Úpravy prostor pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace v knihovnách

Úvod

Každý zaměstnavatel hodlající zaměstnávat osobu s omezenou schopností pohybu, či počítající s tím, že se v jeho prostorech může vyskytovat osoba se sníženou schopností orientace, musí vyřešit úpravu svých prostor tak, aby se pohyb těchto osob mohl uskutečnit. Zaměstnavatel běžně udržuje všechny cesty volné a dostatečně široké, aby se v nic mohly jeho zaměstnanci volně pohybovat, a to i v případě náhlých úrazových dějů či v případě potřeby náhlého opuštění pracovního prostoru. Tento běžný a nezbytný základ však nemusí být pro skupinu osob s omezenou schopností pohybu a orientace dostatečný. 

1. Specifika úpravy prostor veřejných knihoven 

Knihovny jako veřejné instituce často navštěvují osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen osoby se zdravotním postižením či hendikepované osoby). V poslední době však knihovny takové osoby i zaměstnávají a je potřebné zajistit nejen prostory pro návštěvníky, ale všechny prostory knihovny pro naplnění specifických potřeb těchto osob.  

Do skupiny osob s omezenou schopností pohybu a orientace patří: 

• osoby se zdravotním postižením, 
• osoby s dočasným zdravotním postižením (akutní úraz typu zlomeniny končetin, nebo náhlé zdravotní indispozice typu epilepsie, astma aj.), 
• osoby s těžkým pohybovým postižením, 
• osoby se smyslovým postižením (zde především zraku, sluchu), 
• senioři či děti, 
• osoby malého nebo nadměrného vzrůstu. 

Ergonomie v pracovním prostředí, včetně knihoven, se zaměřuje na optimalizaci pracovních míst a zařízení tak, aby se přizpůsobila potřebám pracovníků se zdravotním postižením či hendikepovaných osob.   

Pro zajištění přístupnosti pracovního prostředí jsou často potřebné stavební úpravy. V kontextu knihoven to může zahrnovat rampy, bezbariérové vstupy, výtahy nebo speciální vybavení pro osoby se zrakovým či sluchovým postižením. Pokud zaměstnavatel musí přizpůsobit pracoviště potřebám zaměstnance se zdravotním postižením (např. nákup speciálního vybavení, stavební úpravy), může požádat o příspěvek na pokrytí těchto nákladů. Osoby se zdravotním postižením mohou mít různé potřeby v závislosti na typu a míře postižení. Zaměstnavatelé, včetně knihoven, by měli respektovat tyto potřeby a přizpůsobit pracovní prostředí tak, aby byly pracovní podmínky co nejvíce vyhovující.  

V České republice je zaměstnávání osob se zdravotním postižením upraveno několika právními předpisy, zejména zákoníkem práce a zákonem o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.). Tyto zákony stanoví povinnosti zaměstnavatelů, včetně zákazu diskriminace na základě zdravotního postižení a povinnosti přizpůsobit pracovní podmínky potřebám osob se zdravotním postižením. Kromě toho mohou knihovny a jiné organizace využívat dotace nebo daňové úlevy při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tyto oblasti se navzájem doplňují a společně přispívají k tomu, aby byly pracovní podmínky pro osoby se zdravotním postižením spravedlivé a byla zajištěna přístupnost, zejména ve veřejných institucích jako jsou knihovny.

2. Doporučený postup realizace úprav prostor 

Postup realizace zamýšlených úprav prostorů pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace by měl zahrnovat získání informací o potřebách těchto skupin osob, zmapování dispozičního uspořádání vlastních prostor a zvážení potřebných úprav, s kterými by měl být následně podrobně seznámen architekt, a ve spolupráci s ním by měly být změny navržena a následně zrealizovány. 

2.1 Plánování a analýza potřeb 

• Je potřebné zjistit, jaké konkrétní potřeby mají osoby, které budou místo využívat. Například, zda je třeba zajistit přístup pro osoby na invalidním vozíku, slabozraké osoby nebo osoby se sluchovým postižením. Musí se zvážit, zda je řešen přístup do knihovny pro hendikepované návštěvníky (potřeba úprav některých prostor knihovny) nebo pro hendikepované zaměstnance knihovny (potřeba úprav ve všech prostorách knihovny).  
• Je nezbytné seznámit se s příslušnými právními předpisy a normami, které v České republice stanoví požadavky na bezbariérový přístup, například vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. 

2.2 Konzultace s odborníky 

• V průběhu plánování a realizace je potřebné konzultovat analýzou získané informace přímo s osobami se zdravotním postižením, aby byly zohledněny všechny relevantní aspekty. 
• Analýzou a konzultacemi získané potřeby a názory je nutné předat architektům, konzultovat je s nimi architekty, aby je přenesli do plánování a stavebních úprav. Pochopitelně, je vhodné ověřit, že byly tyto požadavky řádně zaneseny do projektu (výkresové dokumentace stavby). 

2.3       Stavební úpravy 

Stavební úpravy musí respektovat jak samotnou bezbariérovost (odstranění různých schodovitých nerovností pro lidi na vozíku (dále jen vozíčkáři) či osoby tlačící jakýkoli vozík či kočárek), tak zajistit přístupnost (odstranění překážek, vymezení dostatečného prostoru a jeho vybavení) – blíže ustanovení § 145 odst. 1 písm. e) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, zvl. ustanovení § 29 odst. 1, a technická norma ČSN 73 4001:2024 Přístupnost a bezbariérové užívání. 

3. Výběr z požadavků na jednotlivé prostory 

3.1 Venkovní prostory 

Parkovací místa pro vozidla s vozíčkářem nebo pro matky s dětmi v kočárku musí být širší a měla by být situována co nejblíže ke vchodu do budovy. Ten by měl být opatřen střechou. Dětský kočárek je zpravidla o šíři do 0,7 m a nemá problém projet vstupními dveřmi. Pro vozíčkáře však může být vstupní prostor zásadní překážkou, neboť ani dveřní prostor široký 0,9 m nemusí stačit. Vozík sám má šíři 0,9 m, jde-li o vozík běžný, který má kola kolmo k zemi. Vozík sportovní, který má kola postavená šikmo, však potřebuje prostor 1,0 m. Obdobnou šíři potřebují osoby pohybující se pomocí berlí. Vstupní prostor by tak měl mít šíři 1,25 m.  

Zaměstnavatel / vlastník budovy by tak měl zajistit: 

• bezbariérové provedení všech hlavních vstupů a východů, což zpravidla zahrnuje rampy s vhodným sklonem, automatické dveře nebo dostatečně široké dveře pro průjezd invalidního vozíku; 
• osazení ovládacích prvků (vypínače, zvonky apod) ve vhodné dosahové vzdálenosti;
• vodorovnou manipulační plochu o velikosti 1,5 m před vstupem a její zastřešení;  
• vhodné kontrastní značení prosklených vstupů a stěn; 
• povrchovou úpravu proti skluzu. 

3.2 Vnitřní komunikační prostory – chodby, výtah 

Minimální šíře chodby pro uživatele je 1,1 m. Pro vozíčkáře se udává nejmenší šíře 1,3 m s tím, že plocha pro otočení vozíku musí mít průměr 1,5 m. Jak již bylo uvedeno, kočárek, ale i třeba vozík pro převoz knižního fondu, má max. šíři 0,7 m. Zdálo by se, že dvoumetrová šíře chodby by mohla postačovat i pro obousměrný pohyb osob. Nicméně je třeba vzít v úvahu ještě další hendikepované či zdravotně postižené spoluobčany a jejich prostorové potřeby pro volný pohyb. Berle zaberou 0,85–0,95 m, slepec si vyťukává cestu slepeckou holí v šíři cca 1 metru, osoba se dvěma holemi v rukách zabere šíři až 1,2 m. Z tohoto úhlu pohledu by nejmenší šíře vnitřních komunikací měla být 2,2 m. Užší chodby by měly být opatřeny výklenem pro vozíčkáře o poloměru 1,5 m. 

Zaměstnavatel / vlastník budovy by tak měl zajistit: 

• neklouzavé a rovné povrchy podlah, s dostatečnou nosností, bez prahů nebo jiných překážek, které by mohly způsobit problémy osobám s pohybovým omezením; 
• dostatečně široké chodby a dveře, které musí být opatřené vizuálním značením vodicích linií a označením prosklených ploch či kontrastním značením prosklených stěn, jakož i vybavením pro snadné otevření hendikepovanými osobami; 
• vhodné osazení ovládacích prvků na chodbách jak výškově, tak rozmístěním a umístěním (ne v rohu místnosti či vzdáleně od dveří apod.); 
• vhodné značení místností (umístění, barva a velikost písma vs barva podkladu); 
• doplnění schodiště vhodným zábradlím a kontrastním značením pro osoby se zrakovým postižením. 

3.3 Výtahy 

Pokud je knihovna situována do několika podlaží, je nutné zajistit bezbariérový přístup prostřednictvím výtahu. Zaměstnavatel / vlastník budovy by tak měl zajistit: 

• dostatečný manipulační prostor před vstupem do výtahové kabiny a vhodné výškové umístění ovládání výtahu pro vozíčkáře; 
• dostatečné rozměrové parametry výtahové kabiny; 
• odpovídající vybavení kabiny (např. sedátko, madla) a vedle vizuálního znázornění pohybu výtahu a patra i akustické hlášení o pohybu kabiny a dosažení příslušného patra. 

3.4 Nájezdové rampy 

Vozíčkáři mají problém s překonáváním stupňovitých překážek. Těmi jsou nejen schody, ale i obyčejné prahy. Vše od výše 2 cm od úrovně země musí být opatřeno nájezdovou rampou. Ty se dají buď koupit (přejezdy malých výškových rozdílů), nebo se musí zbudovat.  

Je-li rozdíl mezi dvěma výškami podlah větší než 25 cm, musí být nájezdová rampa opatřena nejen odrazníkem („obrubník“ do výše 10 cm) a vodicí tyčí ve výšce 30 cm nad zemí, ale i dvojitým madlem ve výši 0,75 a 0,9 metru. Je třeba mít na paměti, že před nájezdovou rampou a za ní musí být pro vozíčkáře volný prostor 1,5 m. 

Samotná rampa může mít několik různých sklonů: 

• 1:6 se sklonem 16,7 %, je vhodná pro překonání malých výšek typu práh (překonání delšího úseku rampy, max. 3 m, vyžaduje od vozíčkářů vysokou fyzickou zdatnost, takže do knihoven je takový sklon komunikace zcela nevhodný),
• 1:8 se sklonem 12,5 % je vhodná pro překonání výškových rozdílů do délky pojízdné části rampy 3 m,
• 1:12 se sklonem 8,3 % se zřizuje všude tam, kde je délka pojízdné části rampy nad 3 m (po 9 metrech však musí být zbudována rovinná podesta o délce 2,0 m),
• 1:16 se sklonem 6,25 % je nejméně náročný sklon jak pro vozíčkáře, tak pro zaměstnance tlačící vozík s knižním fondem.

Rampy musí mít dostatečnou nosnost. Mezitím co mechanický vozík váží 5–8 kg, elektrický vozík váží 150–170 kg (s uživatelem tak více než ¼ tuny).   

3.5 Společné prostory – sanitární zařízení, šatny 

Vozíčkáři potřebují své specificky přizpůsobené toalety, které se vyznačují nejen jiným rozměrovým dispozičním uspořádáním, ale i odlišnými výškami vybavení. Tyto toalety musí být výrazně označeny a odlišeny od ostatních toalet.  

Zaměstnavatel / vlastník budovy by tak měl zajistit: 

• umístit umyvadla v takové výšce, aby byla přístupná i pro osoby na vozíku; 
• sklopná zrcadla, či jejich umístění tak, aby poskytovala zrakový komfort i pro osoby s omezenou pohyblivostí. 
• dostatečně prostorné toalety k manipulaci s invalidním vozíkem, vybavené madly a dostatečným prostorem pro asistenci; 
• přizpůsobení WC kabiny pro osoby těžce chodící (s berlemi, francouzskými holemi); 
• převlékací prostory pro vozíčkáře; 
• vhodné dispoziční uspořádání bezbariérové sprchy a jejího vybavení.; 
• možnost nouzového přivolání pomoci.  

Cílí-li knihovna i na matky s dětmi, včetně miminek a batolat, měla by mít vybavený koutek pro přebalení dětí. 

3.6 Pracoviště 

Pracoviště pro vozíčkáře musí respektovat jejich omezení dané nemožností vstát z vozíku. Vozíčkář tak musí mít možnost přijet k místu výkonu práce, což mimo jiné vyžaduje prostor 1,5 m mezi hranou stolu a zdí (pro běžného zaměstnance postačuje prostor 0,9–1,0 m). Pracovní rovina pro vozíčkáře je nižší, cca 0,65–0,7 m (stoly jsou zpravidla o výši 0,72–0,76 m). Pod stolem musí být volný prostor do hloubky 0,6 m (a tedy žádné konstrukční tyče pod pracovní deskou či nad zemí) a v šíři samotného vozíku. 

Specifické jsou i dosahové vzdálenosti, kdy vše na pracovní desce musí být „v dosahu“ (vozíčkář se nemůže předklánět, dosáhnout do vzdálenějších míst jako zdravý člověk), tj. do max. 0,5 metru od místa jeho sedu. Boční dosah vozíčkáře je od výšky 0,4 m do výšky 1,3 m (u zdravého člověka je to výše 0–1,7 m, resp. 1,65 m).  

K usnadnění života osob pohybujících se s berlemi je možná drobná úprava stolu, kdy se na příslušné straně stolu provedou kruhové výřezy pro umístění berlí či spíše umístí držáky berlí. 

3.7 Signalizace a označení 

Osoby se sníženou schopností orientace potřebují navést správným směrem (tak jako všechny osoby, které se vyskytují v neznámém prostoru). 

Zaměstnavatel / vlastník budovy by tak měl zajistit: 

• používání kontrastní barvy a dostatečně velkých písmen pro označení místností, toalet, a dalších důležitých míst, hranic nebezpečných či nepřístupných prostorů, což pomůže osobám se zrakovým postižením lépe se orientovat; 
• zvukovou signalizaci u vstupů, výtahů a na dalších důležitých místech, což může být užitečné pro osoby se zrakovým postižením. 

3.8 Technologické vybavení 

Další skupinou opatření ke zvýšení komfortu osob s omezenou schopností orientace jsou různá technologická vybavení. 

Zaměstnavatel / vlastník budovy by tak měl zajistit: 

• zavedení hlasových asistentů, které pomohou s navigací v prostoru, zvláště pro osoby se zrakovým postižením; 
• na instalaci indukční smyčky pro zlepšení slyšitelnosti pro osoby se sluchovým postižením. 

3.9 Pravidelná údržba a aktualizace 

S provozováním jakéhokoli zařízení či budovy (majetku) je nerozlučně spjata péče o něj. Zaměstnavatel / vlastník budovy by tak měl zajistit: 

• že po dokončení úprav bude zaveden systém pravidelné kontroly, zda je vše v pořádku a zda nedošlo k opotřebení, které by mohlo ohrozit bezbariérovost a bezpečnost osob; 
• průběžnou aktualizaci vybavení a design, aby místo zůstalo přístupné a bezpečné pro všechny uživatele, s ohledem na následný vývoj technologie a norem. 

Závěr

Vytvoření bezbariérového prostředí či pracovního místa je komplexní úkol, který vyžaduje pečlivé plánování, spolupráci s odborníky a pravidelnou údržbu. Cílem je zajistit, aby každý, bez ohledu na své fyzické schopnosti, měl rovný přístup a mohl využívat prostor bez omezení. 

Použitá literatura

ČESKO. 2024. Stavební zákon č. 283/2021 Sb.: úplné znění k 1.7.2024. 1. vyd. Praha: Informační centrum ČKAIT. 209 stran. ISBN 978-80-88265-47-4. 

ČESKO. 2024. Vyhláška č. 146/2024 Sb. Vyhláška o požadavcích na výstavbu. Zákony pro lidi [online]. AION CS, c2010–2024 [cit. 2024-10-01]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2024-146.

ČESKO. 2025. Zákon č. 120/2025 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. e-Sbírka [online] [cit. 2025-06-20]. Dostupné z: https://www.e-sbirka.cz/sb/2025/120?-zalozka=text.

STÁDNÍK, Jaroslav ...[et al.]. 2023. Zákon o zaměstnanosti: komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR. (Komentáře Wolters Kluwer). ISBN 978-80-7676-612-9.

TILLEY, Alvin R. 1993. The measure of man and woman: Human factors in design. New York, Henry Dreyfuss Associates. 96 s. ISBN 0-8230-3031-8.

ÚŘAD PRO TECHNICKOU NORMALIZACI, METROLOGII A STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ. 2024. ČSN 73 4001 (734001). Přístupnost a bezbariérové užívání. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2024. 102 s.

Vzorová citace 

TILHON, Jiří. Úpravy prostor pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2025, roč. 18, č. 1-2. Dostupný z: https://www.josra.cz/vydani/clanek/upravy-prostor-pro-osoby-s-omezenou-schopnosti-pohybu-a-orientace-v-knihovnach. ISSN 1803-3687. 

osoby se zdravotním postižením=stitek

prostředí=stitek

osoby se zdravotním postižením=stitek

prostředí=stitek

osoby se zdravotním postižením=stitek

prostředí=stitek

osoby se zdravotním postižením=stitek

prostředí=stitek