Manipulace s břemeny v knihovnách s přihlédnutím k věku manipulantů

Přijat k publikování / Received for publication 10. 11. 2024

Úvod

Při manipulaci s břemeny vycházíme z české legislativy, konkrétně nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví, který v ustanovení § 29 stanovuje hygienické limity pro manipulaci s břemeny odděleně pro muže a ženy. Toto nařízení vlády je pak doplněno vyhláškou č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích, kde zvláště v ustanovení § 2 stanovuje hygienické limity manipulace s břemeny pro těhotné zaměstnankyně. Poměrně nově je do nařízení vlády č. 361/2007 Sb. včleněna část D přílohy č. 5, která uvádí v tabulce č. 7 poměrně těžko uchopitelné hodnoty pro posouzení kompresní síly na ploténku L4/L5 pro posouzení nemoci z povolání bederní páteře.

Ačkoli se uvedené nařízení vlády a vyhláška odvolávají na evropskou legislativu, mimo jiné na Směrnici Rady 90/269/EHS, o minimálních požadavcích pro ruční manipulaci s břemeny (název předpisu účelově zkrácen) či Směrnici Rady 92/85 EHS, o zavádění opatření při práci těhotných zaměstnankyň (název předpisu účelově zkrácen), takovéto limity tyto evropské předpisy neobsahují.

Obdobně se na evropskou legislativu odkazuje slovenské nařízení vlády č. 281/2006 Z. z., o minimálních požadavcích při ruční manipulaci s břemeny (název předpisu účelově zkrácen), které hygienické limity pro manipulaci s břemeny člení nejen na limity pro muže a ženy, ale navíc i podle věku.

S přihlédnutím k jisté libovolnosti, s jakou jednotlivé národní státy přistupují ke stanovení hygienických limitů pro ochranu zdraví zaměstnanců, je možné přijmout některá z ustanovení slovenského předpisu a pro zásady bezpečné ruční manipulace s břemeny v knihovnách přijmout níže uvedené zásady a limity.

Základní zásady

Jestliže zaměstnavatel nemůže přijmout dostatečné technické řešení pro manipulaci s břemeny a musí manipulaci zajistit prostřednictvím ruční manipulace, musí přijmout vhodná opatření k bezpečnosti a ochraně zdraví svých zaměstnanců. Jak těch, co s břemeny manipulují, tak i ostatních zaměstnanců a osob, které se na jeho pracovištích zdržují. Opatření spočívají především ve školení zaměstnanců o zásadách správné manipulace, k vymezení prostorů pro manipulaci, o zajištění vhodných prostředků k usnadnění manipulace, k zajištění osobních ochranných prostředků, je-li jich potřeba, ale i prověření aktuálního zdravotního stavu manipulující osoby, popř. jejího oděvu a obuvi. Všechna tato opatření vycházejí z vyhodnocení možných rizik před zahájením manipulace s břemeny a posouzení vhodnosti způsobu prováděné ruční manipulace, kdy se bere na zřetel hlavně velikost či váha břemene, úchopové vlastnosti břemene, hmotnost břemene (VÚBP, 2016), fyzická kondice manipulanta. Vyhodnocení všech rizik by mělo zajistit nejen ochranu zdraví manipulanta, ale i vyloučení možnosti vzniku úrazu, poškození páteře či nemoci z povolání.

K zajištění správné a bezpečné ruční manipulace s břemeny zaměstnavatel musí:

• posoudit velikost a hmotnost břemene ke stanovení vhodného počtu manipulantů, popř. technických prostředků k ulehčení manipulace, s určením vedoucího skupiny manipulantů, který bude manipulaci řídit a koordinovat;
• vzít v úvahu těžiště břemene s ohledem na možnost jeho excentrického umístění či možnosti jeho přesunutí v čase manipulace (těleso – volné těleso v obalu), stejně tak i vliv břemene na možnou vratkost postoje manipulanta (s uvážením dějů v případě posunu těžiště břemene či prudkého pohybu s břemenem);
• vzít v úvahu možnosti uchopení břemene (břemeno by mělo mít úchopová místa), zvláště je-li břemeno neskladné, těžko uchopitelné či vratké;
• posoudit vhodnost a charakteristiky cesty přesunu tělesa (osvětlenost prostoru, dostatečná šíře i výše prostoru, volnost a nezastavěnost cesty, rovnost a kluzkost podlahy, překonávání dveří, schodišť, apod.) s případným zajištěním doprovodu;
• vzít v úvahu způsob ruční manipulace s ohledem na vzdálenost břemene od manipulanta, je-li uloženo v jiné pracovní rovině, než v které bude manipulováno, je-li nutná rotace těla manipulanta v trupu či je-li nutné časté či hluboké předklánění manipulanta, popř. manipulace s břemenem nad rameny manipulanta, možnost jeho vyčerpání (zvláště s ohledem na teplotu okolí, vlhkost a možnost větrání);
• vzít v úvahu četnost prováděné manipulace, dobu jejího trvání, dynamičnosti či naopak statičnosti manipulace (dřívější vyčerpání), pracovní tempo, se stanovením vhodných přestávek v práci;
• vzít v úvahu nejen zdravotní způsobilost manipulanta (pracovnělékařský posudek), ale i jeho aktuální fyzický stav (který by mu mohl bránit v bezpečné manipulaci s břemenem – únava, omezení správného úchopu břemene rukou apod.), zvážit vhodnost oděvu a obuvi manipulanta (obuv s pevnou patou, s ohledem na hmotnost břemene či ostrost jeho hran; oblečení s ohledem na možnost zachycení okolními předměty či možnost jeho znečištění apod.);
• vyhodnotit možnost úrazových dějů a tyto zdůraznit při školení a přidělit manipulantům vhodné osobní ochranné pracovní prostředky (rukavice, popř. nařídit vhodnou obuv či oděv);
• seznámit své zaměstnance/manipulanty s možnými riziky a přijatými opatřeními.

Tab. 2: Návrh limitů ruční manipulace s břemeny podle věkových kategorií

Poznámka:

Hmotnostní limit občasné manipulace je uveden v minutách za pracovní směnu, nemá stanovenu kumulativní četnost.

Hmotnostní limity s nepříznivými podmínkami pro manipulaci jsou pro následující skupinu hmotnostním limitem s příznivými podmínkami pro manipulaci; snižování je po 5 kilech, pod 10 kilo po 2 či 3 kilech.

Kumulativní četnost je vypočtena s uvážením manipulace s břemenem 1x za minutu při 8hodinové pracovní směně, při započtení 69% kumulované hmotnosti zaokrouhlené na nejbližší stovku (např. 30x480x69:100=9936 ≡ 10 000 kg; 10x480x69:100=3.312 ≡ 3 400 kg).

Vedle hygienických limitů, jak jsou uvedeny v tabulce č. 1, jsou na Slovensku stanoveny i směrné hmotnostní limity na zdvihání a přenášení břemen pro stojící ženy. Uvedené směrné hmotnostní limity není možné v České republice použít, protože překračují omezení pro manipulace s předměty v rámci podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních poloh, jak jsou uvedeny v příloze nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Například uvažují o zdvižení 15kilového břemene z úrovně podlahy do výše zápěstí v četnosti 6x za minutu. Nicméně je možné se nechat inspirovat definováním vertikální dráhy břemene se stanovením počtu zdvihů, které by uvedenému nařízení vlády k ochraně zdraví odpovídalo, viz tabulka č. 3. Navíc lze tyto limity spojit s limity uvedenými v tabulce č. 2.

Tab. 3: Možné limity na zdvihání břemen stojícími pracovníky

Poznámka

¹Předklon trupu v četnosti 2x/min je nepřijatelná dynamická pracovní poloha. Je-li však doba předklonu kratší než doba manipulace s břemenem či je použita opora trupu (zádová opěrka), jde o tzv. podmíněně přijatelnou polohu.

²Výška nad ramena je vertikální vzdálenost od úrovně „na rameni“ (viz tabulka č. 3) do výše „u hlavy“, tj. cca do výše postavy“; obě tyto výšky jsou nařízením vlády č. 361/2007 Sb. pokládány za nepřijatelnou pracovní polohu.

Pro lepší názornost vertikální dráhy lze definovat tři standardizované výškové typy postav mužů a žen, jak jsou uvedeny v tabulce č. 4, za použití standardizovaných rozměrů lidského těla (Tilley, 1993). Velikost postav je volena na výskyt nejmenší výšky postavy (tzv. percentil 1 – výskyt v populaci cca 1%) a největší postavy (tzv. percentil 99 – výskyt v populaci cca 1%), s definováním nejběžnější střední výšky postavy (tzv. percentil 50) pro každé pohlaví. Tato tabulka nejlépe dokládá potřebnost a nutnost zohlednění individuálních charakteristik každého pracovníka, a tím i objektivních možností výkonu určitých činností tímto pracovníkem, nutnosti přizpůsobit jeho tělesným rozměrům pracovní místo.

Tab. 4: Přehledová tabulka vertikálních vzdáleností od země u různých postav

Poznámka

Výška „nad hlavu“ představuje dosah (konečky prstů) na pomyslnou tyč nad pracovníkem (vzpažení).

Výška „u hlavy“ představuje dosah pracovníka na horní polici regálu úrovní jeho zápěstí (horní končetina odkloněna od vzpažení o 45°).

Uvedené rozměry jsou orientační, každý pracovník má individuální rozměry.

Tabulky č 5 a 6 přináší výpočet námahy na bederní páteř pomocí mezinárodně uznávané metody NIOSH Lifting Equation. Metoda vypočítává výsledný váhový index “LI“ – Lifting Index (podíl RWL – Recommended Weight Limit, jako součin hodnot a hmotnost manipulovaného břemene), který může nabýt hodnot nižších než “1“, kdy pro manipulujícího pracovníka nevzniká žádné riziko, nebo může být vyšší než “1“, což přináší riziko vzniku bolesti bederní páteře. Hodnoty nad “3“ pak signalizují vzrůstající riziko onemocnění bederní páteře. Ve smyslu úpravy NV č. 361/2007 Sb. - tabulka č. 7 přílohy č. 6 - by u takových pracovníků mohla být uznána nemoc z povolání.

Metoda NIOSH pracuje s hmotnostní konstantou, která je pro střední Evropu stanovena na 23 kg, a s multiplikátory:

• horizontální multiplikátor, což je vzdálenost od kotníků k těžišti břemene (25-63 cm),
• vertikální multiplikátor, což je vzdálenost od podlahy k těžišti břemene (0-175 cm),
• vzdálenostní multiplikátor, což je vzdálenost těžiště při zvedání (25 - 175 cm),
• asymetrický multiplikátor, což je úhel natočení od sagitální roviny (0 - 135°),
• frekvenční multiplikátor, což je počet zdvihů za minutu za časový úsek (za časový úsek tabulky uvažují 1 hodinu trvalé činnosti; 1 = 1 zdvih/min; 0,5 = 2 zdvihy/min),
• úchopový multiplikátor, což vzdálenost rukou od podlahy ve vazbě na snadnost úchopu.

Tab. 5: Váhové limity NIOSH pro práci průměrně vysokého muže

Tab. 6: Váhové limity NIOSH pro práci průměrně vysoké ženy

Z tabulek 5 a 6 je patrné, že rozhodující je nejen samotná hmotnost manipulovaného břemene, ale i celková dráha břemene s uvážením, z jaké výšky je břemeno zdviháno a zda je při manipulaci prováděna rotace trupu. Ta výsledný váhový limit zhoršuje cca o 1/3 (uvažujeme-li otočení v trupu o 90°). A pochopitelně má zásadní vliv četnost frekvence manipulace s břemenem (muži mají k zajištění akceptovatelného výsledného váhového limitu jinou frekvenci než ženy) a doba trvání nepřetržité manipulace s břemenem.

Závěr

Akceptací limitů uvedených v tabulce č. 2 ve spojení s tabulkou č. 3 může zaměstnavatel snížit nároky na ruční manipulaci mužů, ale zvláště žen, a diferencovaně specificky ochránit jejich zdraví. Uplatnění takového přístupu je v souladu s národními právními předpisy, neboť nedochází k překročení právními předpisy stanovených hygienických limitů, ale naopak k jejich snížení. Takový postup tak není v rozporu s právními předpisy sledovaného zájmu a zlepšuje ochranu zdraví zaměstnanců.

Nicméně je třeba zdůraznit, i s ohledem na tabulky č. 5 a 6, že nejen samotná hmotnost břemene je zásadní. Odmyslíme-li si vliv snadnosti úchopu břemene, jsou podmínky manipulace zcela rozhodující na skutečnost, jakou hmotnost by břemeno mělo mít, aby nebyl zaměstnanec vystaven negativním dopadům manipulace s ním. Zaměstnavatel by měl také brát ohled na fyzickou zdatnost zaměstnanců, která nejen klesá s počtem přibývajících let, ale může být značně rozdílná i v rámci jednotlivých věkových kategorií a odvislá od fyzické aktivity každého jedince.

Péče zaměstnavatele o zdraví zaměstnanců by měla být komplexní a zahrnovat všechny faktory ovlivňující zdraví jedince, ať již pozitivně či negativně, s cílem nezvyšovat negativní vlivy, méně vhodným či necitlivým organizováním práce. Jde o celkovou pracovní pohodu zaměstnance, která se odráží v jeho přístupu k plnění pracovních povinností a kvalitě odvedené práce.

Literatura

GAŠOVÁ, Martina. 2016. Ergonomické analytické metody [záznam ze školení k metodě NIOSH]. Praha: VÚBP, Slovenská ergonomická společnost, 2016. Metoda také dostupná z: https://ergo-plus.com/niosh-lifting-equation-single-task/.

Jak na břemena. 3. vyd. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce. 36 s. ISBN 978-80-87676-17-2.

TILLEY, Alvin R. 1993. The measure of man and woman: Human factors in design. New York, Henry Drayfuss Asociatess, 1993. 96 s. ISBN 0-8230-3031-8.

Legislativa

EU. 1990. Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS). 31990L0269, akt. znění.

EU, 1992. Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS). 31992L0085, akt. znění.

ČESKO, 2007. Nařízení vlády č. 361 ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochra-ny zdraví při práci. In: Sbírka zákonů České republiky. 2001 částka 111, s. 5086–5229, akt. znění. ISSN 1211-1244.

ČESKO, 2015. Vyhláška č. 180 ze dne 9. července 2015, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích). In: Sbírka zákonů České republiky. 2015 částka 74, s. 2208–2213, akt. znění. ISSN 1211-1244.

SLOVENSKO, 2006. Nařízení vlády č. 281 z 19. dubna 2006, o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích při ruční manipulaci s břemeny. In: Zbierka zákonov Slovenskej republiky. 2006, s. 1–6.

Vzorová citace

TILHON, Jiří. Manipulace s břemeny v knihovnách s přihlédnutím k věku manipulantů. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2024, roč. 17, č. 3-4. Dostupný z: https://www.josra.cz/vydani/clanek/manipulace-s-bremeny-v-knihovnach-s-prihlednutim-k-veku-manipulantu. ISSN 1803-3687.

břemena=stitek

ochrana zdraví=stitek

ruční manipulace=stitek

břemena=stitek

ochrana zdraví=stitek

ruční manipulace=stitek