Automatizace práce pro nás není, ač se tak může zdát, úplnou novinkou, využíváme ji v běžném životě a přizpůsobujeme se jí. Kolik z nás si vybírá peníze z účtu u pokladních přepážek či na poštách, bankomat je pro většinu z nás naprostou samozřejmostí, i to je příklad automatizace, který má vliv na lidské chování a na lidskou práci. Postupem doby však stroje budou nahrazovat lidskou sílu stále více. Jedním z takových příkladů, které již v praxi najdeme a všichni se s ní můžeme dostat do styku, je nahrazování povolání prodavačů samoobslužnými pokladnami, nověji skenování zboží při nákupu a jeho skládání přímo do tašky. Takový nákup již u konečného terminálu jen zaplatíme. U toho to však nekončí, někdo z nás již do supermarketů nechodí vůbec, jednoduše si vybere zboží na internetu, vloží do virtuálního košíku a celý nákup doveze kurýr ve smluvený čas.
Toto období, které se před námi nachází a je spojené s automatizací výroby, bude postupně pronikat do různých profesí. Čeká nás úplný zánik některých profesí, ale i vznik profesí nových, které si teď ani nedokážeme představit. Přitom stávající predikce spíše počítají s tím, že nově vzniklých míst bude méně než těch zaniklých. Abychom byli schopni takovou změnu zvládnout, je třeba se proaktivně zapojit a nevnímat tuto změnu jen jako hrozbu, ale jako výzvu a vývoj, na které je třeba se připravit. Znamená to, celkově vytvářet podmínky pro to, aby byla Česká republika konkurenceschopná a aby měla dobrou úroveň kvality života. Je nutné analyzovat a monitorovat vývoj a trendy na trhu práce a z toho předvídat vývoj, který na něj digitalizace bude mít. Možným způsobem, jak se připravit na tuto novou průmyslovou revoluci, je i sledování a přebírání zkušeností z více vyspělých zemí, které se digitalizaci a automatizaci práce již více věnují. Avšak sledování a přebírání zkušeností ze zahraničí může mít za následek to, že budeme v přechodu na automatizovanou výrobu vždy o krok pozadu než vyspělejší země.
Jednou z hlavních potřeb, kterou s sebou tzv. Práce 4.0 přináší je, přizpůsobení vzdělávacího systému budoucím potřebám trhu práce. Bez toho aniž by se změnila příprava dalších generací na výkon povolání, a s tím spojené předávání potřebných znalostí a dovedností není přechod na tuto koncepci možný. Doba digitalizace a automatizace práce je spojena zejména s poptávkou po vzdělání v oboru IT a v technických oborech se schopností kreativního a kritického myšlení, neustálým zvyšováním kvalifikace, mezioborovou znalostí lidí a také s celoživotním vzděláváním. Kognitivní vědec Steven Pinker odhaluje z hlediska problematiky vývoje umělé inteligence zajímavou informaci: „Nejdůležitější lekcí získanou za třicet pět let výzkumu umělé inteligence je poznatek, že složité problémy jsou jednoduché a jednoduché problémy jsou složité …S nástupem nové generace inteligentních zařízení jsou to například tržní analytici, ropní inženýři a členové výboru pro podmínečné propouštění vězňů, kdo se může bát, že je nahradí stroje. Zahradníci, recepční a kuchaři se o svá zaměstnání během následujících desetiletí nemusejí bát“ [13]. Další zajímavý pohled na oblast umělé inteligence a robotiky přinesl odborník na robotiku Hans Moravec, kdy oproti laické představě je pro výzkumníky v oboru umělé inteligence a robotiky snazší sestrojit stroj s vyšším logickým myšlením, než s nižšími senzomotorickými dovednostmi. To vešlo ve známost jako Moravcův paradox [10]. „Je poměrně snadné vyrobit počítače, které podávají výkony dospělých lidí při testech inteligence nebo hraní dámy, ale těžké či nemožné jim dát dovednosti jednoročního dítěte, co se vnímání a pohyblivosti týče“ [9].
Více ohroženými profesemi jsou ty, které jsou snáze nahraditelné moderními technologiemi. Jedná se pak především o nízko kvalifikovaná pracovní místa, která se vyznačují četnými opakovanými úkony a fyzicky namáhavou prací nebo činnostmi, které lze algoritmizovat a standardizovat, příkladem mohou být třeba administrativní pozice. V odvětví průmyslu bude v porovnání se současným stavem stačit desetina zaměstnanců. Zavedení automatizace už by u mnoha profesí bylo možné dnes, avšak náklady mezd jsou pro zaměstnavatele stále nižší než výdaje, které by byly spojeny s automatizací. Na druhou stranu se však hovoří také o potřebě tyto stroje kontrolovat, udržovat a opravovat, zde se pak naskýtá možnost uplatnění lidské síly. Podle příkladu americké ekonomiky byla vytvořena tabulka, která odhaduje náchylnost jednotlivých profesí k digitalizaci v evropské i české ekonomice [5].
Tab. 1: Dvacet profesí s největším indexem ohrožení digitalizací (zdroj: Chmelař a kolektiv [5]).
