje mezinárodni migraci, ekonomické aktivitě migrantů a integraci migrantů v oblasti hodnotových postojů.   

Eva Janská pracuje na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a je členkou výzkumného centra Geomigrace. Zabývá se mezinárodní migrací a integrací cizinců do majoritních společností. Nejnovější práce se zaměřuje na výzkum české diaspory v zahraničí.

Zdeněk Čermák pracuje na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a je členem výzkumného centra Geomigrace. Zabývá se výzkumem vnitřní a mezinárodní migrace; prostorovým rozmístěním obyvatelstva.

Milan Lupták pracuje ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce v Praze, v Oddělení analýz a prognóz, je členem výzkumného centra Geomigrace. Věnuje se otázkám pracovní migrace Ukrajinců do ČR, bezpečnosti práce migrantů, agenturnímu zaměstnávaní.

Citace

DRBOHLAV Dušan …[et al.]. Migrace Ukrajinců do Česka a ostatních zemí Evropské unie: jejich potenciál a rozdílná podmíněnost volby cílové země. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2021, roč. 14, č. 1. ISSN 1803-3687.

[1] Potenciálem rozumíme nikoliv kvantitativní parametry budoucí ukrajinské migrace, nýbrž odhalení její kvalitativní stránky ve smyslu široce vymezeného lidského kapitálu pro nabízející se trhy práce cílových zemí.

[2] Viz www.geomigrace.cz

[3] Ve výběru dominovala daná střediska menšinově doplněná o další města oblasti v okolí daného centra. V Zakarpatské oblasti byl daným střediskem Užhorod.

[4] Polovinu představovali respondenti z venkovských sídel menších než 2 000 obyvatel, druhou polovinu ti z venkovských sídel s více než 2 000 obyvatel.

[5] Byla možnost volby maximálně tří faktorů.

[6] Ideálně odpovídá 507 respondentů – součet těch, kteří již začali plánovat a organizovat svoji váženě zamýšlenou migraci do EU nebo již mají vše k migraci zařízeno. 

[7] Ideálně odpovídá 1 004 respondentů.

[8] Nicméně pouze 157 respondentů specifikovalo uvažovanou cílovou zemi své migrace. Největší zastoupení měly - Polsko (34), Německo (27), Itálie (19), Slovinsko (15) a Maďarsko (11). U ostatních zemí byla četnost menší než 10.

[9] Nezačleněna zůstala důležitá proměnná „výše příjmu“, která je k dispozici pouze pro 508 respondentů - těch, kteří si již migraci organizovali či zorganizovali a tak byli schopni tuto částku uvést. Proměnná příjem tak nemůže být aplikována v této analýze, kde se pracuje s celkovým vzorkem všech respondentů – 1004. 

[10] Účelem bylo potlačení diferenciace způsobenou „územní fragmentací“ míst bydlišť respondentů a tím umožnění vstupu do modelu a lepšího zohlednění jiných možných proměnných.

[11] Tradičně pojatý „náhodný výběr“ však vzhledem k povaze výzkumu a kritériím výběru nelze plnohodnotně realizovat. 

[12] V našem vzorku bylo 45,1 % žen, což koresponduje s 45,8 % zastoupení žen mezi všemi legálně působícími Ukrajinci v Česku k 31. 12. 2018 (Cizinci 2019). Zastoupení respondentů podle věkových skupin: 18-24 – 19,9 %; 25-34 - 36,6 %; 35-44 - 22,6 %; 45-54 - 14,9 %; 55+ - 6,0 % - poměrně dobře reprezentuje věkovou strukturu typické pracovní zahraniční migrace – s převahou mladších věkových skupin. Stejně tak poměrně široké rozprostření ekonomických aktivit respondentů do mnoha sektorů ekonomiky (ale s dominancí zpracovatelského průmyslu, stavebnictví a zemědělství) u těch, kteří již znají místo svého uplatnění v jejich připravované migrační misi, je víceméně v souladu s jejich uplatněním na českém trhu práce – viz charakterizace výše - v části Ukrajinští pracovníci na českém trhu práce a Databáze OKpráce, 2017 (vlastní interní materiály).

[13] Viz výše – problém definice kategorie „další země EU“.

[14] Obdobně rezonuje daný konflikt v ekonomickém přístupu, který v jedné z možných perspektiv konfrontuje koncept „neo-classical economics“ (NE) s „new economics of labour migration“ (NELM) (Constant - Massey 2002). Hlavním rozdílem je povaha celkové migrační strategie včetně klíčového přístupu migranta k návratu zpět do své mateřské země. Zatímco NE předpokládá, že lidé migrují do zahraničí natrvalo, aby celoživotně maximalizovali svůj příjem, NELM vidí migraci jako prostředek pouze dočasného překonávání nedostatků domácího trhu (Constant – Massey 2002) a migrant počítá s návratem.

Soubory ke stažení

Příloha - Dotazník a vybrané otázky