Hodnocení výkonnosti systému řízení bezpečnosti v rámci nakládání s nebezpečnými chemickými látkami

Úvod

Bezpečnost práce v prostředí, kde jsou zaměstnanci vystaveni účinkům chemických látek, je i přes technologický rozvoj jednou z nejvýznamnějších oblastí prevence rizik. Moderní systémy řízení bezpečnosti se postupně odklánějí od výhradního sledování nežádoucích událostí a přecházejí k proaktivním metodám založeným na identifikaci slabých míst dříve, než dojde k poškození zdraví. Tradiční měření bezpečnosti založené na cílových – reaktivních indikátorech, jako jsou úrazy či havárie, sice poskytuje cenné informace, avšak ukázalo se, že pro prevenci závažných incidentů není dostačující. Významným trendem posledních let je proto důraz na průběžné indikátory, které umožňují sledovat fungování klíčových bezpečnostních prvků v reálném čase.

Součástí úkolu je rozsáhlá rešerše odborných zdrojů, analýza pracovních úrazů a nemocí z povolání spojených s chemickými látkami a podrobná SWOT analýza sedmi nejvýznamnějších metodických přístupů používaných v oblasti procesní bezpečnosti. Cílem je vytvořit vědecky podložený základ pro metodický návrh určený zaměstnavatelům, který povede k efektivnímu výběru, zavedení a interpretaci výkonnostních indikátorů v oblasti bezpečnosti.

Metodika a teoretická východiska

Teoretický rámec úkolu vychází z předpokladu, že moderní systémy řízení bezpečnosti musí kombinovat jak cílové (lagging), tak průběžné (leading) indikátory, které spolu tvoří tzv. dvojí zajištění bezpečnosti. Zatímco cílové indikátory hodnotí výsledky a selhání bezpečnostních systémů na základě již nastalých událostí, průběžné indikátory se zaměřují na včasnou kontrolu klíčových procesů, které mají zabránit vzniku nežádoucích jevů. Analýza terminologie potvrdila, že české ekvivalenty „cílový“ a „průběžný“ jsou vhodné pro další metodický materiál vzhledem k jednoznačnosti a srozumitelnosti pro uživatele.

Významným teoretickým východiskem zůstává také právní rámec bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který ukládá zaměstnavatelům povinnost hodnotit rizika, pravidelně provádět kontrolu expozice chemickým látkám a zajistit účinná ochranná opatření. Tyto požadavky vytvářejí prostor pro systematické využívání indikátorů jako nástroje pro řízení i kontrolu bezpečnosti procesů.

Tento článek shrnuje výsledky rozsáhlé rešerše literárních zdrojů zaměřené na indikátory výkonnosti v oblasti bezpečnosti (Safety Performance Indicators). Cílem rešerše bylo identifikovat a analyzovat aktuální metodiky, standardy a osvědčené postupy pro měření, monitorování a hodnocení výkonnosti v oblasti bezpečnosti.

Pro zajištění komplexního přehledu o dané problematice byla zvolena systematická vyhledávací strategie, včetně využití pokročilé funkce vědeckých vyhledávačů jako je Research Assistant. Rešerše byla doplněna také v klíčové akademické databázi Web of Science. Je nutné zdůraznit, že základní rámec pro výběr a hodnocení zdrojů byl postaven na expertní znalosti týmu, získané z předchozích projektů a praxe v oblasti systémů řízení a procesní bezpečnosti. Díky této znalosti se podařilo efektivně identifikovat klíčové metodické materiály již v počátečních fázích rešerše.

Doplněním a rozšířením těchto základních, předem známých metodik o nové a aktuální vědecké poznatky (identifikované pomocí kombinace klíčových slov jako safety performance indicators, safety metrics, nebo safety measurement) byl získán velký objem relevantních technických zpráv a publikovaných metodických materiálů.

V prvním kroku byl proveden důkladný screening tohoto souboru zdrojů k identifikaci metodicky nejpropracovanějších přístupů a přístupů významných organizací (na které je často v souvisejících zdrojích odkazováno) k zavádění a používání indikátorů výkonnosti v oblasti bezpečnosti.

Bylo vybráno sedm klíčových metodických přístupů, které byly podrobeny detailnímu studiu. Tyto zdroje tvoří jádro detailní srovnávací analýzy, která umožnila identifikovat postupy a kritéria, která jsou dlouhodobě uznávána v mezinárodní praxi. Vybrané metodické přístupy poskytují strukturované postupy implementace indikátorů, standardizaci metrik, doporučení pro jejich tvorbu, způsob vyhodnocování trendů i kritéria pro jejich výběr.

K analýze a porovnání byla použita SWOT analýza, která je zaměřena na identifikaci silných a slabých stránek jednotlivých metodických přístupů, včetně vnějších vlivů, které mohou přispět k úspěšnosti metodického přístupu nebo ji naopak ohrozit.

Na základě výsledků SWOT analýzy bylo doporučeno, které metodické materiály (ze sedmi analyzovaných) budou pro formulaci teoretické a praktické části návrhu stěžejní.

Na tuto fázi bude navazovat navržení vlastního přístupu k zavedení indikátorů výkonnosti v oblasti bezpečnosti, který bude reflektovat syntézu poznatků získaných z provedené analýzy vybraných metodik a bude představovat praktické doporučení pro zaměstnavatele. 

Jednotlivé metodické přístupy vybrané pro detailní studium

• Process Safety Metrics Guide for Leading and Lagging Indicators [online]. Center for Chemical Process Safety, 2022 [cit. 2025-10-27]. Dostupný z: https://www.aiche.org/sites/default/files/docs/pages/ccps_process_safety_metrics_-_v4.1.pdf. (v dalším textu bude zdroj označen jako CCPS)
• Guidance on Process Safety Performance Indicators [online]. 2^nd CEFIC, 2011 [cit. 2025-10-27]. Dostupný z: https://zchfp.sk/download.php?name=dokumenty/Konferencie/Chemia_2018/prezentacie/Guidance_on_Process_Safety_Performance_Indicators.pdf. (CEFIC)
• Health And Safety Executive (HSE). Developing process safety indicators: A step-by-step guide for chemical and major hazard industries [online]. HSE, 2006 [cit. 2025-10-27]. Dostupný z: https://www.hse.gov.uk/pubns/books/hsg254.htm. (HSE)
• IChemE Safety Centre Guidance: Lead Process Safety Metrics – selecting, tracking and learning [online].^[1] IChemE, 2015 [cit. 2025-10-27]. Dostupný z: https://www.icheme.org/knowledge-networks/knowledge-resources/safety-centre/publications/assurance/. (IChemE)
• Guidance on Developing Safety Performance Indicators related to Chemical Accident Prevention, Preparedness and Response, Guidance For Industry. Series on Chemical Accidents [online]. Paris: OECD, 2008 [cit. 2025-10-27]. Dostupný z:  https://doi.org/10.1787/9789264221741-en. (OECD)
• The Use of Metrics in Process Safety Management (PSM) Facilities Fact Sheet [online]. OSHA, 2016 [cit. 2025-10-27]. Dostupný z: https://www.osha.gov/publications/publication-products?publication_title=The+Use+of+Metrics+in+Process+Safety+Management+%28PSM%29+Facilities.
• Performance Indicators (potential recommendations) [online]. OSHA, 2021 [cit. 2025-10-27]. Dostupný z: https://osha.oregon.gov/consult/Documents/SHARP-7-PerformanceIndicators.pdf.
• Safety and Health Program 47 Attributes Assessment Worksheet [online]. OSHA [cit. 2025-10-27]. Dostupný z: https://osha.oregon.gov/consult/Documents/SHARP-47-attributes-assessment-worksheet.pdf. (OSHA)
• BELLAMY, L. J.; SOL, V. M. A literature review on safety performance indicators supporting the control of major hazards: RIVM Report 620089001/2012 [online]. National Institute for Public Health and the Environment, 2012 [cit. 2025-10-27]. Dostupný z: https://www.rivm.nl/bibliotheek/rapporten/620089001.pdf. (RIVM)

Všechny zdroje zdůrazňují klíčovou roli průběžných indikátorů pro prevenci rizik. Cílem je posunout se od pouhého hodnocení výkonu na základě dat o úrazech, úmrtích a únicích (tj. cílové indikátory) k rozvoji průběžných indikátorů, které předpovídají budoucí výkonnost. 

