BOZP v silniční nákladní dopravě s přihlédnutím k demografickým změnám: 4. část

Přijat k publikování / Received for publication 15. 2. 2025

Úvod 

V předchozí třech částech článku bylo poukázáno na vysoký věkový průměr profesionálních řidičů v České republice i v dalších vyspělých státech, který má souvislost s demografickým stárnutím obyvatelstva v těchto zemích. Dále v nich byly uvedeny hlavní involuční změny, které provázejí proces stárnutí. Ačkoliv jsou tyto změny u každého jedince individuální, přičemž jsou ovlivňovány různými faktory, je třeba jim vzhledem k vysokému věkovému průměru profesionálních řidičů i k plánovanému prodlužování věku odchodu do důchodu věnovat dostatečnou pozornost. Opačný přístup by totiž mohl mít fatální následky v podobě poškození zdraví osob, jejich usmrcení, stejně jako v podobě materiálních škod. Dopady involučních změn na schopnosti řidičů silniční nákladní dopravy se v minulosti zabývala celá řada studií. Ve druhé části článku byly shrnuty zjištění těchto studií. Následně byly uvedeny vstupní informace k výzkumu provedeném pracovníky Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (nyní Výzkumný institut práce a sociálních věcí), který byl zaměřen na identifikaci nebezpečí a rizikových faktorů u řidičů silniční nákladní dopravy se zřetelem k demografickým změnám. V předchozí části byly shrnuty zčásti jeho hlavní zjištění. 

Výzkum k identifikaci nebezpečí a rizikových faktorů u řidičů silniční nákladní dopravy 

V předchozí části článku bylo v návaznosti na metodologii použitou při realizaci výzkumu specifikováno složení výběrového souboru, načež byla věnována pozornost nebezpečím v práci řidičů silniční nákladní dopravy, konkrétně nebezpečím v kabině vozidla. Vedle těchto nebezpečí se výzkum zaměřil i na jejich možné důsledky a na možnosti jejich eliminace.

Následky rizik a opatření k jejich eliminaci

S nebezpečími v kabině vozidla souvisí celá řada následků pro případ, že tato nebezpečí nejsou řízena, a proto se skutečně vyskytnou. Šíře těchto nebezpečí se odráží ve skutečnosti, že i šíře těchto následků je poměrně široká. Charakter hrozících následků se přitom zcela logicky odvíjí od charakteru nebezpečí. Ve skupině řidičů respondenti uváděli z následků především zranění (pracovní úraz; včetně různých konkrétních úrazů) řidiče, jeho invaliditu, v krajních případech jeho smrt, dále chyby při nakládce či vykládce nákladu (v důsledku neustálého psychického vypětí řidiče) a odebrání řidičského oprávnění řidiče (při závažném porušení dopravních předpisů). Z následků dotýkajících se řidiče respondenti z této skupiny ještě uváděli únavu řidiče (včetně únavy řidiče jako následku jeho práce přesčas), negativní vliv na jeho psychiku nebo bolesti v důsledku utrpěného úrazu. Dalšími řidiči uváděnými potenciálními následky jsou kolize, nehoda, zejména dopravní nehoda (včetně s ní souvisejících důsledků), převrácení vozidla (např. při přelévání obsahu cisterny za jízdy), vznik hmotné škody, poškození vlastního vozidla, poškození jiných vozidel, škoda na nákladu, poškození nákladu v důsledku prudkého brzdění (např. při tzv. vybržďování ze strany jiného řidiče apod.), zničení přepravovaného zboží, výbuch, poškození životního prostředí (při přepravě nebezpečného nákladu), poškození majetku třetích osob, porucha vozidla (v důsledku jeho špatného technického stavu), uvíznutí v úzkém místě, poškození vozidla anebo nákladu, nutnost vyproštění (např. v důsledku nerespektování dopravního značení), vznik kolizní situace (např. při projetí křižovatky na červenou aj.), vozidlo, které stojí a nevydělává pro firmu nebo nebezpečné situace v silničním provozu jako důsledek nedostatečné znalosti předpisů upravujících tento provoz. Jeden z respondentů jako následek uvedl chaos při řízení dopravy ze strany dispečera, potažmo dopravce. 

