BOZP v silniční nákladní dopravě s přihlédnutím k demografickým změnám: 1. část

Přijat k publikování / Received for publication 14. 2. 2025

Úvod

Jedním z palčivých problémů současných vyspělých států je demografické stárnutí populace. Jedná se o problém, který se dotýká rovněž České republiky. Demografické stárnutí, tedy zvyšující se průměrný věk obyvatelstva, tak představuje pro mnoho zemí včetně České republiky významnou výzvu. S tímto trendem souvisí celá řada dalších problémů, které mají dopady na společnost, ekonomiku i na sociální systém. K těmto problémům náleží i snižování pracovní síly v důsledku klesající porodnosti a odchodu populačně silných ročníků do důchodu. Na tyto, ale i na další problémy, které souvisejí s probíhajícími demografickými změnami, je třeba adekvátně reagovat. K přijímaným opatřením patří v současnosti intenzivně diskutovaná reforma penzijního systému (či spíše změna jeho parametrů), která tkví také v postupném zvyšování věku odchodu do důchodu ze současných 65 na 67 let. Vedle jiných odvětví ekonomiky se demografické stárnutí populace dotýká i odvětví silniční nákladní dopravy, na které je zaměřen tento článek, a to se zřetelem k problematice BOZP. 

Předpokládané demografické změny v české populaci

Ke dni 31. prosince 2022 dosahovala tuzemská populace počtu 10 827 529 obyvatel. V tomto roce činila produktivní složka obyvatelstva (obyvatelé ve věkovém rozpětí 15–64 let) 63,4 % populace ČR, což představovalo v absolutním vyjádření 6,9 mil. obyvatel.1 Jak by se měla produktivní složka obyvatelstva ČR vyvíjet až do roku 2101 podle střední varianty Projekce 2023, je zachyceno v tabulce 1. 

Věková skupina	2023	2024	2031	2041	2051	2061	2071	2081	2091	2101
16-64 celkem (abs.)	6 868,9	6 937,8	6 839,9	6 634,7	6 184,3	5 999,9	5 987,1	5 669,9	5 434,9	5 385,3
Podíl 15-64letých v populaci	63,4 %	63,6 %	63,6 %	61,9 %	57,9 %	56,7 %	58,0 %	56,0 %	54,3 %	54,4 %
15-24	1 061,7	1 110,0	1 199,8	1 117,9	919,6	983,3	963,9	863,0	865,6	862,6
25-34	1 279,1	1 252,2	1 101,2	1 315,5	1 234,9	1 037,8	1 102,0	1 082,9	982,4	985,2
35-44	1 564,0	1 545,7	1 399,3	1 192,5	1 406,9	1 327,4	1 131,7	1 196,3	1 177,8	1 077,8
45-54	1 680,1	1 736,6	1 632,9	1 429,1	1 228,5	1 443,0	1 366,4	1 174,1	1 239,7	1 222,3
55-64	1 284,0	1 293,3	1 506,7	1 579,7	1 394,4	1 208,4	1 423,2	1 353,5	1 169,5	1 237,5

Tab. 1: Projektovaný vývoj počtu obyvatel ve věku 15-64 let (k datu 1. ledna, v tis.), střední varianta Projekce 2023[1]

 Z údajů uvedených v tabulce 1 je zřejmé, že s výjimkou roku 2024 má ve sledovaném období 2023-2101 produktivní složka obyvatelstva ČR v absolutních počtech setrvale klesající tendenci. Z počtu 6 868,9 tis. obyvatel ve věku 15-74 let v roce 2023 by mělo dojít k poklesu na 5 385,3 tis. obyvatel v roce 2101. V uvedeném období by tak pokles produktivní složky obyvatelstva ČR měl činit 1 486,6 tis. obyvatel. Vedle poklesu absolutního počtu produktivní složky obyvatelstva ČR bude podle projektovaného vývoje počtu této složky v témže období docházet i k poklesu této složky v populaci. Přestože tento pokles bude mít drobné výkyvy, za sledované období bude činit 9 procentních bodů. Tento demografický trend bude mít bezpochyby výrazné dopady na pracovní sílu na tuzemském pracovním trhu. Bude se projevovat ve snižování počtu pracovní síly, stejně jako v jejím postupném stárnutí.

Stárnutí populace řidičů silniční nákladní dopravy

Současný demografický trend stárnutí populace se nejen u nás promítá i ve stárnutí populace řidičů v silniční nákladní dopravě. S tímto trendem je spojena celá řada problémů, na což poukazuje celoevropský průzkum, který byl realizován Mezinárodní unií silniční dopravy (IRU) ve spolupráci s portálem TRUCKJOBS.CZ a dopravními společnostmi. Jak vyplývá z propočtů, v Evropské unii chybí přibližně 400 000 profesionálních řidičů, v České republice pak cca 25 000 profesionálních řidičů, kdy z tohoto počtu chybí zhruba 20 000 profesionálních řidičů v nákladní dopravě a dalších asi 5 000 profesionálních řidičů v dopravě autobusové. V roce 2023 chybělo tuzemským firmám provozujícím nákladní dopravu 8,3 % řidičů v porovnání s optimálním stavem, v EU to je v průměru ještě o něco více – 9 %. Zmíněný průzkum poukázal rovněž na zvyšující se průměrný věk řidičů nákladní dopravy, který v ČR v roce 2023 byl 47 let, a byl tak srovnatelný s průměrem celé EU, kde činil 47 let. Zatímco podíl řidičů nákladní dopravy ve věku do 25 let činil 5,2 % (v EU průměrně 6 %), podíl řidičů nákladní dopravy ve věku nad 55 let dosahoval hodnoty 28,4 % (průměr EU činil 32 %).^[2] Z předestřených údajů je tedy zřejmé, že profesionální řidiči nákladní silniční dopravy postupně stárnou, a že zájem mladých uchazečů o toto povolání ani zdaleka nepostačuje k pokrytí poptávky, která se v časovém horizontu 10 až 15 let v souvislosti s odchodem starších ročníků do důchodu bude s velkou pravděpodobností zvyšovat. V souvislosti se stále se zvyšujícím podílem starších řidičů silniční nákladní dopravy je třeba mít na zřeteli i problémy, které souvisejí s involučními změnami souvisejícími se stárnutím. 

Involuční změny související se stárnutím řidičů

Involuční změny spjaté se stárnutím je možno definovat jako pozvolné změny, které mají za následek omezení výkonnosti jedince v jeho somatopsychické jednotě.^[3] S těmito změnami je zapotřebí počítat i s ohledem na prodlužování věkové hranice pro odchod do důchodu. Tyto změny mají potenciálně vliv i na řidiče, včetně řidičů silniční nákladní dopravy. Zdravotní stav řidiče nákladního vozidla má přitom výrazný vliv na bezpečnost silničního provozu, efektivitu práce a celkovou spokojenost s povoláním. V důsledku stárnutí postupem času nastávají různé změny, z nichž je možné uvést změny pohybového systému, dále změny kardiovaskulárního systému, změny dýchacího systému, změny nervového systému a smyslů nebo změny metabolického systému.^[4]