Metodický přístup	Průběžné (Leading) indikátory	Cílové (Lagging) indikátory	PZH	BOZP	PB	CHL
CCPS	x	x			x
CEFIC		x			x	x
HSE	x	x	x
IChemE	x				x
OECD	x	x	x
OSHA	x	x		x	x
RIVM	x	x	x		x

Tab. 1: Zaměření jednotlivých metodických přístupů. PZH – prevence závažných havárií, BOZP – bezpečnost a ochrana zdraví při práci, PB – procesní bezpečnost, CHL – chemický průmysl

 

Charakteristika vybraných metodických přístupů

1. CCPS – Process Safety Metrics Guide for Leading and Lagging Indicators

Dokument CCPS představuje ucelenou metodiku pro výběr a používání indikátorů procesní bezpečnosti, jejichž cílem je předcházet závažným haváriím, spojeným zejména se ztrátou primární těsnosti, selháním bariér či porušením provozní disciplíny. Zdůrazňuje potřebu jednotných definic, prahových hodnot a způsobů vykazování, aby bylo možné srovnávat výsledky mezi podniky. Důraz je kladen na kombinaci cílových (lagging), průběžných (leading) indikátorů a skoronehod, přičemž jednotlivé úrovně (Tiers 1–4) rozlišují závažnost událostí i funkci indikátorů.

Metodika využívá modely příčin incidentů (Swiss Cheese, Bow Tie) k pochopení, jak oslabení ochranných vrstev vede k incidentům, a ukazuje význam systematické kontroly a disciplíny. Velká část dokumentu popisuje definice procesních událostí, prahová množství a rozhodovací schémata určující klasifikaci incidentů. Součástí jsou četné příklady scénářů selhání. Závěr propojuje indikátory s rámcem Risk Based Process Safety a zdůrazňuje nutnost strategického výběru jen těch metrik, které mají skutečný vliv na prevenci závažných incidentů.

2. CEFIC – Guidance on Process Safety Performance Indicators

Směrnice Cefic poskytuje harmonizovaný rámec pro jednotné vyhodnocování procesní bezpečnosti v chemickém průmyslu. Jejím cílem je sjednotit terminologii a kritéria, aby bylo možné porovnávat údaje v rámci podniku i celého odvětví. Základ tvoří definice procesních událostí (PSI), jejichž zařazení se řídí třemi podmínkami: zapojení chemické látky či procesu, dosažení prahové hranice závažnosti a místo výskytu. Dokument obsahuje rozhodovací diagram a podrobné vysvětlení kritérií včetně prahových množství pro různé typy látek.

Dále směrnice stanovuje požadavky na kvalitu a úplnost dat a uvádí doporučený minimální datový soubor (např. typ incidentu, množství, zranění, škody). Závěrečné části popisují využití PSI k hodnocení výkonnosti procesní bezpečnosti a zdůrazňují význam otevřené bezpečnostní kultury a hlášení i méně závažných událostí. Dokument vytváří praktický rámec pro identifikaci, klasifikaci a vykazování incidentů s dopadem na procesní bezpečnost.

3. HSE – Developing Process Safety Indicators

Britský materiál HSG254 poskytuje praktický postup pro zavedení indikátorů procesní bezpečnosti s důrazem na prevenci závažných havárií. Rozlišuje bezpečnost práce a procesní bezpečnost a vysvětluje, proč procesní bezpečnost vyžaduje speciální sledování – zejména identifikaci scénářů závažných rizik. Základem je model dvojího zajištění, který kombinuje cílové (lagging) indikátory (zachycující selhání) a průběžné (leading) indikátory (měřící výkon preventivních prvků).

Klíčové je nastavení systému řízení rizik (RCS) a jeho kritických prvků, pro které se stanovují konkrétní měřitelná kritéria. Dokument popisuje pětikrokový proces zavedení indikátorů – od identifikace nebezpečí přes výběr RCS až po stanovení prahů a pravidelných revizí. Součástí jsou příklady měřitelných indikátorů (nedokončená údržba, výsledky testů, četnost inspekcí). Závěr se zaměřuje na implementaci indikátorů, práci s trendy, zapojení vedení a propojení indikátorů s celkovým systémem řízení bezpečnosti.

4. IChemE – Lead Process Safety Metrics – selecting, tracking and learning

Metodika IChemE Safety Centre představuje praktický rámec pro zavádění průběžných (leading) indikátorů, které odhalují slabá místa řízení rizik před vznikem incidentu. Je založena na šesti funkčních oblastech procesní bezpečnosti (kompetence, inženýrství, systémy a postupy, zajištění, lidské faktory, kultura), propojených prvkem role vedení. Tyto oblasti tvoří „řetězec bezpečnosti“, jehož oslabení v kterékoli části může vést k incidentu.

Dokument obsahuje tabulku metrik pro každou oblast a detailně popisuje účel, měření, sběr dat a překážky implementace. U technických bariér sleduje např. odchylky u bezpečnostně kritických prvků, aktivace, selhání či změnová řízení. U systémů jde např. o kvalitu inspekcí, řízení povolování, testování, údržbu a nouzovou připravenost. Měkké faktory zahrnují dodržování postupů, alarmy, otevřené položky či kulturní interakce. Důraz je kladen na to, že negativní výsledek metriky představuje cennou informaci o slabině. Závěr se věnuje auditům a charakteristikám validních měření.

5. OECD – Guidance on Developing Safety Performance Indicators related to Chemical Accident Prevention, Preparedness and Response

Metodika OECD nabízí komplexní rámec pro tvorbu a implementaci výkonnostních indikátorů bezpečnosti (SPIs) v podnicích nakládajících s nebezpečnými látkami. Rozlišuje cílové (outcome) indikátory (hodnotí výsledky a již vzniklé události) a průběžné (activities) indikátory (proaktivní sledování činností potřebných pro prevenci). Dokument vysvětluje, proč je třeba opustit čistě reaktivní přístup a jak SPIs fungují jako včasné varování před degradací systémů řízení.

Jádrem je sedmistupňový postup: sestavení týmu, identifikace rizikových oblastí, stanovení cílových a průběžných indikátorů, sběr dat, reporting, reakce na výsledky a pravidelná revize SPIs. Rozsáhlý přehled nabízí návrhy indikátorů pro oblasti jako kultura bezpečnosti, školení, provozní postupy, řízení změn, integrita zařízení, komunikace s veřejností či připravenost na havárie. Metodika zdůrazňuje potřebu měřit relevantní aspekty, vyhnout se manipulovatelným indikátorům a zajistit vazbu metrik na skutečnou prevenci havárií.

6. OSHA – The Use of Metrics in Process Safety Management (PSM) Facilities Fact Sheet

Materiál OSHA poskytuje praktický přehled využití metrik v zařízeních s vysoce nebezpečnými látkami a ukazuje rozdíl mezi reaktivním přístupem a proaktivním řízením. Popisuje zkušenosti podniků z programu VPP^[2], které systematicky sledují metriky, jako jsou otevřené položky řízení procesní bezpečnosti (PSM), dočasné změny MOC^[3] či měsíční přezkumy úkolů.

Přehled uvádí běžné cílové indikátory (incidenty, úniky, první pomoc) a průběžné indikátory pokrývající klíčové oblasti PSM – řízení změn, údržbu, analýzy rizik, integritu zařízení, školení i plnění akčních doporučení. Nechybí metriky pro dodavatele a kontraktory. Významná část dokumentu je věnována metodice OSHA SHARP, která hodnotí zralost systému bezpečnosti pomocí sedmi prvků s popisem úrovní od neexistující po pokročilý. Závěr zdůrazňuje nutnost aktivního používání dat, komunikace výsledků a kultury podporující bezpečnost.

7. RIVM – A Literature Review on Safety Performance Indicators Supporting the Control of Major Hazards

Studie RIVM analyzuje dostupnou literaturu a zkušenosti týkající se indikátorů bezpečnosti pro podniky spadající pod Seveso^[4]. Upozorňuje, že absence havárií není spolehlivým indikátorem bezpečnosti, a vyzdvihuje význam SPIs jako nástroje k odhalování odchylek mimo bezpečné meze. Rozlišuje průběžné a cílové indikátory a zdůrazňuje, že velká část selhání pramení z nedostatků řízení, kultury či procesů, nikoli pouze z technických poruch.

Dokument oceňuje modely Swiss Cheese a koncept bariér, ale upozorňuje na omezené vědecké důkazy o kauzalitě mezi indikátory a haváriemi. Velká pozornost je věnována kultuře bezpečnosti a jejímu měření. Klíčový přínos tvoří 20 doporučení pro tvorbu robustního systému SPIs – důraz na vazbu na rizika, četnost měření, detekci trendů, variabilitu indikátorů, zapojení zaměstnanců, schopnost včasné detekce zhoršení či pravidelné revize. Studie zdůrazňuje, že neexistuje univerzální sada metrik a systém musí být vždy přizpůsoben konkrétním procesům.

Analytická zjištění: Úrazy a nemoci z povolání v souvislosti s chemickými látkami

Analýza časových řad pracovních úrazů za období 2022–2024 ukazuje, že každoročně vzniká přibližně 300–400 úrazů způsobených nebezpečnými chemickými látkami a směsmi. Mezi nejčastější příčiny patří špatný nebo nedostatečný odhad rizika, nesprávné pracovní postupy a nedostatečná informovanost. Významnou roli hrají také technické závady, porušování zásad skladování, nesprávné používání osobních ochranných pracovních prostředků či jejich nepoužívání.

Závažné dopady chemických látek se neprojevují pouze u úrazů, ale i u nemocí z povolání. Ačkoli se jejich roční počty pohybují v jednotkách případů, jedná se o onemocnění s vážnými následky, spojená často s dlouhodobou expozicí a značnou latencí. Dlouhodobé sledování ukazuje, že mezi nejčastější příčiny patří intoxikace aromatickými nitrosloučeninami, polycyklickými uhlovodíky, sloučeninami kovů nebo halogenovanými uhlovodíky. Významný podíl tvoří také kožní nemoci z povolání a onemocnění dýchacích cest, která jsou zčásti vyvolána chemickými alergeny.

Analýza potvrzuje, že klíčovým faktorem prevence zůstává systematická identifikace všech chemických látek používaných na pracovišti, pravidelné monitorování expozice a důraz na dlouhodobé účinky chemických látek, které se mohou projevit až s odstupem mnoha let. Neméně důležité je zaměření na školení, informovanost a kontrolu.

SWOT analýza metodických přístupů

Provedená SWOT analýza identifikovala silné a slabé stránky jednotlivých metodických přístupů, včetně vnějších vlivů, které by mohly přispět k úspěšnosti metodického přístupu nebo ji naopak ohrozit.

V rámci úkolu byl zvolen následující postup použití SWOT analýzy:

1. Vymezení účelu a rozsahu analýzy,
2. Shromáždění podkladů,
3. Zpracování SWOT matice,
4. Vyhodnocení SWOT analýzy,
5. Zpracování výstupu,
6. Formulace závěrů a doporučení.

SWOT analýza umožnila efektivně analyzovat dostupné zdroje a na základě toho zvolit optimální metodické přístupy pro implementaci indikátorů výkonnosti v oblasti bezpečnosti.

SWOT analýza sedmi metodických zdrojů potvrdila, že jednotlivé přístupy se liší zejména mírou detailu, strukturovaností, typem doporučených metrik a možnostmi jejich praktické aplikace.

Doporučení pro návrh metodického postupu

Popisná část

Popisná část by měla být zaměřena na to, jak postupovat při implementaci využívání indikátorů a které faktory jsou důležité pro jejich výběr.

Jako nejvhodnější pro část navrhovaného metodického postupu zaměřenou na postup implementace indikátorů jsou metodické přístupy OECD a HSE. Pokyny OECD popisují sedm postupných kroků implementace, čímž obsáhnou kompletní životní cyklus programu k zavedení indikátorů, od ustavení týmu, přes určení klíčových oblastí zájmu, definování indikátorů a metrik, až po činnosti navázané na výsledky, hodnocení a zlepšování programu. OECD výslovně uvádí, že postup o sedmi krocích je založen na zkušenostech z podniků ve Spojeném království. Průvodce HSE popisuje metodiku „dvojího zajištění“ (Dual Assurance), která je klíčová pro pochopení, jak se průběžné a cílové indikátory vztahují k sobě navzájem a k systémům řízení rizik. Průvodce také představuje šestikrokový praktický proces zavádění indikátorů.

Pro poznatky ohledně důležitých faktorů pro výběr relevantních a efektivních indikátorů lze doporučit metodické přístupy RIVM, CCPS a OECD. Studie RIVM poskytuje vysoce kvalitní konceptuální rámec pro výběr indikátorů založený na kritériích kauzality, měřitelnosti, praktické použitelnosti a schopnosti identifikovat trendy.

Zdroje CCPS a OECD definují požadované charakteristiky metrik, které jsou důležité pro výběr, jako je např. relevance pro danou oblast řízení, spolehlivost, opakovatelnost a srozumitelnost.

Návrh konkrétních indikátorů

Praktická část se zaměří na konkrétní a aplikovatelné příklady indikátorů, navíc provázané s analýzou dat o pracovních úrazech a nemocech z povolání. Při návrhu konkrétních indikátorů je vhodné kombinovat zdroje, které poskytují standardizovanou strukturu jak pro cílové metriky sloužící pro benchmarking, tak i pro podrobné průběžné metriky používané pro prevenci nežádoucích událostí. Pro tuto část doporučujeme čerpat poznatky z těchto analyzovaných materiálů:

Pro průběžné indikátory jsou to metodické přístupy OECD, IChemE, OSHA a CCPS. Každý ze zdrojů uvádí přehled indikátorů navázaných na různě zaměřené systémy řízení bezpečnosti. Zdroj OECD nabízí obsáhlý výběr indikátorů pokrývající jednotlivé prvky řízení bezpečnosti. Metodický přístup IChemE zaměřený výhradně na průběžné metriky poskytuje jejich detailní popis včetně účelu, frekvence sledování a implementačních výzev. Je strukturován podle šesti funkčních prvků, což je užitečné pro zajištění komplexního pokrytí systémů řízení bezpečnosti. Konkrétní metriky se zaměřují na selhání bariér a kulturu bezpečnosti. Příklady indikátorů podle CCPS jsou strukturované podle 20 prvků modelu Risk Based Process Safety. Příklady průběžných indikátorů uvedené metodickým přístupem OSHA jsou stanovené pro 6 oblastí systému řízení.

Pro cílové indikátory jsou nejlepšími zdroji informací metodické přístupy CCPS a CEFIC. Zaměřují se na standardizaci a prahové hodnoty pro úniky nebezpečných chemických látek. Zdroj CCPS poskytuje podrobné standardizované definice událostí, které splňují prahové hodnoty závažnosti pro účely benchmarkingu. Stejně jako materiál CEFIC definuje takzvanou událost procení bezpečnosti (Process Safety Incident, PSE) na základě vhodně nastavených prahových hodnot (úniky, zranění a poškození majetku).

Slabé stránky u některých metodik spočívají v přílišné obecnosti, nedostatku vazby na konkrétní české podmínky nebo omezeném pokrytí pouze vybraných oblastí bezpečnosti. Vnější příležitosti analýza identifikovala ve zvyšující se dostupnosti digitálních nástrojů monitorování, tlaků legislativy a posilování požadavků na transparentní reportování. Mezi hrozby patří zejména ekonomické tlaky, technologické změny nebo nedostatečná akceptace bezpečnostních indikátorů zaměstnanci.

Tabulka 2 shrnuje možnost využití jednotlivých metodických přístupů pro návrh metodického postupu pro zaměstnavatele.

Zdroj	Využití pro metodický postup
CCPS	Definice a standardy cílových indikátorů; struktura pro průběžné indikátory dle 20 prvků procesní bezpečnosti založené na riziku (Risk Based Process Safety)
CEFIC	Užitečné pro standardizaci hlášení událostí procesní bezpečnosti – PSE (cílové indikátory)
HSE	Struktura metodického postupu (6 kroků implementace); metodika dvojího zajištění (Dual Assurance) – párování průběžných a cílových indikátorů pro každý kritický prvek systému řízení bezpečnosti (= ochrannou vrstvu)
IChemE	Detailní návrhy konkrétních průběžných indikátorů v klíčových oblastech procesní bezpečnosti
OECD	Struktura metodického postupu (kroky implementace); rozsáhlé menu průběžných a cílových indikátorů dle prvků řízení bezpečnosti
OSHA	Seznam praktických průběžných indikátorů sledovaných v praxi
RIVM	Kritéria pro výběr indikátorů; koncepční základ, proč jsou indikátory potřeba

Tab. 2: Doporučení využití vybraných metodických přístupů 

Shrnutí průběžných výsledků

Dosavadní výsledky ukazují, že kombinace rešerší, analytické části a SWOT analýzy vytváří solidní základ pro tvorbu metodického návodu. Klíčové je zejména pochopení vazby mezi cílovými a průběžnými indikátory a jejich společné využití pro řízení rizik v oblasti chemických látek. Analýza úrazů a nemocí z povolání dokládá, že hlavní příčinou nežádoucích událostí je nedostatek praktického výcviku, informační deficit, nedostatečná identifikace rizik a nedůsledná kontrola expozice. Doporučené metodické zdroje nabízejí nástroje potřebné k tvorbě účinného systému indikátorů.

 

Závěr a doporučení pro další fázi úkolu

Průběžné výsledky potvrzují, že pro zvýšení úrovně bezpečnosti při práci s chemickými látkami je nezbytný přechod od pouhého sledování minulých událostí k systematickému monitorování procesů a chování, které těmto událostem předcházejí. Klíčové doporučení pro návaznou část řešení úkolu je vytvoření prakticky orientovaného metodického postupu, který bude vycházet z přístupů OECD a HSE pro implementaci indikátorů a z kritérií RIVM, CCPS a OECD pro jejich výběr. Důraz musí být kladen na kauzalitu indikátorů vůči identifikovaným rizikům, na jasně definované prahové hodnoty a na pravidelnou kontrolu trendů.

V oblasti prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání je zásadní posílení praktického výcviku zaměstnanců. Teoretická školení mají být doplněna o cvičení modelových situací, využití instruktážních videí a moderních simulačních technologií. Významným doporučením je také vytvoření konzistentního systému identifikace a evidence chemických látek, včetně pravidelného monitorování expozice, a posilování komunikace o rizicích.

Závěrem lze říci, že zavedení efektivních průběžných a cílových indikátorů umožní zaměstnavatelům lépe porozumět fungování zavedených systémů řízení bezpečnosti a přijímat rozhodnutí s vyšší mírou prevence. Navazující část řešení se proto zaměří na tvorbu praktického návodu na výběr, zavedení a používání výkonnostních indikátorů bezpečnosti, které budou pro zaměstnavatele snadno použitelné, validní a zaměřené na eliminaci nejčastějších příčin nežádoucích událostí spojených s chemickými látkami.

S nežádoucími událostmi kromě přímých dopadů na zdraví zaměstnanců (a dalších osob) jsou spojeny finanční a další náklady. Týkají se první pomoci, lékařské péče během léčby postižení, výplaty nemocenské. Prokázané porušení povinností zaměstnavatele s následkem nežádoucí události může vést také k sankcím, případně k dalším nákladům na právní zastoupení při řešení odpovědnosti. Je třeba také počítat s dopady na zařízení (potřeba opravy, výměny), ztraceným nebo poškozeným materiálem, ztraceným výrobním časem a potřebou zajistit náhradní personální obsazení.

Opakované problémy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci způsobují kromě výše uvedených i další ztráty, např. zvýšení pojistné částky pojišťovnou, ztrátu dobré pověsti zaměstnavatele, klesající morálku zaměstnanců, ztrátu smluv od zadavatelů zakázek nebo i problémy s přijímáním nových zaměstnanců.

Toto vše má dopad na předmětné podnikání, a proto výběr, zavedení a používání výkonnostních indikátorů v oblasti bezpečnosti je podporou správné praxe v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s přesahem do procesní bezpečnosti.

 

Vzorová citace

VACHUDOVÁ, Linda ...[et al.]. Hodnocení výkonnosti systému řízení bezpečnosti v rámci nakládání s nebezpečnými chemickými látkami.  Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2025, roč. 18, č. 1-2. Dostupný z: https://www.josra.cz/vydani/clanek/hodnoceni-vykonnosti-systemu-rizeni-bezpecnosti-v-ramci-nakladani-s-nebezpecnymi-chemickymi-latkami. ISSN 1803-3687.  

 

Poznámky pod čarou

[1] včetně 4 doplňků: IChemE Safety Centre Guidance: Lead Process Safety Metrics Supplementary guide –

risk-based audit programme, 2023; IChemE Safety Centre Guidance: Lead Process Safety Metrics Supplementary guide – Permit to Work, 2021; IChemE Safety Centre Guidance: Lead Process Safety Metrics Alarm Rationalisation, 2021; IChemE Safety Centre Guidance: Lead Process Safety Metrics Supplementary guide – Pressure Relief Device (PRD) – design and operational performance requirements, 2019

[2] VPP – Voluntary Protection Program – je dobrovolný program Ministerstva práce USA – Occupational Safety and Health Administration, OSHA – zaměřený na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

[3] MOC – Management of Change – řízení změn

[4] Seveso – Evropská směrnice pro prevenci závažných průmyslových havárií

chemické látky=stitek

indikátory=stitek

řízení BOZP=stitek

systém managementu=stitek

chemické látky=stitek

indikátory=stitek

řízení BOZP=stitek

systém managementu=stitek