Ve skupině respondentů z řad zástupců zaměstnavatelů řidičů se v odpovědích rovněž vyskytla celá řada následků nebezpečí pro případ, že tato nebezpečí nejsou řízena. Především řidičů se dotýkají úraz (pracovní úraz) řidiče, invalidita řidiče, jeho smrt a psychické problémy (v důsledku sociální izolovanosti řidiče). Negativem zejména pro firmu jsou škoda na vozidle, další výdaje pro firmu, logistické problémy pro firmu, ztráta zaměstnance, odcizení/znehodnocení zboží nebo pokuty pro dopravce. Respondenti z této skupiny vedle již uvedených následků zmínili ještě dopravní nehody, zákaz řízení pro řidiče (v případě závažného porušení pravidel silničního provozu), poničení/znehodnocení zboží, vyšší nemocnost, pracovní absenci, dopravní nehody a pracovní úrazy (jako důsledek nesprávného životního stylu řidiče). 

Následky nebezpečí v kabině se tedy dotýkají jak samotného řidiče (jeho psychické i fyzické sféry), tak i jím řízeného nákladního automobilu, popřípadě nákladní soupravy, dopravce, jehož je řidič zaměstnavatelem, a v neposlední také majetku třetích osob. V důsledku dopravní nehody může vznikat rovněž újma na zdraví nebo životě dalších osob, což sice respondenti neuvedli výslovně, avšak bezpochyby je to následek, který nepochybně spadá pod následek dopravní nehoda, včetně s ní souvisejících důsledků. Šíře spektra těchto následků poukazuje na význam opatření, která je nezbytná přijmout k jejich řízení tak, aby k nim nedošlo. 

Rovněž v případě opatření k eliminaci shora zmíněných nebezpečí pro řidiče v kabině vozidla respondenti uvedli poměrně velké množství odpovědí. Ve skupině řidičů respondenti zejména navrhovali dodržování dopravních předpisů a dodržování dalších předpisů (např. týkajících se odpočinku řidičů před jízdou a během jízdy, pravidel o přepravě nebezpečných věcí aj.), které se vztahují k práci řidiče silniční nákladní dopravy. Vedle obecně formulovaného doporučení spočívajícího v apelaci na dodržování dopravních předpisů respondenti uváděli ve vztahu ke konkrétním nebezpečím konkrétní ustanovení pravidel silničního provozu, která je třeba dodržovat. Takto uváděli požadavek plně se věnovat řízení (včetně striktního vyhnutí se sledování televize za jízdy), na respektování dopravního značení, dále na dodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly, udržování dobrého technického stavu vozidla, zastavení vozidla, případně výměnu řidiče v případě jeho náhlé nevolnosti, nezahajování jízdy ve špatném zdravotním stavu, přiměřenou rychlost a styl jízdy při přepravě specifických nákladů, řádné uložení nákladu na ložnou plochu vozidla, přiměřenou rychlost a opatrnost při odtahu nepojízdného vozidla, umístění nákladu tak, aby splňoval všechny bezpečnostní požadavky, potřebnou opatrnost a využití osoby k dávání pokynů (např. při otáčení vozidla apod.), udržování dobrého technického stavu vozidla, nebo požadavek na zajištění nákladu na ložné ploše a jízdu přiměřenou rychlostí (jako prevence posunutí nákladu a s tím spojených problémů). 

Respondenti z řad řidičů dále v souvislosti s opatřeními k eliminaci nebezpečí hojně zmiňovali požadavky na některé charakteristiky jízdy řidiče nákladního automobilu či soupravy. V tomto směru se v odpovědích respondentů z této skupiny objevily odpovědi jako např. přizpůsobení rychlosti a stylu jízdy (např. při přelévání obsahu cisterny apod.), dostatečná opatrnost a nestrhnutí řízení (při srážce se zvěří), neoplácet agresivní chování jiných řidičů a v případě závažnějšího jednání zavolat policii, předcházet různým rizikům za jízdy a počítat s nimi, předvídat chybu druhého řidiče, nenechat se vyprovokovat, „nevychovávat“, jezdit slušně a opatrně, zachovávat racionálního uvažování a adekvátní reakce, citlivě brzdit (k zamezení nárazu dalšího vozidla zezadu) a být opatrný při přepravě nadměrného nákladu. Respondenti z této skupiny dále uváděli i některé aspekty práce řidiče, přičemž velký důraz kladli na dostatečný odpočinek řidiče, ať již před nástupem pracovní směny, nebo během ní v podobě dodržování bezpečnostních přestávek.  

V souvislosti s odpočinkem řidičů po pracovní směně na delších cestách někteří respondenti navrhovali ubytování na hotelu nebo více parkovacích míst kvůli odpočinku řidičů. Taktéž se někteří z nich dovolávali menší pracovní zátěže, respektive adekvátní pracovní zátěže, což svědčí o velké náročnosti této profese. Proto část respondentů navrhovala méně práce přidělované řidičům, menší vyvíjený nátlak na ně, nebo dostatek řidičů (aby nemuseli ti současní řídit často i nemocní). Jeden z respondentů tuto skutečnost vyjádřil slovy, že by si přál „normální směny s normálním spánkem“. Takový požadavek je relevantní zejména u starších řidičů, u kterých je schopnost regenerace v porovnání s řidiči mladšími poněkud snížena. Někteří respondenti vyslovili požadavek na optimálnější plánování jejich práce ze strany zaměstnavatele. Plánování závozu nákladu by mělo být podle některých z nich realizováno s přihlédnutím k možnostem řidičů tak, aby se nedostal řidič do stavu vyjádřeného tezí „ne za každou cenu jet, abych stihl naložit a vyložit“. Pro případ onemocnění řidiče se objevil i návrh na možnost čerpání sick days. K eliminaci stresu během jízdy jeden z respondentů navrhoval poslech příjemné hudby, jiní zase dodržování pravidel duševní hygieny. 

Část respondentů z řad řidičů by opatření k eliminaci nebezpečí směřovala do oblasti kontrolní činnost. Takto řada respondentů navrhovala jednak kontrolu řidičů ze strany zaměstnavatele před jízdou, jednak dohled policie ve vztahu k požití alkoholu nebo jiných návykových látek řidičem před jízdou. Ve vztahu k zaměstnavatelům část respondentů ještě navrhovala zajištění školení řidičů, včetně kvalitního školení z dopravních předpisů nebo proškolení z použití hasicího přístroje. Některé návrhy se dotýkaly zkvalitnění organizace práce řidičů, když respondenti výslovně v tomto směru požadovali sestavování plánu cesty s přihlédnutím k možným prostojům nebo vyměnit dispečera (k eliminaci chybných pokynů). Jeden dotazovaný navrhoval vyjmutí karty z tachografu až po skončení pracovní doby, aby byla skutečně dodržována pracovní doba, respektive doba odpočinku. Zbývající návrhy se týkaly specifických situací. Tyto návrhy se dotýkaly přivolání hasičů pro zvládnutí např. požáru v kabině vozidla apod. a kontroly kabiny před jízdou kvůli přítomnosti bodavého hmyzu. 

V porovnání se skupinou řidičů, v níž byly některé návrhy výrazně dílčí, byly návrhy respondentů ze skupiny zástupců zaměstnavatelů týkající se opatření k eliminaci nebezpečí pro řidiče v kabině nákladního automobilu daleko obecnější. Velká část respondentů z této skupiny si uvědomuje význam odpočinku pro řidiče, proto se jejich návrhy dotýkaly právě této oblasti. Jednalo se o návrhy apelující na dostatečně dlouhou dobu odpočinku řidiče před jízdou, na správně rozložený režim řízení a přestávek a na dodržování přestávek ze strany zaměstnance. Ve vztahu k odpočinku řidičů byl vysloven také požadavek na jejich dostatečný odpočinek před jízdou i na dostatečné zázemí pro tento odpočinek. Velký důraz respondenti z této skupiny kladli rovněž na školení zaměstnanců ze strany zaměstnavatele, přičemž jeden z respondentů výslovně zmínil požadavek na zařazení BOZP v rámci profesního školení řidičů. Dále respondenti poukazovali obecně na nezbytnost dodržování dopravních předpisů, ale i na dílčí aspekty této problematiky, jakými jsou soustředění se a věnování se řízení ze strany řidiče nebo řádné uchycení nákladu. 

Opomíjen nebyl v uvažovaném kontextu ani význam kontrolní činnosti. Ta by se ze strany zaměstnavatele měla týkat zdravotního stavu řidiče, dodržování správné životosprávy a zařízení v kabině vozidla. Stejnou kontrolu by měli podle některých respondentů z této skupiny provádět i samotní zaměstnanci. Zaměstnavatelé by měli dle některých zástupců zaměstnavatelů rovněž svým zaměstnancům udílet správné pracovní pokyny. Pokud jde o řidiče, navrhovali dotazovaní zástupci zaměstnavatelů k eliminaci nebezpečí v kabině jejich větší odpovědnost a znalost vlastních limitů, stejně jako zdůrazňovali význam jejich znalostí a zkušeností (včetně natrénovaných), dostatečné pozornosti i zdravotních prohlídek. Zmíněna byla v souvislosti s nimi i psychohygiena, kontrola psychického stavu ze strany řidiče a význam dodržování správné životosprávy ze strany zaměstnance i zaměstnavatele. K eliminaci krádeží zboží a případné újmy řidiče během odpočinku na delších cestách bylo jedním z respondentů navrhováno parkování na hlídaných parkovištích a dostatečné zabezpečení návěsu. 

Opatření k eliminaci nebezpečí pro řidiče v kabině vozidla odrážejí variabilitu těchto nebezpečí. V obou skupinách se návrhy liší svojí obecností, přičemž vedle těch obecných respondenti uváděli konkrétnější opatření, která je možno zařadit do některé z kategorií obecnějších návrhů. Typicky se jednalo o širokou kategorii dodržování pravidel silničního provozu a dodržování dílčích povinností stanovených těmito pravidly. I to vypovídá i šířce a hloubce problematiky BOZP u řidičů silniční nákladní dopravy. Z výsledků výzkumu k nebezpečím a možnostem jejich eliminace vyplynula jedna důležitá skutečnost. Respondenti z řad řidičů uváděli v porovnání s respondenty z řad zástupců zaměstnavatelů daleko konkrétnější nebezpečí i možnosti jejich eliminace. Uvedená skutečnost může být vykládána tak, že zaměstnavatelé nemusí mít vždy detailnější přehled o těchto skutečnostech, které však pro ně jsou velmi důležité, poněvadž řízení a eliminace těchto nebezpečí je jejich důležitým úkolem, přičemž bez jejich dostatečné znalosti nemohou být přijímaná opatření dostatečně široká a účinná. K zajištění jejich dostatečné informovanosti by mohl přispět i tento článek. 

Nebezpečí mimo kabinu vozidla 

Podle odpovědí respondentů z řad řidičů souvisí poměrně velká skupina nebezpečí pro řidiče mimo kabinu s různými manipulacemi na vozidle a soupravě. Z takových nebezpečí respondenti z této skupiny uvedli defekt pneumatiky na trase (včetně defektu pneumatiky do středu vozovky), přejetí, sražení při vystupování, odstraňování závady na vozidle na silnici, neopatrnou manipulaci při odstraňování závady na vozidle, nešikovné odstraňování drobné závady na vozidle, neodborné použití nářadí při opravách vozidla, přimáčknutí při spojování soupravy, vstup do vozovky při nuceném zastavení vozidla, neopatrnou manipulaci s nakládací rukou na vozidle, popálení se o motor nebo o výfuk, plachtování a odstraňování nečistot, sněhu, námrazy apod. z plachty vozidla/přívěsu.  

Další velká skupina nebezpečí má vztah k nakládce a vykládce nákladu. U těchto nebezpečí dotazovaní řidiči zmínili v obecné rovině nezbytnost nakládky, konkrétněji pak vznik úrazu při nakládce a vykládce materiálu, sesunutí, pád apod. nákladu při nakládce/vykládce na řidiče, nesprávnou, neobratnou anebo neopatrnou manipulace s nakládaným/vykládaným materiálem, nevěnování plné pozornosti nakládce/vykládce materiálu, pád nákladu při manipulaci s ním (nakládce, vykládce), manipulaci s těžkými předměty, strhání těžkým nákladem, dehydrataci při delší nakládce/vykládce v létě, prudké otevření dveří nákladového prostoru v důsledku poryvu větru, úder bočnicí korby, pohyb vysokozdvižných vozíků, sražení manipulační technikou při nakládce/vykládce nákladu, srážku s manipulační technikou odběratele/dodavatele, nakládku palet a pohyb a přítomnost skladníků. 

Relativně často řidiči zúčastnění na výzkumu zmiňovali pády nebo uklouznutí. V případě pádů respondenti z této skupiny konkrétněji uvedli pády mimo vozidlo, pády při nastupování/vystupování z vozidla, pády při zbavování vozidla od nečistot, sněhu, ledu apod. a pády z výšky při vystupování z kabiny, z ložné plochy apod. Uklouznutí se podle respondentů může týkat uklouznutí na kluzkém povrchu nebo uklouznutí při odstraňování nečistot z vozidla. Vcelku často respondenti zmiňovali taktéž nebezpečí související s parkováním vozidla či soupravy. Těmito byly parkování mimo firmu a „následná návštěva nezvaných hostů“, nedostatek parkovacích míst pro nákladní automobily a parkování vozidla, nákladní soupravy na špatně viditelném místě. Zbývající odpovědi byly spíše minoritní. K dalším nebezpečím uvedeným respondenty z řad řidičů patřily požár vozidla, nesprávné použití hasícího přístroje, silné poryvy větru při práci mimo kabinu, prochlazení při delším pobytu mimo kabinu, napadení sraženým divočákem nebo ohrožení vzteklým adresátem zásilky. 

Shrnutí 

V této části článku pokračovala prezentace výsledků výzkumu, který byl pracovníky Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. (nyní Výzkumného institutu práce a sociálních věcí, v. v. i.) realizován za účelem identifikace nebezpečí a rizikových faktorů u řidičů silniční nákladní dopravy. Toto pokračování článku nejprve uvádí část nebezpečí v práci řidičů silniční nákladní dopravy, konkrétně nebezpečí v kabině vozidla z pohledu zaměstnavatelů, načež se věnuje následkům těchto nebezpečí pro případ, že nebudou řízena, jakož i opatřením k eliminaci těchto nebezpečí z pohledu obou skupin respondentů – řidičů silniční nákladní dopravy a zástupců jejich zaměstnavatelů. Zahájena byla také prezentace výsledků výzkumu k nebezpečím mimo kabinu vozidla z pohledu řidičů. Prezentace výsledků provedeného výzkumu pokračuje v následující části článku. 

Pokračování v 5. části 

Použitá literatura 

BOZP v silniční dopravě. Praha: Verlag Dashöfer, 2019. S. 27-29. 

SLAVÍK, Jan. Výsledek průzkumu provedeného Odborovým svazem dopravy: řidiči se cítí unaveni. Sondy revue. 2025, roč. 31, č. 7-8, s. 37. 

Vzorová citace 

VALA, Jiří ...[et al.]. BOZP v silniční nákladní dopravě s přihlédnutím k demografickým změnám: 4. část. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2026, roč. 19, č. 1-2. Dostupný z: https://www.josra.cz/vydani?categoryId=32451&id=1231411&action=itemDetail&oid=10520461&nid=21089. ISSN 1803-3687.  

bezpečnost a ochrana zdraví při práci=stitek

BOZP=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek

bezpečnost a ochrana zdraví při práci=stitek

BOZP=stitek

nákladní doprava=stitek

pracovní rizika=stitek

profese=stitek

řidiči=stitek

silniční doprava=stitek

stárnutí=stitek