Ve dnech 21. – 23. března 2017 se pod záštitou Českého ekologického manažerského centra z.s. uskutečnil další ročník Týdne výzkumu a inovací pro praxi a životní prostředí – TVIP 2017, který se konal v Hustopečích u Brna. V rámci této akce se konalo symposium Odpadové fórum a konference APROCHEM. Na konferenci APROCHEM bylo prezentováno 18 přednášek a 5 vývěsek. Značná část příspěvků se týkala zákona o prevenci závažných havárií č. 224/2015 Sb. (dále jen „zákon o PZH“). Byly diskutovány problémy spojené s tvorbou bezpečnostních dokumentů (bezpečnostní program u provozovatelů ve skupině A, bezpečnostní zpráva u provozovatelů ve skupině B) a jejich posuzováním. Autoři tohoto článku uvádějí z jejich pohledu nejdůležitější příspěvky, které se týkají dané problematiky.
Ing. Z. Machátová z Ministerstva životního prostředí měla úvodní přednášku „Implementace směrnice SEVESO III v České republice v evropském kontextu“. Kromě seznámení s legislativou zákona o PZH uváděl příspěvek konkrétní informace týkající se evidence a dostupnosti informací o provozovatelích a jejich objektech, ve kterých je nakládáno s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi dle zákona o PZH. Celkem bylo ke konci roku 2016 evidováno 216 objektů, z toho 100 objektů zařazených do skupiny A a 116 objektů zařazených do skupiny B. Nově byly zařazeny do působnosti zákona o PZH i podzemní zásobníky plynu, aktuálně 7 objektů zařazených do skupiny B. Aktualizovaná evidence objektů je dostupná na stránkách Evropské unie. Dále byly uvedeny informace o možnosti vidět kompletní seznam objektů (SEVESO) všech členských států EU prostřednictvím databáze e-SPIRS na portálu Minerva, a také na stránkách www.circabc.europa.eu, kde tyto informace poskytuje SEVESO expertní skupina (SEG). Jako další informační zdroj byla uvedena databáze e-MARS, která představuje evidenci závažných havárií všech členský států EU. V rámci příspěvku byly také diskutovány problémy, které souvisejí s informováním o výsledcích z vyšetřovaných havárií, které jsou ze strany ČR poskytovány nedostatečně. Tyto nedostatky mohou být způsobeny nejednoznačným legislativním zajištěním vyšetřování havárií, přístupem orgánu veřejné správy a jiným. [1].
Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií (OPPZH) ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce, v.v.i., které je pověřeno podle zákona o PZH zpracováním posudků návrhů bezpečnostních dokumentací a jejich aktualizací, dále posudků zpráv o posouzení bezpečnostní zprávy a posudků k posouzení rizik závažné havárie, prezentovalo dva příspěvky na dané téma. Ing. M. Pražáková uvedla přednášku na téma Zkušenosti "zpracovatele posudku" z posuzování bezpečnostní dokumentace podle zákona č. 224/2015 Sb., o PZH. Přednáška byla zaměřena na současný stav v oblasti zpracovávání posudků. Byl uveden statistický přehled předložených dokumentů a zpracovaných posudků za konkrétní období. Ke konci února 2017 bylo evidováno 190 dokumentů a v cca 30 případech se jednalo o již opravené verze evidované do druhého kola posouzení. Byla diskutována vzájemná spolupráce mezi OPPZH, krajskými úřady a provozovateli, přičemž cílem všech stran je snaha o korektní přístup k oblasti PZH a zajištění kvalitního zpracování a následného posouzení bezpečnostních dokumentací. Dále byly zmíněny příklady nejčastějších závažných i formálních nedostatků předložených bezpečnostních dokumentací. V případě části týkající se „Popisných, informačních a datových částí objektu“, která zahrnuje kapitoly „Technický popis objektu“ a „ Informace o okolí objektu a složkách životního prostředí (ŽP)“, se jedná o nedostatky například u mapových podkladů, které mají nedostatečnou kvalitu nebo neodpovídají konkrétním požadavkům zákona o PZH, dále chybějící nebo nedostatečné informace o okolí objektu nebo o ŽP (současný zákon požaduje detailnější informace, než požadoval zákon č. 59/2006 Sb.). V části „Systém řízení bezpečnosti“ se vyskytují následující nedostatky: často chybí odpovídající popis klíčových prvků systému řízení bezpečnosti, chybí konkrétní informace, týkající se odpovědností, popisu pracovních pozic významných z hlediska PZH, stanovení termínů, odkazů na vnitřní předpisy a další chyby, kvůli kterým je pak bezpečnostní dokumentace vracena provozovateli k doplnění či přepracování. [2].
Další část byla věnovaná posouzení rizik závažné havárie, v přednášce „Analýza nedostatků Posouzení rizik závažné havárie pro účely zákona o prevenci závažných havárií“, kterou přednesl Ing. V. Sluka. Uvedl základní požadavky na jednotlivé části posouzení rizik závažné havárie a jejich nejčastější nedostatky v dokumentech. V části identifikace zdrojů rizik se objevují chyby v seznamech nebezpečných látek (NL), v materiálové bilanci NL. Při výběru zdrojů rizik pro podrobnou analýzu jsou často chyby spojeny s nedostatečnou aplikací výběrové metody podle Purple Book, nebo nejsou uvedeny vstupní údaje, podle kterých byla zařízení hodnocena. Také bývají nedostatečně popsané zdroje rizika a technologie, nejsou uváděny vzdálenosti vybraných zdrojů rizika od zájmových lokalit a nebývá dostatečně znázorněno umístění zdrojů rizik. V části analýza rizik se objevují nedostatečné identifikace možných situací a příčin (podmínek), které mohou vést k iniciační události závažné havárie. Místy jsou nevhodně vybírány metody pro systematickou a komplexní identifikaci těchto příčin. V připomínkách se vyskytuje i upozornění na nedostatečný nebo nekorektní popis příslušných scénářů, absenci vstupních údajů pro použité výpočetní programy a mnoho dalších. Také byly diskutovány nedostatky v přístupu některých provozovatelů, které se pak projeví v samotné bezpečnostní dokumentaci, jako například pouhé „překlopení“ původního posouzení rizika do nové struktury požadované zákonem a prováděcí vyhláškou, bez aktualizace původního textu nebo nevyčlenění dostatečných finančních prostředků pro zpracovatele posouzení rizika závažné havárie a jiné. Autor příspěvku zdůraznil, že žádoucí je dobrá spolupráce všech zúčastněných stran s cílem pozvednout úroveň PZH. Tato spolupráce povede ke zvýšení kvality bezpečnostních dokumentů. [3].
Pohled zpracovatelů návrhů bezpečnostních dokumentů byl nastíněn v přednášce „Dokumentace prevence závažných havárií“ Bc. M. Dítě z firmy TLP, spol. s r.o., který uvedl dlouholeté zkušenosti se zpracováváním těchto dokumentů a dále zkušenosti s přístupem některých provozovatelů, kteří jsou často limitováni výší pořizovacích nákladů. Pro kvalitu bezpečnostní dokumentace a naplňování smyslu prevence jsou důležité i kvalitně prováděné kontroly, případně i s možností vynucování dodržení požadavků zákona o PZH. Pro kvalitní činnost státní správy je nutné, aby měla k dispozici hodnotnou právní oporu (jednoznačná ustanovení, nastavené kompetence, dostatečné lhůty, apod.), dostatečné znalosti v této oblasti, přiměřený čas na vykonávání činnosti (příprava na kontrolu, dostatečné lhůty na posuzování a následné vydávání rozhodnutí), finanční prostředky (na vzdělávání, přípravu metodik, na posuzování, a jiné.) či vzájemná spolupráce a koordinace činností jednotlivých orgánů. Podle názoru autora řada těchto podmínek není zcela naplněna [4].
Kromě problematiky spojené s posouváním návrhů bezpečnostní dokumentace byly prezentovány i následující příspěvky související s problematikou PZH:
K oblasti PZH byly také prezentovány vývěsky na téma „Predikce teploty vzplanutí pro analýzu nebezpečnosti hořlavých kapalin v průmyslu“ [11] a „Využití kombinace programů Google Earth Pro a ALOHA pro kvantitativní analýzu rizika chemických procesů“ [12].
Konference APROCHEM 2017 přinesla řadu zajímavých poznatků z oblasti naplňování právních předpisů prevence závažných havárií. Tyto poznatky byly diskutovány zástupci dotčených skupin: posuzovateli a zpracovateli návrhů bezpečnostních dokumentů, odbornou veřejností, hasičským záchranným sborem, krajskými úřady a také samotnými provozovateli.
Odkaz na zdrojové informace ke konferenci
Stránky konference www.tretiruka.cz/konference/
[1] MACHÁTOVÁ, Z. Implementace směrnice SEVESO III v České republice i v evropském kontextu. In: Sborník příspěvků APROCHEM 2017. Hustopeče u Brna, 2017.
[2] PRAŽÁKOVÁ, M. …[et al.]. Zkušenosti "zpracovatele posudku" z posuzování bezpečnostní dokumentace podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií. In: Sborník příspěvků APROCHEM 2017. Hustopeče u Brna, 2017.
[3] SLUKA, V. Analýza nedostatků Posouzení rizik závažné havárie pro účely zákona o prevenci závažných havárií. In: Sborník příspěvků APROCHEM 2017. Hustopeče u Brna, 2017.
[4] DÍTĚ, M. Dokumentace prevence závažných havárií. In: Sborník příspěvků APROCHEM 2017. Hustopeče u Brna, 2017.
[5] FERJENČÍK, M. Může zákon o prevenci závažných havárií vdechnout život řízení rizika? In: Sborník příspěvků APROCHEM 2017. Hustopeče u Brna, 2017.
[6] HENDRZCH, A. Analýza rizik na úrovni kraje. In: Sborník příspěvků APROCHEM 2017. Hustopeče u Brna, 2017.
[7] BLAŽKOVÁ, K.; VANKOVÁ, J. Nové zóny havarijního plánování v Moravskoslezském kraji. In: Sborník příspěvků APROCHEM 2017. Hustopeče u Brna, 2017.
[8] SENČÍK, J.; NECHVÁTAL, M. SEVESO podniky a jejich vliv na vývoj území v jejich okolí. In: Sborník příspěvků APROCHEM 2017. Hustopeče u Brna, 2017.
[9] PETR, J. Zvyšování bezpečnosti chemických procesů. In: Sborník příspěvků APROCHEM 2017. Hustopeče u Brna, 2017.
[10] GYÖRÖG, Š. (Ne)bezpečnost skladů/plníren LPG. In: Sborník příspěvků APROCHEM 2017. Hustopeče u Brna, 2017.
[11] SKŘÍNSKÁ, M. …[et al.]. Predikce teploty vzplanutí pro analýzu nebezpečnosti hořlavých kapalin v průmyslu. In: Sborník příspěvků APROCHEM 2017. Hustopeče u Brna, 2017.
[12] SKŘÍNSKÝ, J. …[et al.]. Využití kombinace programů Google Earth Pro a ALOHA pro kvantitativní analýzu rizika chemických procesů. In: Sborník příspěvků APROCHEM 2017. Hustopeče u Brna, 2017.
Vzorová citace
SKŘÍNSKÁ, Mária …[et al.]. Prevence závažných havárií na konferenci Aprochem 2017. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2017, roč. 10, č. 1. ISSN 1803-3687.
Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
Datová schránka: yi6jvet
DIČ: CZ00025950