I s nástupem digitalizace a automatizace práce však existují profese, které zatím nahraditelné nebudou. Jedná se o profese, které vyžadují nadprůměrné vzdělání, vysokou kvalifikaci, empatii nebo kreativitu. Výhodu mají i lidé, kteří mají rozvinuté strategické či inovativní myšlení [4]. Ceněni budou zaměstnanci s mezioborovými znalostmi, ti kteří mají technické vzdělání, ale ovládají i měkké dovednosti a lidé variabilní se zájmem o další vzdělávání. Hlavní skupinou, která bude v období digitalizace a automatizace zásadní, je skupina pracovníků z oblasti IT a ICT. Přesto osobní kontakt je pro nás v jistých situacích důležitý a vyžadovaný. A to i v případech, kdy je technika natolik vyspělá, že by takové profese nahradit mohla. Jedná se o profese, u kterých je vyžadována lidská péče a kontakt, jako jsou například učitelé nebo zdravotní sestry, kde je kladen důraz na empatii, osobní přístup či kreativitu. Jak řekl Arisotelés: „Člověk je tvor společenský“ a to i v tomto případě nadále platí. Stejně jako u předchozí tabulky, i zde nahlédneme na data, zpracovaná podle příkladu americké ekonomiky.
Tab. 2: Dvacet profesí s nejnižším indexem ohrožení digitalizací (zdroj: Chmelař a kolektiv [5]).
Úvodní kapitola již pojednává o tom, že období digitalizace se stává součástí našeho běžného života a v mnoha ohledech jsme si toho možná ani nevšimli. V roce 2015 se digitální ekonomika na celosvětovém HDP podílela 4,2 % a po celém světě dávala práci 17 milionům lidí, navíc dalších 15 milionů pracovních míst nepřímo podpořila [2]. Období čtvrté průmyslové revoluce změní pohled na práci a zaměstnání jak je vnímáme dnes, vzdělání nebudeme přizpůsobovat jedné profesi, jako doposud, ale budeme klást důraz na mezioborovost, komplexnost, kreativitu a flexibilitu. Zásadní však je, abychom tuto novou éru začali brát jako fakt a začali se na nové požadavky, které na trhu práce vzniknou, připravovat.
[1] BRYNJOLFSSON, Erik; McAFEE, Andrew. Druhý věk strojů: práce, pokrok a prosperita v éře špičkových technologií. Jan Melvil Publishing, 2015. ISBN 978-80-87270-71-4.
[2] Digitální ekonomika je odvětvím budoucnosti. In: Novinky.cz [online]. 16. prosince 2016 [cit. 2017-09-18].
[3] Digitální ekonomika nemá budoucnost bez odborů a sociálního rozměru. Praha: ČMKOS, 2017. (Pohledy; č. 1). ISBN 978-8086846-64-4.
[4] Dopady Průmyslu 4.0 na trh práce v ČR [online]. Praha: Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání, Národní vzdělávací fond, 2017 [cit. [cit. 2017-09-18].
[5] CHMELAŘ, Aleš …[et al.]. Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU [online]. Oddělení strategie a trendů Evropské unie (OSTEU), 2015 [cit. 2017-09-18].
[6] Iniciativa Průmysl 4.0 [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu [cit. 2017-09-18]. Dostupný z: www.mpo.cz/assets/dokumenty/53723/64358/658713/priloha001.pdf.
[7] Kulatý stůl Národního konventu o EU na téma Společnost 4.0: odpovědi na dotazy Úřadu vlády ČR, Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Pracovní skupina pro implementaci Průmysl 4.0 ve firmách, 2016.
[8] MAŘÍK, Vladimír …[et al.]. Společnost 4.0: podkladový dokument pro Národní konvent o EU [online]. Praha: Hospodářská komora ČR [cit. 2017-09-18].
[9] MORAVEC, Hans. Mind children: the future of robot and human intelligence. In: Druhý věk strojů: Práce, pokrok a prosperita v éře špičkových technologií. Jan Melvil Publishing, 2015. S. 36-37. ISBN 978-80-87270-71-4.
[10] Moravec´s Paradox. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. April 28, 2013 [cit. 2017-09-18]. Dostupný z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Moravecpercent27s_paradox&oldid=540679203.
[11] Nahradí roboti do roku 2036 polovinu americké pracovní síly? In: Echo24.cz [online]. 2. ledna 2017 [cit. 2017-09-18]. Dostupný z: https://echo24.cz/a/ifvgY/nahradi-roboti-do-roku-2036-polovinu-americke-pracovni-sily.
[12] PILNÝ, Ivan. Digitální ekonomika: žít, nebo přežít. Praha: Bizbooks, 2016. ISBN 978-80-265-0481-8.
[13] PINKTER, Steven. The language instinct. In: Druhý věk strojů: Práce, pokrok a prosperita v éře špičkových technologií. Jan Melvil Publishing, 2015. S. 36-37. ISBN 978-80-87270-71-4.
[14] Průmysl 4.0 ve vazbě na kvalifikovanou pracovní sílu v oboru IT/ICT: názory odborníků. Praha: Národní vzdělávací fond, 2017.
[15] Předvídání kvalifikačních potřeb: koncept – metody – data: část 3: čtvrtá průmyslová revoluce a zaměstnanost: výstup z projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP). Praha: Fond dalšího vzdělávání, 2015.
[16] Revoluce dovedností: jak digitalizace a robotizace navždy změní zaměstnanost [online]. ManpowerGroup, c2016 [cit. 2017-09-18]. Dostupný z: https://www.manpowergroup.cz/pruzkumy/jak-digitalizace-a-robotizace-navzdy-zmeni-zamestnanost/.
KUHNOVÁ, Eliška. Digitalizace změní trh práce. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2017, roč. 10, č. Průmysl 4.0. ISSN 1803-3687.
Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
Datová schránka: yi6jvet
DIČ: CZ00025950