BOZP v silniční nákladní dopravě s přihlédnutím k demografickým změnám: 3. část

Úvod

V předchozí dvou částech článku bylo poukázáno na vysoký věkový průměr profesionálních řidičů v České republice i v dalších vyspělých státech, který má souvislost s demografickým stárnutím obyvatelstva v těchto zemích. Dále v nich byly uvedeny hlavní involuční změny, které provázejí proces stárnutí. Ačkoliv jsou tyto změny u každého jedince individuální, přičemž jsou ovlivňovány různými faktory, je třeba jim vzhledem k vysokému věkovému průměru profesionálních řidičů i k plánovanému prodlužování věku odchodu do důchodu věnovat dostatečnou pozornost. Opačný přístup by totiž mohl mít fatální následky v podobě poškození zdraví osob, jejich usmrcení, stejně jako v podobě materiálních škod. Dopady involučních změn na schopnosti řidičů silniční nákladní dopravy se v minulosti zabývala celá řada studií. V předchozí části článku byly shrnuty zjištění těchto studií. Následně byly uvedeny vstupní informace k výzkumu provedeném pracovníky Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. (nyní Výzkumného institutu práce a sociálních věcí, v. v. i., RILSA), který byl zaměřen na identifikaci nebezpečí a rizikových faktorů u řidičů silniční nákladní dopravy se zřetelem k demografickým změnám. V této části jsou shrnuty jeho hlavní zjištění. Posléze jsou uvedeny některé možnosti řešení stárnutí populace řidičů silniční nákladní dopravy, včetně příkladů dobré praxe ze zahraničí. 

Výzkum k identifikaci nebezpečí a rizikových faktorů u řidičů silniční nákladní dopravy

Jak bylo uvedeno v předchozí části článku, ke zodpovězení tří výzkumných otázek byla zvolena kvantitativní metodologie. Vytvořený dotazník byl předložen jednak řidičům silniční nákladní dopravy, jednak zástupcům jejich zaměstnavatelů. 

Složení výběrového souboru

Obě skupiny respondentů lze charakterizovat na základě údajů, které o nich byly zjišťovány v první části dotazníku. Jedná se o pohlaví, věk, délku praxe řidiče v silniční nákladní dopravě, kraj a velikost podniku, v němž pracují. Ve skupině řidičů z hlediska pohlaví jednoznačně dominovali muži, kterých bylo 88 %, zatímco žen pouze 12 %. Průměrný věk respondentů v této skupině byl 47,1 roku, přičemž se nijak zvlášť neodlišoval mezi oběma pohlavími. Průměrný věk žen byl 46,5 roku, mužů pak 47,1 roku. Největší zastoupení mezi řidiči měli ti ve věku 51 až 60 let (33,06 %) a ve věku 41 až 50 let (32,26 %). Ve věku 61 až 66 let bylo 9,68 % dotazovaných. Složení skupiny řidičů podle jejich věku dokumentuje vysoký věkový průměr zaměstnanců v této profesi.

Poměrně vysoký průměrný věk řidičů se odrazil rovněž ve vysoké průměrné délce praxe v této profesi, která činí 18,9 roku. Z tohoto údaje vyplývá, že se v průměru jedná o řidiče, kteří při výkonu své profese získali nemalé množství zkušenosti. Respondentů s délkou praxe do 5 let bylo 10,48 %, s praxí 6 až 10 let 12,1 %, s praxí 11 až 20 let 33,06 % a nejvíce bylo těch s praxí 21 a více let, a sice 44,35 %. V této skupině respondentů byli zastoupeni řidiči ze všech krajů České republiky. Největší zastoupení měli řidiči z Jihočeského kraje (19,35 %), hlavního města Prahy (9,68 %), Středočeského kraje (8.87 %) a Ústeckého kraje (8,06 %). Z hlediska kritéria velikosti podniku bylo nejvíce respondentů z této skupiny zaměstnáno ve středním podniku (38,71 %). Jen o něco méně řidičů pracuje v malém podniku (37,1 %), Zaměstnanci mikropodniku byli zastoupeni 16,94 % a zbývajících 7,26 % dotazovaných velikost svého zaměstnance nebylo schopno uvést. Ke složení této skupiny respondentů podle kritéria nejvyššího dosaženého vzdělání je možno uvést, že v ní dominovali vyučení (74,19 %). Výrazně méně v ní bylo dotazovaných se středním vzděláním s maturitou (20,97 %) a vůbec nejméně se základním vzděláním (4,84 %).