Strukturálními změnami jsou s přibývajícím věkem dotčeny v zásadě veškeré orgány pohybového aparátu (může jít o osteoporózu, artrózu, snížení kvantity a kvality svalové hmoty, nebo o snížení rychlosti a síly svalového stahu). V důsledku těchto změn pak nastávají negativní funkční změny, jakými jsou zvláště zhoršování rychlosti, pohyblivosti, obratnosti, vytrvalosti, síly a držení těla.^[5] V případě kardiovaskulárního systému se stárnutí projevuje zejména na stavu cév (arterioskleróza), ale k důsledkům změn cévního systému může náležet i hypertenze.^[6] Snižuje se také výkonnost srdce, což má i vliv na výkonnost stárnoucího jedince. Stran změn dýchacího systému v důsledku stárnutí je možno poznamenat, že se postupně zhoršují všechny tři dechové funkce – ventilace, difúze a perfúze. Důsledkem tohoto zhoršování je především nižší tolerance zátěže a dřívější nástup dušnosti.^[7] Již v období pozdní dospělosti nastávají u jedince kognitivní změny, které činí jeho myšlení méně pružným. Rovněž tak zhoršují jeho učení se novým věcem. Po 60. roce věku jedince se často zhoršuje jak zrakové vnímání (u cca 90 % jedinců populace), tak i vnímání sluchové (u zhruba 30 % osob v populaci). Zhoršuje se paměť a klesá inteligence.^[8] Tyto skutečnosti negativně ohrožují pozornost i schopnost adekvátní reakce na nastalé situace. Změny metabolického systému v souvislosti se stárnutím mívají často podobu diabetes mellitus 2. typu. Tato choroba postihuje obvykle osoby s nadváhou a osoby obézní.^[9] Nadváha a obezita hrozí často osobám se sedavým zaměstnáním, což je záležitost právě i řidičů nákladní dálkové dopravy.

Již na první pohled je patrné, že se zmíněné involuční změny mohou negativně projevit při práci řidiče nákladní silniční dopravy. Únava, stres a zdravotní problémy mohou vést ke snížené pozornosti a zvýšenému riziku dopravních nehod. Problémy se zrakem, sluchem nebo koordinací pohybů mohou zhoršit reakční dobu řidiče. Bolesti zad, kloubů nebo jiné zdravotní problémy mohou ztěžovat vykonávání pracovních úkolů a snižovat komfort při řízení. Deprese, úzkost a další psychické problémy mohou ovlivnit chování řidiče za volantem a zvýšit riziko agresivního chování. Proto tuzemská legislativa pamatuje i na tyto problémy a stanoví řadu opatření k jejich eliminaci.

Hlavní právní předpisy upravující oblast BOZP u řidičů silniční nákladní dopravy

Oblast BOZP je u řidičů silniční nákladní dopravy upravena celou řadou právních předpisů. Za základní právní předpis je možno považovat zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Kromě něj je tato oblast upravena především následujícími právními předpisy:

• zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška Ministerstva dopravy č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích;
• zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů;
• sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2010 Sb. m. s., kterým se nahrazují sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 108/1976 Sb., č. 82/ /1984 Sb. a č. 80/1994 Sb., o vyhlášení přijetí změn a dodatků Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 109/1976 Sb., o některých opatřeních k provádění Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR);
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, v konsolidovaném znění;
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, v konsolidovaném znění;
• vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků;
• nařízení vlády č. 63/2018 Sb., o zrušení některých nařízení vlády v oblasti technických požadavků na výrobky;
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky;
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

Podrobnější přehled relevantních právních předpisů v rozebírané oblasti uvádí např. Buďa.^[10] Je však třeba mít na paměti, že řada jím zmiňovaných právních předpisů byla v mezičase derogována, a proto je třeba vždy ověřit, zda jsou i v současnosti účinné.

Shrnutí

Demografické stárnutí populace je problémem, se kterým bojují všechny vyspělé státy světa. Podle predikcí se přitom v dohledné budoucnosti tento problém bude prohlubovat, přičemž se bude promítat do řady oblastí života společnosti. Jednou z nich je i silniční nákladní doprava, která se již v současnosti v Evropě i v České republice potýká s nedostatkem řidičů a s postupným stárnutím řidičů. V souvislosti s tímto procesem je třeba brát do úvahy rovněž involuční změny, k nimž přirozeně dochází během stárnutí, a které se potenciálně negativně projevují i v profesi řidiče v silniční nákladní dopravě. Na tuto situaci reagují v různé míře i právní předpisy, kterými jsou upraveny různé aspekty výkonu této profese. Involučním změnám, jejich vlivu na profesi řidiče silniční nákladní dopravy a možným řešením této problematiky se věnují další části tohoto článku.

Pokračování ve 2. části

 

© 2025

Tento výsledek byl finančně podpořen z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na léta 2023–2027 a je součástí výzkumného úkolu 01-S4-2024-VUBP Možnosti řízení rizik na úseku BOZP v oblasti silniční nákladní dopravy u řidičů jako reakce na sociodemografické změny, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., v letech 2024–2025.

 

Použitá literatura

BUĎA, Jan. Jak předcházet bezpečnostním rizikům v silniční dopravě. [Praha]: Vogel, 2009.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Aktuální populační vývoj v kostce [online]. Český statistický úřad, b. r. [cit. 2024-11-17]. Dostupné z: https://csu.gov.cz/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Projekce obyvatelstva České republiky 2023-2100. Praha: Český statistický úřad, © 2023.

HOŠKOVÁ, Blanka. Vademecum: zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení). Praha: Karolinum, 2012.

KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2002.

LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. aktual. vyd. Praha: Grada, 2006.

OTOVÁ, Berta; MIHALOVÁ, Romana a BOBKOVÁ, Klára. Základy biologie a genetiky člověka. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2020.

ŠAFRÁNKOVÁ, Alena a Marie NEJEDLÁ. Interní ošetřovatelství II. Praha: Grada, 2006.

TRUCKJOBS.CZ. Nedostatek řidičů v ČR a EU poprvé přehledně v grafech! [online]. © 2008 - 2016 Institut silniční dopravy ČESMAD Bohemia, 15.7.2023 [cit. 2024-11-18]. Dostupné z: https://www.truckjobs.cz/clanek-nedostatek-ridicu-v-cr-a-eu-poprve-prehledne-v-grafech-435.

 

Vzorová citace

HAVELKA, Josef ...[et al.]. BOZP v silniční nákladní dopravě s přihlédnutím k demografickým změnám: 1. část. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2025, roč. 18, č. 1-2. Dostupný z: https://www.josra.cz/vydani/clanek/bozp-v-silnicni-nakladni-doprave-s-prihlednutim-k-demografickym-zmenam-1-cast. ISSN 1803-3687. 

 

Poznámky pod čarou

[1] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Projekce obyvatelstva České republiky 2023-2100. Praha: Český statistický úřad, © 2023. S. 14. Za rok 2023 jsou uvedena reálná data, ostatní v tabulce zahrnutá data jsou predikcí.

[2] TRUCKJOBS.CZ. Nedostatek řidičů v ČR a EU poprvé přehledně v grafech! [online]. © 2008 - 2016 Institut silniční dopravy ČESMAD Bohemia, 15.7.2023. [cit. 2024-11-18]. Dostupné z: https://www.truckjobs.cz/clanek-nedostatek-ridicu-v-cr-a-eu-poprve-prehledne-v-grafech-435.

[3] ŠAFRÁNKOVÁ, Alena a NEJEDLÁ, Marie. Interní ošetřovatelství II. Praha: Grada, 2006. S. 193.

[4] HOŠKOVÁ, Blanka. Vademecum: zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení). Praha: Karolinum, 2012. S. 124-126.

[5] HOŠKOVÁ, Blanka. Vademecum: zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení). Praha: Karolinum, 2012. S. 124.

[6] KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2002. S. 139.

[7] HOŠKOVÁ, Blanka. Vademecum: zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení). Praha: Karolinum, 2012. S. 125.

[8] LANGMEIER, Josef a KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006. S. 191 a 204.

[9] OTOVÁ, Berta; MIHALOVÁ, Romana a BOBKOVÁ, Klára. Základy biologie a genetiky člověka. Vydání druhé. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2020. S. 201.

[10] BUĎA, Jan. Jak předcházet bezpečnostním rizikům v silniční dopravě. [Praha]: Vogel, 2009. S. 47.

BOZP=stitek

nákladní doprava=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nákladní doprava=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nákladní doprava=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nákladní doprava=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nákladní doprava=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nákladní doprava=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nákladní doprava=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek