Přijat k publikování / Received for publication 13. 11. 2024
V ČR jsou nemoci z povolání definovány jako nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání [1]. Tento seznam nemocí z povolání je dále členěn do kapitol dle působícího faktoru (kapitola I – kapitola V). Onemocnění ruky vznikající v souvislosti s prací patří do kapitoly II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory. Podmínkou vzniku těchto onemocnění je expozice rizikovému faktoru vibrací – práce s vibrujícími nástroji a zařízeními – a fyzické zátěži – nemoci z přetěžování. V kapitole II se jedná o položku č. 7 – nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických nebo úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními, vždy s klinickými příznaky a s patologickým EMG nálezem, odpovídajícím nejméně středně těžké poruše. Dále se jedná v této kapitole o položku č. 8 – aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek nebo izolovaná artróza kloubů ručních či zápěstních, spojené se závažnou poruchou funkce vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti.
Nemoci vznikající při práci, při které jsou příslušné struktury na ruce přetěžovány fyzickou zátěží, patří v kapitole II pod položku č. 9 – nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin, které musí být potvrzeny objektivními vyšetřovacími metodami, musí se jednat o dlouhodobé postižení, které vede k výraznému omezení pracovní schopnosti. Fyzická zátěž je i příčinou nemocí uvedených v kapitole II v položce č. 10 – nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídajícím nejméně středně těžké poruše [1].
Zejména syndrom karpálního tunelu je onemocněním, u kterého je jednoznačně prokázána souvislost s prací, a to zejména v souvislosti s výskytem používání síly a vysokého počtu opakování [2]. Toto zohledňuje i aktuální legislativní rámec v ČR spolu s metodickým návodem posuzování a hodnocení nemocí z povolání z dlouhodobého nadměrného jednostranného zatěžování [3].
Aby bylo možno objektivně vyhodnotit vliv pracovní zátěže na tato onemocnění, musí klinické pracoviště (středisko nemocí z povolání), které vyhodnocuje tíži klinického onemocnění, určit dobu, ve které mohlo šetřené onemocnění vzniknout. Toto období je označováno jako tzv. doba rozhodná. Doba rozhodná je ve většině případů onemocnění měkkých tkání ruky určena v rozmezí 6–12 měsíců před datem diagnózy a v případě onemocnění kostí a kloubů je doba rozhodná delší, standardně v rozsahu 3 let.
V rámci tohoto rozhodného období je poté nutno potvrdit šetřením na pracovišti, které provádí orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice), a vyžádaným akreditovaným či autorizovaným měřením překročení hygienických limitů pro vibrace či fyzickou zátěž. Jinak není možno klinické onemocnění uznat za nemoc z povolání.
Data o počtu nemocí z povolání vycházejí z Národního registru nemocí z povolání (NRNP), který byl založen v roce 1991, ovšem dlouhodobé statistické sledování nemocí z povolání probíhalo již od roku 1973. Hlášení profesionálních onemocnění se v současné době provádí již pouze elektronicky. Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu zajišťuje zpracování a odbornou validaci dat vstupujících do NRNP. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) spravuje NRNP v rámci technického zázemí a poskytuje podporu uživatelům. Více informací o NRNP obsahuje metodická příručka, která komplexně popisuje metodiku sběru sledovaných údajů, technické parametry a funkcionality elektronické aplikace NRNP a obsahuje uživatelský manuál [4].
Pokud se zaměříme pouze na syndrom karpálního tunelu a další onemocnění ruky jako nemoci z povolání, tak v roce 2023 způsobila práce s vibrujícími nástroji a zařízeními (evidenční kódy II.6–II.8) celkem 100 nemocí z povolání. Poškození periferních nervů horních končetin z práce s vibrujícími nástroji (evidenční kód II.7) bylo hlášeno 80krát jako syndrom karpálního tunelu. Onemocnění kostí a kloubů rukou či zápěstí z práce s vibrujícími nástroji (evidenční kód II.8) bylo hlášeno celkem 3krát (rhizartróza 2krát, artróza zápěstí jednou).
Nemoci z přetěžování končetin (evidenční kódy II.9–II.10) s ohledem pouze na onemocnění ruky byly hlášeny celkem 224krát. Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (evidenční kód II.9) bylo hlášeno celkem 53 případů. Artróza kloubů rukou z přetěžování končetin vznikla 30krát, z toho rhizartróza 15krát a artróza drobných kloubů rukou 15krát. Morbus de Quervain byl hlášen 14krát, chronická tendosynovitida extenzorů prstů nebo předloktí 5krát, skákavý prst 4krát. Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (evidenční kód II.10) byly hlášeny celkem 107krát jako syndrom karpálního tunelu 107krát [5].
Pro upřesnění uvádíme, že ve statistických přehledech je uváděna diagnóza skákavého prstu ruky nebo palce (stenozující tendovaginitida – trigger finger; M653) a dále diagnóza tendosynovitidy flexorů/extensorů prstů (jiné synovitidy a tendosynovitidy než palce a prstů rukou; M658).
Dalším možným pohledem na výskyt nemocí z povolání v oblasti ruky je jejich kumulativní počet za období 10 let od roku 2014 do roku 2023 bez ohledu na působící rizikový faktor při práci. Zde je stejně jako v roce 2023 jednoznačně převažujícím onemocněním z povolání syndrom karpálního tunelu s celkovým počtem 2043 nemocí, následovaný s velkým odstupem rhizartrózou, která vznikla 184krát a skákavým prstem ruky s téměř stejným počtem přiznaných nemocí z povolání – 183krát. Nemocí z povolání s nejméně častým výskytem v registru nemocí z povolání je jiná artróza v oblasti zápěstí, která vznikla v desetiletém období 14krát, viz tabulka č. 1.
Diagnóza | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | Celkem |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Syndrom karpálního tunelu | 202 | 241 | 267 | 330 | 285 | 192 | 175 | 117 | 127 | 107 | 2043 |
Rhizartróza | 16 | 8 | 22 | 23 | 24 | 23 | 24 | 17 | 12 | 15 | 184 |
Skákavý prst ruky nebo palce | 22 | 20 | 28 | 29 | 36 | 6 | 10 | 17 | 11 | 4 | 183 |
Morbus de Quervain | 8 | 4 | 7 | 16 | 16 | 9 | 5 | 7 | 6 | 14 | 92 |
Artróza drobných kloubů rukou | 5 | 7 | 10 | 15 | 9 | 19 | 12 | 6 | 6 | 2 | 91 |
Tendosynovitida flexorů/extenzorů | 0 | 0 | 0 | 11 | 4 | 8 | 2 | 5 | 0 | 0 | 30 |
Artróza zápěstí | 2 | 1 | 3 | 0 | 2 | 0 | 2 | 2 | 2 | 0 | 14 |
Tab. 1: Kumulativní počet nemocí z povolání v ČR v letech 2014–2023 (zdroj NRNP ČR)
Přehledový počet hlášených nemocí z povolání ruky za posledních 10 let z pohledu rizikového faktoru, tedy rozdělení na nemoci z povolání z vibrací a nemoci z povolání z dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže (DNJZ), je uveden v tabulce č. 2.
Nemoc z povolání | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
nemoci z vibrací | 100 | 136 | 103 | 145 | 155 | 178 | 217 | 199 | 155 | 154 |
nemoci z DNJZ | 224 | 231 | 233 | 316 | 346 | 483 | 535 | 445 | 374 | 341 |
Tab. 2: Vývoj počtu hlášených případů nemocí z povolání z vibrací a DNJZ v letech 2023–2014 (zdroj NRNP ČR)
Samostatný pohled na syndrom karpálního tunelu jako nemoc z povolání a rozdělení počtu těchto diagnóz hlášených jako nemoc z povolání dle rizikového faktoru vibrací či dlouhodobé nadměrné zátěže (DNJZ) je uveden v tabulce č. 3.
Diagnóza | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
syndrom karpálního tunelu z vibrací | 80 | 110 | 77 | 109 | 115 | 126 | 142 | 142 | 113 | 108 |
syndrom karpálního tunelu z přetěžování | 107 | 127 | 117 | 175 | 192 | 285 | 330 | 267 | 241 | 202 |
Tab. 3: Vývoj počtu syndromů karpálního tunelu hlášených jako nemoci z povolání v letech 2023–2014 (zdroj NRNP ČR)
Z hlediska zdravotního stavu pracovní populace je důležité si uvědomit, že přestože je počet přiznaných nemocí z povolání významným ukazatelem zdravotního stavu populace a pracovních podmínek, nepřítomnost v zaměstnání z důvodu nemoci (počet pracovních neschopností) souvisí s počtem přiznaných nemocí z povolání jen velmi okrajově. Například ze statistických údajů čerpání pracovní neschopnosti v ČR v roce 2023 vyplývá, že průměrné procento pracovní neschopnosti se v pracovní populaci pohybovalo na úrovni 4,6 % a jednalo se o více než 2,5 milionu ukončený případů pracovních neschopností s průměrnou délkou trvání 31 dnů. Nemoci pohybové soustavy (mezi které patří i onemocnění ruky) jsou na třetím místě v četnosti vydaných pracovních neschopností, ovšem představují 15% pracovních neschopností s průměrnou délkou trvání jednoho případu 62 dnů a tvořily nejvyšší podíl prostonaných dnů ze všech skupin diagnóz. Blíže viz graf č. 1 [6].
Graf 1: Pracovní neschopnost pro nemoc v ČR v 2023 (zdroj ÚZIS ČR)
Počet operací karpálního tunelu v ČR pro diagnózu syndrom karpálního tunelu se během období 2012 až 2022 pohyboval vždy několikanásobně výše než počet reportovaných nemocí z povolání pro tuto diagnózu, jak vyplývá z dat Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) znázorněných v grafu č. 2. Zároveň se tento operační výkon provádí téměř 2krát častěji u žen. Průměrný věk těchto pacientů se pohybuje v tomto období od 56–58 let věku (tabulka č. 4).
Graf 2: Statistický přehled dat o operacích syndromu karpálního tunelu v ČR 2012–2022 (zdroj ÚZIS ČR, NRHZS, data na vyžádání)
ROK | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Muži/věk | 56 | 56 | 56 | 56 | 56 | 57 | 57 | 57 | 57 | 57 | 58 |
Ženy/věk | 56 | 56 | 56 | 56 | 56 | 56 | 56 | 56 | 56 | 56 | 58 |
Průměrný věk | 56 | 56 | 56 | 56 | 56 | 56 | 57 | 57 | 57 | 57 | 58 |
Tab. 4: Průměrný věk pacientů s operací syndromu karpálního tunelu v ČR 2012–2022 (zdroj ÚZIS ČR, NRHZS, data na vyžádání)
Z výše uvedeného je zřejmé, že počet uznaných diagnóz onemocnění ruky jako nemocí z povolání v ČR je jen minimálním podílem těchto onemocnění v pracovní populaci. Toto může být nejenom podhodnoceným hlášením nemocí z povolání, ale i mimopracovní etiologií těchto onemocnění.
Nejen z hlediska ochrany zdraví při práci a zachování preventivního přístupu, ale zejména z hlediska zájmů zaměstnavatele je klíčové přistupovat k těmto onemocněním s velkou obezřetností, neustále snižovat rizika při práci a zejména podporovat fyzické zdraví a fyzickou zdatnost zaměstnanců.
Preventivní a ochranná opatření zaměstnanců vycházejí zejména z ergonomických doporučení. Cílem ergonomických aktivit v praxi musí být optimalizace pracovních systémů s ohledem na kapacity, dispozice technologií a zohlednění možností a zdravotního stavu zaměstnanců, jejich dispozic fyzických, fyziologických, senzorických i mentálních s cílem předcházet těmto onemocněním. Dlouhodobé nerespektování vědecky i obecně prakticky prověřených ergonomických faktorů (optimální soulad technického, ekonomického, organizačního a lidského faktoru) a zásad vede k selhávání zejména člověka – lidského faktoru. Důsledky jsou potom jak na straně firmy (snižování kvality, výkonnosti, produktivity, konkurenceschopnosti, zvyšování nákladů a ztrát), tak na straně samotných pracovníků (poškození zdraví, nemocnost, úrazovost) [7].
Výskyt nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního stavu populace a pracovních podmínek. Data o výskytu nemocí z povolání v ČR z Národního registru nemocí z povolání uvádějí, že v roce 2023 způsobila práce s vibrujícími nástroji a zařízeními celkem 100 nemocí z povolání v oblasti ruky a nemoci z přetěžování fyzickou zátěží byly hlášeny celkem 224krát, a to zejména jako syndrom karpálního tunelu. V kumulativním počtu nemocí z povolání v ČR za období 10 let, od roku 2014 do roku 2023, jednoznačně převažuje syndrom karpálního tunelu s celkovým počtem 2043 nemocí, následovaný s velkým odstupem rhizartrózou, která vznikla 184krát.
Počet reportovaných diagnóz onemocnění ruky jako nemocí z povolání v ČR je jen minimálním podílem těchto onemocnění v pracovní populaci jako celku, což je jednoznačné v souvislosti s porovnáním s daty o počtu pracovních neschopností a s daty o počtu operací karpálního tunelu.
Z dlouhodobého hlediska ochrany zdraví při práci je důležité se zaměřit zejména na preventivní a ochranná opatření vycházející z ergonomických doporučení, využití technologií a zohlednění možností a zdravotního stavu zaměstnanců, jejich dispozic fyzických, fyziologických, senzorických i mentálních s cílem předcházet těmto onemocnění.
Podpořeno MZ ČR – RVO „SZÚ 75010330“
[1] ČESKO. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Zákony pro lidi [online]. 1995, částka 76 [cit. 2024-07-04]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-290.
[2] HASSAN, A.; BEUMER, A.; KUIJER, P. P. F. M. …[et al.]. Work-relatedness of carpal tunnel syndrome: systematic review including meta-analysis and GRADE. Health Sci Rep. 2022, vol. 5, no. 6, e888. DOI: 10.1002/hsr2.888.
[3] MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Metodický návod k zajištění jednotného postupu při autorizovaném měření, posuzování a interpretaci výsledků měření lokální svalové zátěže metodou integrované elektromyografie. Věstník MZ ČR [online]. 2023, č. 11 [cit. 2024-11-30]. Dostupné z: https://mzd.gov.cz/vestnik/vestnik-11-2023/.
[4] ÚZIS. Metodika NZIS – Národní registr nemocí z povolání (verze 060_20190101): platné od 1. 1. 2019 [online] [cit. 2024-07-04]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat--narodni-zdravotni-registry--narodni-registr-nemoci-z-povolani#dokumenty.
[5] Nemoci z povolání v České republice 2023 [online]. Praha: SZÚ, 2024 [cit. 2024-07-04]. Dostupné z: https://szu.cz/publikace-szu/data/registr-nemoci-z-povolani/nemoci-z-povolani-v-ceske-republice/.
[6] Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR 2023 [online]. Praha: Český statistický úřad, 31. 05. 2024 [cit. 2024-07-04]. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/pracovni-neschopnost-pro-nemoc-a-uraz-v-ceske-republice-2023.
[7] MALÝ, S. …[et al.]. Ergonomické stresory pod kontrolou aneb Ergonomie - jak na to. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2016. 254 s. ISBN 978-80-87676-27-1.
Vzorová citace
LIPŠOVÁ, Vladimíra; VOŘÍŠKOVÁ, Michaela. Syndrom karpálního tunelu a další onemocnění horní končetiny jako nemoci z povolání v ČR. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2024, roč. 17, č. 3-4. Dostupný z: https://www.josra.cz/vydani/clanek/syndrom-karpalniho-tunelu-a-dalsi-onemocneni-ruky-jako-nemoci-z-povolani-v-cr. ISSN 1803-3687.
Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
Datová schránka: yi6jvet
DIČ: CZ00025950