BOZP v silniční nákladní dopravě s přihlédnutím k demografickým změnám: 2. část

Přijat k publikováná / Received for publication 3. 9. 2025

Úvod

V předchozí části článku bylo poukázáno na vysoký věkový průměr profesionálních řidičů v České republice i v dalších vyspělých státech, který má souvislost s demografickým stárnutím obyvatelstva v těchto zemích. Dále v ní byly uvedeny hlavní involuční změny, které provázejí proces stárnutí. Ačkoliv jsou tyto změny u každého jedince individuální, přičemž jsou ovlivňovány různými faktory, je třeba jim vzhledem k vysokému věkovému průměru profesionálních řidičů i k plánovanému prodlužování věku odchodu do důchodu věnovat dostatečnou pozornost. Opačný přístup by totiž mohl mít fatální následky v podobě poškození zdraví osob, jejich usmrcení, stejně jako v podobě materiálních škod.

Dopady involučních změn na schopnosti řidičů silniční nákladní dopravy

Involuční změny se u řidičů silniční nákladní dopravy mohou projevit vícero způsoby. Tyto změny mají vliv na jejich řidičské schopnosti a mohou mít vedle bezpečnosti silničního provozu dopady rovněž na oblast BOZP, které v tomto případě spolu úzce souvisejí. K těmto dopadům náleží především prodlužování reakční doby, snížená schopnost motorické koordinace, zhoršování senzorických funkcí, zhoršení kognitivních funkcí a multitaskingu (rozdělování a současné zpracování více informací či úkolů) nebo snížení fyzické kondice stárnoucích řidičů. K involučním změnám se u nich na druhé straně váží i kompenzační mechanismy a zkušenosti. Za základní funkce, které jsou nezbytné k bezpečné jízdě i u řidiče silniční nákladní dopravy, je třeba považovat vizus, motoriku a kognitivní funkce.^[1] Uvedeným skutečnostem je třeba věnovat dostatečnou pozornost, poněvadž podle odborných zdrojů i podle údajů statistik jde velká část dopravních nehod na vrub selhání lidského faktoru. V odborné literatuře se uvádí, že lidský faktor se na dopravních nehodách podílí až více než 90 %, avšak podle analýzy údajů o dopravní nehodovosti v podmínkách České republiky, kterou provedlo Centrum dopravního výzkumu, stojí chyba řidiče za 64 % nehod.^[2] I tento údaj je velmi vysoký a svědčí o tom, že lidský faktor v silniční nákladní dopravě nelze podceňovat.

Prodlužování reakční doby

Prodlužování reakční doby řidičů vyššího věku má souvislost se zpomalením zpracování senzorických informací, tj. vizuálních a sluchových vjemů. Pomalejší zpracování senzorických informací pak vede ke zpoždění následné fyzické reakce na tyto informace, např. sešlápnutí brzdového pedálu, změně směru jízdy apod. V kritických situacích může mít toto zpoždění výrazný vliv na její eventuální dopady. Uvedená okolnost je u vozidel či souprav silniční nákladní dopravy ještě více umocňována jejich hmotností, rozměrem, charakterem nákladu (např. u cisteren) a dalšími faktory. V souvislosti se stárnutím dochází rovněž k úbytku svalové síly, flexibility i ke snížení jemné motoriky. Uvedené důsledky stárnutí se mohou projevovat především v situacích, kdy jsou v reakci na nastalou situaci nezbytné rychlé a koordinované pohyby řidiče při manipulaci s volantem a dalšími ovládacími prvky vozidla. K prodloužení reakční doby se tak může u starších řidičů přidat navíc ještě zhoršená koordinace pohybů.

Reakční doba řidiče bývá obecně závislá na podmínkách. Pohybuje se od 0,6 až 0,7 s za situace, kdy je řidič soustředěný, očekává podněty a je připraven brzdit, až po 1,6 až 2,4 s, kdy je řidič unavený, nemocný či pod vlivem alkoholu. Za běžných podmínek se reakční doba pohybuje v rozmezí 0,7 až 0,9, když je řidič soustředěný, avšak neočekává podnět, eventuálně v rozmezí 1,0 až 1,2, když řidič soustředí svoji pozornost na jiné činnosti související s řízením.^[3] Zde je vhodné doplnit, že při rychlosti 50/90/130 km/h odpovídá reakční doba 0,6/0,9/2,4 s vzdálenosti cca 14/25/36 m. Vlivem stárnutí na reakční dobu řidiče se v minulosti zabývala celá řada studií. Převážná část z nich je zajedno v tom, že dochází k prodloužení průměrné reakční doby starších řidičů i ke zvýšení množství chyb při provádění složitějších úkonů během řízení, což se přímo odráží na bezpečnosti jízdy.^[4] Například studie, kterou realizovali Salvia et al., se zaměřila na to, jaký má vliv věk na reakční dobu řidiče při různé obtížnosti úkolů souvisejících s řízením vozidla. Jejich studie byla realizována se dvěma skupinami řidičů – se skupinou řidičů středního věku (tj. s řidiči ve věku od 22 do 44 let) a se skupinou řidičů starších 70 let. Z této studie přitom vyplynulo, že starší řidiči potřebovali ke zvládnutí stejných úkolů v porovnání s mladšími řidiči delší reakční dobu, stejně jako se u nich ve větší míře vyskytovaly chybné reakce nebo reakce na podněty absentovaly úplně. Rozdíl mezi oběma skupinami řidičů výrazně narůstal s obtížností úkolů.^[5]

Převážná část studií zaměřených na vliv věku na reakční schopnosti řidičů tedy konstatuje, že se zvyšujícím se věkem dochází ke zhoršení těchto schopností, což má potenciálně negativní dopady jak na bezpečnost silničního provozu, tak i v případě profesionálních řidičů na BOZP, tedy vlastní bezpečnost řidičů. Jednou z výjimek je studie Poliaka et al., která byla zaměřena na ověření průměrné reakční doby profesionálních řidičů na úrovni jedné sekundy a na ověření vlivu věku na reakční dobu řidičů. Tento výzkum byl proveden s profesionálními řidiči tří věkových kategorií, včetně věkové kategorie 50 a více let, kteří pracují v silniční nákladní dopravě, a jejichž hlavní pracovní náplň spočívá v řízení nákladních automobilů. Na základě provedeného testování byl zjištěn nevýznamný vliv věku na reakční dobu profesionálních řidičů. Sami autoři studie si jsou však vědomi slabiny své studie, která tkví k tom, že všichni účastníci studie byli informováni a seznámeni s možnostmi překážek a rizikových situací, s nimiž budou konfrontováni během prováděného testování.^[6] Závěr zmíněné studie může být dán rovněž opatřeními realizovanými za účelem kontroly zdravotního stavu profesionálních řidičů k zajištění jeho žádoucí úrovně s ohledem na bezpečnost silničního provozu i se zřetelem k BOZP.

Zhoršování zraku a sluchu

Ze zhoršených kognitivních funkcí řidičů je věnována pozornost především zraku a sluchu. V minulosti bylo realizováno množství studií, jejichž předmětem byl vztah zrakových funkcí (např. zraková ostrost, kontrastní citlivost, doba nezbytná pro zpracování vizuálních podnětů apod.) a dopravních nehod. Jejich autoři vesměs dospěli ke zjištění, že zhoršení některých parametrů zraku, které se vyskytuje především u starších řidičů, má souvislost s vyšším počtem dopravních nehod.^[7] Vedle těchto studií je třeba zmínit i další, která se od těch předchozích odlišuje širším zaměřením. To spočívá v identifikaci zrakových faktorů majících vliv nejen na dopravní nehody, ale i na vznik nebezpečných situací při řízení, které hraničí s dopravními nehodami (tj. situace vyžadující úhybný manévr řidiče „na poslední chvíli“, aby se nehodě vyhnul). Rovněž tato studie potvrdila tři zrakové faktory zvyšující riziko dopravních nehod a nebezpečných situací při řízení. Těmito faktory podle zjištění studie jsou závažné zpomalení rychlosti vizuálního zpracování, zhoršení kontrastní citlivosti a vyšší prahy vnímání pohybu u pohyblivé mřížky.^[8]

Vliv zhoršeného sluchu u starších osob na řízení motorových vozidel je rovněž dokumentován různými studiemi. Jedna z těchto studií se zabývá interakcí poruch sluchu a řízení při třech různých podmínkách: bez rušivých faktorů, se sluchovými rušivými faktory a se zrakovými rušivými faktory. Výrazně horší výkon byl v tomto vztahu zjištěn zvláště u řidičů se středně těžkou až těžkou poruchou sluchu.^[9] Jiná studie poukázala na skutečnost, že ztráta sluchu má vliv na některé specifické aspekty týkající se dopravních situací, zatímco jiné zůstaly nedotčeny.^[10] Podle další studie měly horší sluchové schopnosti starších řidičů souvislost s menším počtem jízd v noci a na dálnici nebo s větším počtem delších cest.^[11] Je tak zřejmé, že sluchově handicapovaní jedinci mívají tendenci přizpůsobit řízení svému handicapu.

Hlavní kognitivní funkce

Předmětem studie Ansteyové et al. bylo to, jak různé aspekty kognitivních funkcí, především exekutivní funkce a pozornost, společně se zrakovými a fyzickými schopnostmi řidiče mají vliv na bezpečnost řízení u starších řidičů. Autoři studie uvádějí, že v důsledku poklesu kognitivních funkcí může dojít ke zvýšení rizika chyb v kritických situacích a v konečném důsledku i k ohrožení bezpečnosti na silnicích.^[12] Na mírné kognitivní poruchy souvisejícími s nástupem vyššího věku a jejich eventuálním vlivem na schopnost bezpečně řídit se zaměřila studie Schmidtkeho. Ze závěrů této studie vyplývá, že relativně malé změny kognitivních schopností řidiče mohou negativně ovlivnit schopnost rychle a adekvátně reagovat na dynamicky se měnící situace v dopravě.^[13]

Multitasking

Celá řada studií se zabývá vlivem věku a multitaskingu při řízení motorových vozidel. Namátkou je možno uvést studii Wechslera et al., která tento vliv zkoumala ve skupinách mladých řidičů (ve věku 20 až 30 let) a 61 starších řidičů (ve věku 65 až 75 let). Z výsledků této studie vyplývá, že starší řidiči mají horší výsledky při střídání úkolů souvisejících s řízením i při nezbytnosti plnit více úkolů naráz. U starších řidičů bylo současně zjištěno vyšší riziko způsobení nehody za situace, kdy se museli vedle řízení věnovat i nějaké jiné činnosti.^[14] Studie Woodové et al. srovnávala multitasking ve skupině mladších (19 až 34 let) a starších (63 až 77 let) prostřednictvím vlivu sekundárních vizuálních a auditivních úkolů na řidičský výkon účastníků se simulovaným zrakovým postižením. Studie poukázala na významné snížení řidičského výkonu v důsledku zrakového postižení, zvláště u podmínek simulujících kataraktu. Multitasking (např. telefonování nebo ovládání navigace) tyto účinky ještě zesiloval. Vizuální duální úkol více negativně ovlivňoval řidičský výkon v porovnání s auditivním duálním úkolem, a to především u starších řidičů.^[15] Předmětem studie Warda et al. byl multitaskingový výkon starších dospělých v simulovaném prostředí řízení za využití paradigmatu užitečného zorného pole. Výsledky této studie potvrzují výsledky dalších obdobných studií o snížené schopnosti multitaskingu u starších řidičů. V daném případě se sledované ukazatele řízení ukázaly citlivé jak na uměle vyvolávané podmínku větru, tak i na úroveň kognitivní zátěže.^[16]

Motorika a fyzická kondice

Přehled literatury, která dokumentuje vliv věku na motorickou výkonnost v souvislosti s chováním řidiče, podali již v minulosti Stelmach a Nahomová. Jimi zmiňované studie byly zaměřeny na iniciaci pohybu a na provedení pohybu (rychlost pohybu, produkce síly, koordinace končetin a senzorická motorická integrace) z hlediska existence případných věkových odlišností. V této souvislosti ze studií vyplývá, že dospělí s přibývajícím věkem zahajují a provádějí pohyby pomaleji a méně přesně, což může přispívat k poklesu jejich řidičských dovedností.^[17] Naproti tomu případné snížení fyzické kondice u stárnoucích řidičů není dle dostupných výsledků studií jednoznačně spojeno s vlivem na jejich řidičské schopnosti. Ze studie realizované Gökçem et al. např. vyplývá, že úroveň fyzické aktivity nevykazovala u skupin starších dospělých interakci s efektem stárnutí na jejich řidičský výkon.^[18] Rovněž tak ze studie Katayamy et al. nevyplynul, s výjimkou síly úchopu, vztah mezi řidičskými schopnostmi a žádným dalším faktorem fyzické zdatnosti.^[19]

Kompenzační mechanismy

Případné deficity starší řidiči velmi často kompenzují různými způsoby. Studie Andrewsové a Westermana byla realizována se skupinami mladších (26 až 40 let) a starších řidičů (60 a více let), kteří v simulátoru řízení následovali vozidlo. U této činnosti bylo zaznamenáno několik ukazatelů výkonu, včetně hodnocení předvídání vznikajících dopravních situací. Věkem podmíněný deficit komplexní reakční doby starší řidiči kompenzují udržováním delších odstupů mezi vozidly v porovnání s mladšími řidiči. Starší řidiči s relativně lepšími kognitivními schopnostmi v porovnání s mladšími řidiči častěji předvídají dopravní události. Starší řidiči s vyspělejší krystalizovanou schopností se v menší míře spoléhají na prostorové dovednosti při udržování polohy v jízdním pruhu. Studie dále poukázala na skutečnost, že kompenzace věkem podmíněných deficitů kognitivních schopností vyžaduje ze strany řidičů dodatečné úsilí.^[20]

Vedle bezpečnosti silničního provozu (BESIP) ovlivňují výše rozebírané deficity starších řidičů silniční nákladní dopravy potenciálně i další aspekty BOZP. Výkon fyzicky náročnějších činností (typicky při nakládce a vykládce materiálu nebo při manipulaci s těžkými břemeny) může vést v důsledku jejich menší fyzické zdatnosti k úrazům. Negativně se u těchto řidičů může rovněž projevovat únava, v jejímž důsledku jsou vystaveni vyššímu riziku pracovních chyb nebo úrazů. Věkem podmíněné deficity u starších řidičů tedy vedou ke snížení jejich schopnosti bezpečně řídit vozidlo v provozu, stejně jako mohou přispívat ke zvýšení rizika pracovních úrazů a zdravotních komplikací na pracovišti.

Výzkum k identifikaci nebezpečí a rizikových faktorů u řidičů silniční nákladní dopravy

Metodologické otázky provedeného výzkumu

Výzkum provedený pracovníky Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (nyní Výzkumný institut práce a sociálních věcí) se zaměřil na identifikaci nebezpečí a rizikových faktorů u řidičů silniční nákladní dopravy se zřetelem k demografickým změnám. Cílem tohoto výzkumu bylo identifikovat nebezpečí a rizikové faktory v práci řidičů silniční nákladní dopravy s přihlédnutím ke stárnutí populace těchto řidičů. V rámci výzkumu proto byly hledány odpovědi na následující výzkumné otázky:

Výzkumná otázka 1: Jakým nebezpečím jsou vystaveni řidiči silniční nákladní dopravy při výkonu své práce?

Výzkumná otázka 2: Jakým rizikovým faktorům musí čelit řidiči silniční nákladní dopravy při výkonu své práce?

Výzkumná otázka 3: Liší se tato nebezpečí a rizikové faktory v závislosti na věku řidičů silniční nákladní dopravy?

Ke zodpovězení výzkumných otázek byla zvolena kvantitativní metodologie, konkrétně nástroj dotazník. Tato volba byla ovlivněna především možností získat efektivně relevantní data od většího množství respondentů. Vytvořený dotazník sestává z anketní části, z baterie otázek k nebezpečím v práci řidičů silniční nákladní dopravy a z baterie otázek k rizikovým faktorům v jejich práci. Dotazník má dvě varianty. První z nich je určena pro řidiče silniční nákladní dopravy, druhá pro zástupce jejich zaměstnavatelů. Jejich distribuce byla zajišťována více cestami – jednak prostřednictvím ČESMAD, dále v elektronické verzi prostřednictvím webových stránek společnosti ACREA CR a konečně i v listinné podobě vlastními silami. Výběrový soubor respondentů sestával ze 124 řidičů silniční nákladní dopravy a 27 zástupců zaměstnavatelů u tohoto odvětví.

Shrnutí

Involuční změny, které se u každého jedince projevují v závislosti na různých faktorech individuálně, se promítají i do profese řidiče silniční nákladní dopravy. Tyto dopady tkví zejména v prodlužování reakční doby, snížené schopnosti motorické koordinace, zhoršování senzorických funkcí, zhoršení kognitivních funkcí a multitaskingu (rozdělování a současné zpracování více informací či úkolů) nebo snížení fyzické kondice stárnoucích řidičů. Ti na uvedené změny reagují mimo jiné i kompenzačními mechanismy, jež jim umožňují poměrně zdárně se s involučními změnami vypořádat, avšak mají své určité limity. Na tuto problematiku se částečně zaměřil výzkum provedený Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i. (nyní Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i.), jehož cílem bylo identifikovat nebezpečí a rizikové faktory v práci řidičů silniční nákladní dopravy s přihlédnutím ke stárnutí populace těchto řidičů. Výsledkům provedeného výzkumu se věnují další části tohoto článku, který se zaměřuje také na možnosti řešení problémů spojených se stárnutím populace řidičů silniční nákladní dopravy.

Pokračování ve 3. části

 

© 2025

Tento výsledek byl finančně podpořen z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na léta 2023–2027 a je součástí výzkumného úkolu 01-S4-2024-VUBP Možnosti řízení rizik na úseku BOZP v oblasti silniční nákladní dopravy u řidičů jako reakce na sociodemografické změny, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., v letech 2024–2025.

 

Použitá literatura

ANDREWS, Elisabeth C. a Steve J. WESTERMAN. Age differences in simulated driving performance: Compensatory processes. Accident Analysis & Prevention. 2012, roč. 45, s. 660-668.

ANSTEY, Kaarin J. ...[et al.]. Cognitive, sensory and physical factors enabling driving safety in older adults. Clinical Psychology Review. 2005, roč. 25, č. 1, s. 45-65.

CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU. Hloubková analýza silničních dopravních nehod: hlavní příčiny vzniku nehod [online]. 29. 1. 2016. [cit. 2025-01-06]. Dostupné z: https://www.czrso.cz/front/post/clanek-do-pdf?id=1654.

GÖKÇE, Evrim ...[et al.]. Lifestyle Matters: Effects of Habitual Physical Activity on Driving Skills in Older Age. Brain Sciences. 2022, roč. 12, č. 5.

HICKSON, Louise ...[et al.]. Hearing impairment affects older people's ability to drive in the presence of distracters. Journal of the American Geriatrics Society. 2010, roč. 58, č. 6, s. 1097-1103.

KATAYAMA, Akihiko ...[et al.]. Relationship between Driving Ability and Physical Fitness Factors in Older Adults: a Multiple Linear Regression Analysis. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2024, roč. 21, č. 6.

ONDRUŠ, Ján; Ján VRÁBEL a Eduard KOLLA. The influence of the vehicle weight on the selected vehicle braking characteristics. In: Transport Means 2018: Proceedings of the 22nd International Conference - Trakai, Lithuania, 3-5 October 2018. Part I. Kaunas: Kaunas University of Technology, 2018. S. 384-390.

POLIAK, Milos ...[et al.]. Driver Response Time and Age Impact on the Reaction Time of Drivers: A Driving Simulator Study among Professional-Truck Drivers. Mathematics. 2022, roč. 10, č. 9.

SALVIA, Emilie ...[et al.]. Effects of Age and Task Load on Drivers’ Response Accuracy and Reaction Time When Responding to Traffic Lights. Frontiers in Aging Neuroscience. 2016, č. 8, s. 169.

SCHMIDTKE, Klaus. Fahrtauglichkeit bei Leichter Kognitiver Störung und Demenz. Fortschritte der Neurologie und Psychiatrie. 2018, roč. 86, č. 1, s. 37-42.

STELMACH, George E. a Ariella NAHOM. Cognitive-Motor Abilities of the Elderly Driver. Human Factors. 1992, roč. 34, č. 1, s. 53-65.

SVÁTOVÁ, Jindra. Řízení motorových vozidel u seniorů. Medicína pro praxi. 2010, roč. 7, č. 11, s. 438.

SWAIN, Thomas A. ...[et al.]. Naturalistic Driving Techniques and Association of Visual Risk Factors With At-Fault Crashes and Near Crashes by Older Drivers With Vision Impairment. JAMA The Journal of the American Medical Association. 2021, sv. 139, č. 6, s. 639-645.

THORSLUND, Birgitta ...[et al.]. The influence of hearing loss on transport safety and mobility. European Transport Research Review. 2013, č. 5, s. 117-127.

VIVODA, Jonathon M. ...[et al.]. The Influence of Hearing Impairment on Driving Avoidance Among a Large Cohort of Older Drivers. Journal of Applied Gerontology. 2021, roč. 40, č. 12, s. 1768-1777.

WARD, Nathan ...[et al.]. Older Adult Multitasking Performance Using a Gaze-Contingent Useful Field of View. Human Factors. 2018, roč. 60, č. 2, s. 236-247.

WECHSLER, Konstantin ...[et al.]. Multitasking During Simulated Car Driving: a Comparison of Young and Older Persons. Frontiers in Psychology. 2018, č. 9, č. a. 910.

WOOD, Joanne M. ...[et al.]. How Multitasking Interacts with Visual Impairment and Age on Measures of Driving. Transportation Research Record. 2006, sv. 1980, č. 1, s. 65-69.

 

Vzorová citace

HAVELKA, Josef ...[et al.]. BOZP v silniční nákladní dopravě s přihlédnutím k demografickým změnám: 2. část. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2025, roč. 18, č. 1-2. Dostupný z: https://www.josra.cz/vydani/clanek/bozp-v-silnicni-nakladni-doprave-s-prihlednutim-k-demografickym-zmenam-2-cast. ISSN 1803-3687.  

 

Poznámky pod čarou

[1] SVÁTOVÁ, Jindra. Řízení motorových vozidel u seniorů. Medicína pro praxi. 2010, roč. 7, č. 11, s. 438.

[2] CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU. Hloubková analýza silničních dopravních nehod: hlavní příčiny vzniku nehod [online]. 29. 1. 2016. [cit. 2025-01-06]. Dostupné z: https://www.czrso.cz/front/post/clanek-do-pdf?id=1654.

[3] ONDRUŠ, Ján; Ján VRÁBEL a Eduard KOLLA. The influence of the vehicle weight on the selected vehicle braking characteristics. In: Transport Means 2018: Proceedings of the 22nd International Conference - Trakai, Lithuania, 3-5 October 2018: Part I. Kaunas: Kaunas University of Technology, 2018. S. 384-390.

[4] Viz např. BILBAN, Marjan; Alenka VOJVODA a Janez JETMAN. Age affects drivers' response times. Collegium Antropologicum. 2009, roč. 33, č. 2, s. 467-471; MAROTTOLI, Richard A. ...[et al.]. Predictors of automobile crashes and moving violations among elderly drivers. Annals of Internal Medicine. 1994, roč. 121, č. 11, s. 842-846; MEDIC-PERISEVIC, Sonja ...[et al.]. The effects of aging and driving experience on reaction times of professional drivers. Work: A Journal of Prevention, Assessment & Rehabilitation. 2020, roč. 66, č. 2, s. 405-419; MYERSON, Joel ...[et al.]. Global increase in response latencies by early middle age: complexity effects in individual performances. Journal of the Experimental Analysis of Behavior. 1989, roč. 52, č. 3, s. 353-362 aj.

[5] SALVIA, Emilie ...[et al.]. Effects of Age and Task Load on Drivers’ Response Accuracy and Reaction Time When Responding to Traffic Lights. Frontiers in Aging Neuroscience. 2016, č. 8, č. a. 169.

[6] POLIAK, Milos ...[et al.]. Driver Response Time and Age Impact on the Reaction Time of Drivers: a Driving Simulator Study among Professional-Truck Drivers. Mathematics. 2022, roč. 10, č. 9, č. a. 1489.

[7] Srovnej např. OWSLEY, Cynthia ...[et al.]. Visual Processing Impairment and Risk of Motor Vehicle Crash Among Older Adults. JAMA The Journal of the American Medical Association. 1998, sv. 279, č. 14, s. 1083-1088; RUBIN, Gary S. ...[et al.]. A Prospective, Population-Based Study of the Role of Visual Impairment in Motor Vehicle Crashes among Older Drivers: the SEE Study. Investigative Ophthalmology & Visual Science. 2007, roč. 48, č. 4, s. 1483-1491; HUISINGH, Carrie ...[et al.]. The Driving Visual Field and a History of Motor Vehicle Collision Involvement in Older Drivers: a Population Based Examination. Investigative Ophthalmology & Visual Science. 2015, roč. 56, č. 1, s. 132-138 aj.

[8] SWAIN, Thomas A. ...[et al.]. Naturalistic Driving Techniques and Association of Visual Risk Factors With At-Fault Crashes and Near Crashes by Older Drivers With Vision Impairment. JAMA The Journal of the American Medical Association. 2021, sv. 139, č. 6, s. 639-645.

[9] HICKSON, Louise ...[et al.]. Hearing impairment affects older people's ability to drive in the presence of distracters. Journal of the American Geriatrics Society. 2010, roč. 58, č. 6, s. 1097-1103.

[10] THORSLUND, Birgitta ...[et al.]. The influence of hearing loss on transport safety and mobility. European Transport Research Review. 2013, č. 5, s. 117-127.

[11] VIVODA, Jonathon M. ...[et al.]. The Influence of Hearing Impairment on Driving Avoidance Among a Large Cohort of Older Drivers. Journal of Applied Gerontology. 2021, roč. 40, č. 12, s. 1768-1777.

[12] ANSTEY, Kaarin J. ...[et al.]. Cognitive, sensory and physical factors enabling driving safety in older adults. Clinical Psychology Review. 2005, roč. 25, č. 1, s. 45-65.

[13] SCHMIDTKE, Klaus. Fahrtauglichkeit bei Leichter Kognitiver Störung und Demenz. Fortschritte der Neurologie und Psychiatrie. 2018, roč. 86, č. 1, s. 37-42.

[14] WECHSLER, Konstantin ...[et al.]. Multitasking During Simulated Car Driving: A Comparison of Young and Older Persons. Frontiers in Psychology. 2018, č. 9, č. a. 910.

[15] WOOD, Joanne M. ...[et al.]. How Multitasking Interacts with Visual Impairment and Age on Measures of Driving. Transportation Research Record. 2006, sv. 1980, č. 1, s. 65-69.

[16] WARD, Nathan ...[et al.]. Older Adult Multitasking Performance Using a Gaze-Contingent Useful Field of View. Human Factors. 2018, roč. 60, č. 2, s. 236-247.

[17] STELMACH, George E. a Ariella NAHOM. Cognitive-Motor Abilities of the Elderly Driver. Human Factors. 1992, roč. 34, č. 1, s. 53-65.

[18] GÖKÇE, Evrim ...[et al.]. Lifestyle Matters: Effects of Habitual Physical Activity on Driving Skills in Older Age. Brain Science.  2022, roč. 12, č. 5, č. a. 608.

[19] KATAYAMA, Akihiko ...[et al.]. Relationship between Driving Ability and Physical Fitness Factors in Older Adults: A Multiple Linear Regression Analysis. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2024, roč. 21, č. 6, č. a. 660.

[20] ANDREWS, Elisabeth C. a Steve J. WESTERMAN. Age differences in simulated driving performance: Compensatory processes. Accident Analysis & Prevention. 2012, roč. 45, s. 660-668.

 

BOZP=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek