Pracovní úrazovost žen a mužů v ČR do roku 2008

Úvod

V České republice je průměrný počet nemocensky pojištěných osob přibližně 4,5 milionu. Poměr počtu žen a mužů je 47 : 53. Skladba pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny a smrtelných pracovních úrazů u žen a u mužů v uplynulých letech byla odlišná, neboť se lišila zejména v prováděných činnostech, odvětvích a zaměstnáních. Z toho vyplynuly i odlišné zdroje nehod a úrazu. Zároveň je počet obou typů úrazů u žen výrazně menší, než odpovídá jejich zastoupení mezi všemi nemocensky pojištěnými osobami. Globální ukazatele tedy popisují většinové chování, určené charakteristikami pracovních úrazů mužů.  

Základním ukazatelem pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti je počet nově hlášených případů v daném roce. Z grafu č. 1 vyplývá, že poměr pracovních úrazů u žen a mužů v letech 2004 - 2008  byl roven přibližně:

Poměr pracovních úrazů u žen a mužů se mění podle závažnosti a délky pracovní neschopnosti. Porovnáním všech typů pracovních úrazů podle závažnosti a délky pracovní neschopnosti se ukázalo, že největší podíl měly ženy na pracovních úrazech bez pracovní neschopnosti, tedy těch nejlehčích (30 %), a naopak nejmenší podíl měly na pracovních úrazech smrtelných (5 %). Čím byly pracovní úrazy závažnější, tím menší podíl na nich ženy měly.

Graf 1: Relativní zastoupení počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti v letech 2004-2008

Pracovní úrazovost žen a mužů v zaměstnáních

Vliv dopravních nehod na smrtelnou pracovní úrazovost žen je patrný i v zaměstnáních (KZAM). U žen to byly pracovnice provozní, technické, administrativní a vedoucí (73 %). Smrtelná pracovní úrazovost mužů se projevila v rizikových zaměstnáních, největší zastoupení měli kvalifikovaní výrobci, řemeslníci, opraváři a zpracovatelé. Zaměstnání žen a mužů se u pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny také lišila. Obdobně jako u smrtelných pracovních úrazů bylo u žen evidováno nejvíce případů u pracovnic provozních, technických, administrativních a vedoucích (41 %), ale u mužů to byli kvalifikovaní výrobci, řemeslníci, opraváři a zpracovatelé (50 %). Velký rozdíl byl i u řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení. Ženy zde měly desetkrát menší úrazovost než muži, a to u obou podrobně sledovaných typů pracovních úrazů.

Pracovní úrazovost žen a mužů ve zdrojích nehod a úrazu

K největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů žen došlo vlivem dopravních nehod. Dopravní stroje jako zdroje nehod byly u žen zastoupeny v 55 % případů a u mužů jen ve 32 % případů. U závažných pracovních úrazů (s hospitalizací nad pět dní) bylo toto procento u obou pohlaví podobné a to přibližně 20 %. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny způsobily dopravní prostředky jako zdroje úrazu jen mizivé procento případů a to u obou pohlaví téměř stejné (u žen necelá 4 %). Významný rozdíl však byl u dvou nejpočetnějších skupin zdrojů úrazu:

• u žen to byla skupina „pracovní, dopravní prostory jako zdroje pádů osob“ (35 %),
• u mužů pak skupina „materiál, břemena, předměty“ (42 %).

Pracovní úrazovost žen a mužů v odvětvích

Následující grafy (č. 2. až 5) zobrazují podíl počtu pracovních úrazů (smrtelných a s pracovní neschopností nad tři dny) žen a mužů v odvětvích (OKEČ). Z grafů plyne, že smrtelná pracovní úrazovost žen a mužů byla v letech 2002 - 2008 velice rozdílná. K největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů žen došlo v málo rizikových odvětvích. Způsobeno to bylo tím, že v těchto odvětvích docházelo ke smrtelným pracovním úrazům převážně v důsledku dopravních nehod. V rybolovu a v těžbě nerostných surovin k žádným případům nedošlo. U mužů došlo k největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů v rizikových odvětvích, zejména ve stavebnictví.

Odvětví, která výrazněji přispěla k pracovním úrazům s pracovní neschopností nad tři dny, se u obou pohlaví v letech 2004 – 2008 také lišila. Nejvíce byl zastoupen zpracovatelský průmysl, u žen 42 % a u mužů 52 %. Dále to u žen byla odvětví převážně neriziková (obchod, zdravotnictví), u mužů naopak zase odvětví riziková (stavebnictví).

Případy smrtelné (2002-2008)

Graf 2: Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů žen v odvětvích v letech 2002-2008

Graf 3: Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů mužů v odvětvích v letech 2002-2008

Případy s pracovní neschopností nad tři dny (2004 - 2008):

Graf č. 4 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny žen v odvětvích v letech 2004-2008

Graf č. 5 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny mužů v odvětvích v letech 2004-2008

Použité zdroje dat

1. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr). Praha : ČSÚ.
2. Informační systém o pracovních úrazech. Praha : SÚIP:
3. Databáze smrtelných pracovních úrazů. Praha : VÚBP.
4. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách. Praha : Dopravní policie ČR.
5. Data z databáze Českého báňského úřadu. Praha : Český báňský úřad.

Vzorová citace

MRKVIČKA, Petr. Pracovní úrazovost žen a mužů v ČR do roku 2008. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2010, roč. 3, č. 1. Dostupný z WWW: <http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-01-2010/urazy-zeny_mrkvicka.html>. ISSN 1803-3687.

Česká republika=stitek

muži=stitek

pracovní úrazovost=stitek

pracovní úrazy=stitek

statistiky=stitek

ženy=stitek