Rovněž ve skupině zástupců zaměstnavatelů převažovali muži, kterých bylo 77,78 %, zatímco žen jen 22,22 %. Přesto byly ženy v této skupině respondentů zastoupeny v porovnání se skupinou řidičů ve větší míře. Průměrný věk respondentů této skupiny činil 44,51 roku. Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání byli ve výběrovém souboru zastoupeni zástupci zaměstnavatelů se středoškolským vzděláním s maturitou, kterých bylo 48,15 %. Za nimi následovali respondenti s vysokoškolským vzděláním s podílem 37,04 %. Zbývající respondenti podle tohoto kritéria byli zastoupeni nepoměrně méně. Zástupců zaměstnavatelů s postgraduálním vzdělávání bylo 7,41 % a vyučených a s vyšším odborným vzděláním shodně po 3,70 %. Pokud jde o délku praxe na nynější pozici, ta je v této skupině respondentů průměru v porovnání se skupinou řidičů kratší, přičemž činí 14,78 roku. Avšak přes uvedenou skutečnost je zřejmé, že se jedná o zkušené pracovníky. Rovněž v této skupině byli zastoupeni respondenti ze všech krajů České republiky. Z mikropodniků bylo 18,52 % dotazovaných, z malých a středních podniků shodně po 40,74 %.

Nebezpečí v práci řidičů silniční nákladní dopravy

Z výsledků výzkumu v obou skupinách respondentů vyplynulo, že řidiči silniční nákladní dopravy při výkonu práce čelí širokému spektru nebezpečí. Tato nebezpečí byla v dotazníku rozdělena do tří skupin, a to

• nebezpečí v kabině vozidla,
• nebezpečí mimo kabinu vozidla a
• nebezpečí dotýkající se řidiče řešícího neočekávané situace (např. dopravní nehodu).

Vedle samotných nebezpečí, kterým řidiči při výkonu své práce čelí, se respondenti z obou skupin vyjadřovali rovněž k jejich následkům v případě, že rizika nejsou řízena, stejně jako k možnostem jejich eliminace. Kromě toho měli respondenti možnost ke každému uvedenému nebezpečí doplnit skutečnosti podle svého uvážení, kterou však využili jen v minimální míře.

Poněvadž se jednalo o otázky otevřené, vygenerovali respondenti velké množství odpovědí. Vzhledem k velké variabilitě odpovědí týkajících se nebezpečí v práci řidičů silniční nákladní dopravy je možné je pro lepší přehlednost roztřídit v závislosti na jejich charakteru do několika skupin. K tomuto účelu lze využít klasifikaci nebezpečí v silniční dopravě, jak ji uvádí publikace BOZP v silniční dopravě. Zmíněná publikace je dělí následujícím způsobem:^[1]

• Nebezpečí vyplývající z nedodržování pravidel silničního provozu – jedná se o širokou škálu nebezpečí, která mají přímou souvislost s nedodržováním pravidel silničního provozu. Ta jsou stanovena především v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) a ve vyhlášce Ministerstva dopravy č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
• Nebezpečí vyplývající z nedodržování bezpečnostních požadavků – rovněž zde se jedná o široké spektrum nebezpečí, která mají souvislost s nedodržováním především nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.
• Nebezpečí plynoucí ze závadného technického stavu vozidla – tato nebezpečí vyplývají ze selhání dopravního prostředku (např. brzdové soustavy apod.).
• Nebezpečí vyplývající z nedodržení stanovené kvalifikace řidičů – chybějící kvalifikace může vést k chybnému nebo neodbornému jednání řidiče v důsledku jeho neznalosti.
• Nebezpečí vyplývající z nevyhovujícího zdravotního stavu řidičů – zdravotní stav ovlivňuje schopnosti řidiče, ať již během samotné jízdy, nebo při činnostech souvisejících s přepravou nákladu. Proto je třeba respektovat právní předpisy, které se na tuto problematiku zaměřují. Z nich lze zmínit především zákon o silničním provozu (§ 87 a § 87a-67c), dále vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů, nebo vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů.
• Nebezpečí vyplývající z nedodržování pracovního režimu – v tomto případě jde o nebezpečí, která mají souvislost především s únavou řidiče, s nadměrným stresem apod.
• Nebezpečí při přepravě nákladu – jsou dána charakterem a umístěním přepravovaného nákladu. Tyto okolnosti mohou mít negativní vliv např. na stabilitu a ovladatelnost vozidla, k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu v důsledku částečného zakrytí výhledu řidiče, zakrytí stanoveného osvětlení vozidla apod.
• Nebezpečí při nakládce a vykládce vozidla – nebezpečí různého charakteru vznikají během nakládky a vykládky vozidla, ale i např. při spojování vozidla s přívěsem.
• Nebezpečí během přepravy nebezpečných věcí – jedná se o věci ze své povahy výbušné, hořlavé, samozápalné, jedovaté, žíravé, radioaktivní apod. Tato nebezpečí tak vyplývají jak ze samotné povahy těchto látek, tak i z neodborné manipulace s nimi, včetně jejich asanace v případě jejich úniku.
• Nebezpečí vznikající při údržbě vozidel – může mít podobu rozjetí nezajištěného vozidla, úrazů vzniklých v důsledku neodborného použití nářadí, uklouznutí na mokrém povrchu, olejové skvrně apod.
• Nebezpečí při garážování vozidel – souvisejí s případnými stísněnými prostorami, nahromaděním výfukových plynů, úderem nezajištěnými křídly vrat objektu apod.

Nebezpečí v kabině vozidla

Z nebezpečí v kabině vozidla vyplývajících z nedodržování pravidel silničního provozu respondenti z řad řidičů ve svých odpovědích zmínili dopravní nehodu, převrácení motorového vozidla, přetížení nebo utržení vozovky silnice, telefonování za jízdy, nevěnování plné pozornosti řízení, sledování televize během jízdy, nedodržování pravidel silničního provozu ze strany dalších účastníků silničního provozu, nedostatečnou znalost části dopravních předpisů, neohleduplné chování ostatních řidičů (např. vybržďování apod.), nepřiměřenou rychlost při jízdě s cisternou, nedodržování bezpečné vzdálenosti, jízdu pod vlivem alkoholu nebo drog, agresivní jízdu některých řidičů, nesledování situace v provozu, nepřizpůsobení jízdy na kluzkém povrchu, nerespektování dopravního značení, projetí křižovatkou na červenou, předjíždění, nedostatečnou znalost části dopravních předpisů, nepozornost, náraz zezadu (jiné vozidlo) a nesledování situace v provozu. Respondenti z řad zástupců zaměstnavatelů z nebezpečí v kabině vozidla vyplývajících z nedodržování pravidel silničního provozu respondenti z řad řidičů uvedli nevěnování se řízení, nepozornost, nepřiměřenou rychlost, porušování dopravních předpisů (bez bližší specifikace), telefonování za jízdy apod. a alkohol za volantem.

Poměrně velký výčet odpovědí respondenti z řad řidičů uváděli rovněž v případě nebezpečí vyplývající z nedodržování pracovního režimu. K nim zařadili „depku“, mikrospánek, přemíru předpisů a povinností, únavu (fyzickou i psychickou), stres, (včetně stresu z nedodržení itineráře), přetěžování řidičů, řízení pod neustálým tlakem, nepozornost řidiče v důsledku jeho přetížení, psychickou nepohodu a dlouhé sezení při dlouhých jízdách. Respondenti z řad zaměstnavatelů z této kategorie nebezpečí uváděli zejména mikrospánek a dále také únavu a stres. Mezi odpověďmi v obou skupinách respondentů dominoval mikrospánek, který je důsledkem dalšího uváděného nebezpečí, a sice únavy. Velký výskyt únavy a mikrospánku v odpovědích respondentů koresponduje s výsledky výzkumu provedeným v červnu 2025 s téměř 500 řidiči nákladní a autobusové dopravy Odborovým svazem dopravy. Z něj totiž vyplynulo, že 79 % těchto řidičů pociťuje v průběhu směny únavu. Celkem 53 % respondentů pak dle svého vyjádření zažilo v průběhu jízdy mikrospánek, přičemž 23 % dotazovaných deklarovalo, že se jim to stalo vícekrát.^[2]

Relativně velké množství odpovědí respondentů se týkalo nebezpečí při přepravě nákladu. Respondenti z řad řidičů z této kategorie zmínili uvolnění přepravovaného nákladu, přelévání obsahu cisterny za jízdy, nadměrnou rychlost při jízdě s cisternou, přepravu nebezpečných věcí, neopatrnost při přepravě nebezpečných věcí, přepravu nadměrného nákladu, přesahující náklad zakrývající částečně výhled, nestabilitu vozidla při přepravě některých druhů nákladů a špatné umístění nákladu, který zamezuje ve výhledu řidiče. Respondenti z řad zaměstnavatelů z této kategorie nebezpečí uvedli pouze uvolnění špatně uchyceného nákladu a nesprávné naložení nákladního vozidla.

Nebezpečí v kabině vozidla z dalších kategorií uváděli respondenti nepoměrně méně. Z kategorie nebezpečí z nedodržování bezpečnostních požadavků respondenti z řad řidičů uvedli pouze otáčení nebo couvání při nevyhovujícím charakteru terénu. Respondenti z řad zaměstnavatelů z této kategorie neuvedli žádné nebezpečí. V kategorii nebezpečí plynoucí ze závadného technického stavu vozidla řidiči uvedli dvě taková nebezpečí, a sice špatný technický stav vozidla (bez bližší specifikace) a odtah nepojízdného vozidla. Do kategorie nebezpečí vyplývajících z nevyhovujícího zdravotního stavu řidičů spadaly odpovědi řidičů špatný zdravotní stav řidiče (bez bližší specifikace) a náhlá nevolnost řidiče. V těchto kategoriích respondenti z řad zaměstnavatelů neuvedli žádnou odpověď.

Nad rámec dosud zmiňovaných kategorií respondenti z obou skupin uváděli i některá další nebezpečí pro řidiče v kabině vozidla. Jednalo se o kolony na dálnici, stres z kolon, autonehody, srážky se zvěří, bodavý hmyz v kabině, požár v kabině nebo požár vozidla, stresové situace a neustálý stres, zda vše stihne včas dopravit na místo určení. Zástupci zaměstnavatelů k nebezpečím v této kategorii zařadili sociální izolaci řidičů, špatný životní styl a životosprávu (spočívající v nedostatku pohybu a cvičení, stejně jako ve špatné stravě a v nedostatku spánku) a povětrnostní podmínky.

Z toho, co bylo dosud uvedeno o nebezpečích pro řidiče v kabině vozidla, je patrné, že se jedná o velmi široké spektrum rizik a okolností, které mohou mít na řidiče vliv. Mohou souviset zejména s řidiči samotnými (především s jejich psychickým anebo fyzickým stavem, odpočinkem apod.), ale i s jinými účastníky silničního provozu, s jejich chováním, s vozidlem, které řidič řídí, s jeho nákladem (rozměrem i dalšími jeho vlastnostmi) nebo s povětrnostními podmínkami. Eliminace těchto nebezpečí je tak náročným úkolem, poněvadž je třeba příslušná opatření zaměřovat do více oblastí.

Shrnutí

V této části článku byla započata prezentace výsledků výzkumu, který byl pracovníky RILSA realizován za účelem identifikace nebezpečí a rizikových faktorů u řidičů silniční nákladní dopravy. Byl charakterizován výběrový soubor respondentů, který sestával ze dvou skupin, a sice z respondentů z řad řidičů silniční nákladní dopravy a respondentů z řad zaměstnavatelů těchto řidičů. Stěžejní část článku uvádí část nebezpečí v práci řidičů silniční nákladní dopravy, konkrétně nebezpečí v kabině vozidla z pohledu řidičů silniční nákladní dopravy. Prezentace výsledků provedeného výzkumu pokračuje v následující části článku.

Pokračování ve 4. části

 

© 2026

Tento výsledek byl finančně podpořen z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na léta 2023–2027 a je součástí výzkumného úkolu 01-S4-2024-VUBP Možnosti řízení rizik na úseku BOZP v oblasti silniční nákladní dopravy u řidičů jako reakce na sociodemografické změny, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., v letech 2024–2025.

 

Použitá literatura

BOZP v silniční dopravě. Praha: Verlag Dashöfer, 2019. S. 27-29.

SLAVÍK, Jan. Výsledek průzkumu provedeného Odborovým svazem dopravy: řidiči se cítí unaveni. Sondy revue. 2025, roč. 31, č. 7-8, s. 37.

 

Vzorová citace

SENČÍK, Josef ...[et al.]. BOZP v silniční nákladní dopravě s přihlédnutím k demografickým změnám: 3. část. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2026, roč. 19, č. 1-2. Dostupný z: https://www.josra.cz/vydani/clanek/bozp-v-silnicni-nakladni-doprave-s-prihlednutim-k-demografickym-zmenam-3-cast. ISSN 1803-3687. 

 

[1]BOZP v silniční dopravě. Praha: Verlag Dashöfer, 2019. S. 27-29.

[2] SLAVÍK, Jan. Výsledek průzkumu provedeného Odborovým svazem dopravy: Řidiči se cítí unaveni. Sondy revue. 2025, roč. 31, č. 7-8, s. 37.

BOZP=stitek

nebezpečí=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nebezpečí=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nebezpečí=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nebezpečí=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nebezpečí=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nebezpečí=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nebezpečí=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nebezpečí=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nebezpečí=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nebezpečí=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nebezpečí=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

BOZP=stitek

nebezpečí=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek