V Národní soustavě povolání (dále též NSP) [8] figurují čtyři povolání, která se pojí s činností souhrnně označovanou jako zajišťování BOZP (tj. zajišťování BOZP na pracovištích zaměstnavatele). Slovy NSP jsou to technik BOZP, manažer BOZP, odborně způsobilá osoba v prevenci rizik BOZP a koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Zatímco označení/pojmenování povolání technik BOZP a manažer BOZP registrujeme u dalších zdrojů (Ministerstvo práce a sociálních věcí - MPSV, Národní soustava kvalifikací - NSK) v totožném tvaru, u druhých dvou povolání je možné setkat se s některými modifikacemi/obměnami[1]. V zásadě jde o pojmoslovnou záležitost, kdy není dotčen status jmenovaných osob ani podstata jejich činnosti (náplň/předmět činnosti). V tomto článku je pro dotčené osoby používáno označení: "osoba odborně způsobilá v prevenci rizik" a "koordinátor BOZP na staveništi", příp. jen "koordinátor BOZP", přičemž se v obou případech jedná o odbornou způsobilost/profesní kvalifikaci podle zákona č. 309/2006 Sb. Nutno také podotknout, že se jedná o fyzické osoby, resp. o kvalifikaci fyzických osob.
V návaznosti na příslušné právní předpisy [1, 3, 4] a souladu se základním právem volného pohybu pracovních sil v rámci Evropské unie a právem na práci v jednotlivých členských zemích vyvstala před r. 2006 potřeba definování kvalifikací pro osoby, které zajišťují BOZP v pracovněprávních vztazích a mimo ně. V uplynulých deseti letech se podařilo (i když ne zcela optimálně) identifikovat profesní kvalifikaci technik BOZP a profesní kvalifikaci manažer BOZP a zpracovat pro ně kvalifikační a hodnotící standard. Povolání osoby odborně způsobilé v prevenci rizik a koordinátora BOZP na staveništi nebylo ztotožněno jako profesní kvalifikace, nýbrž jako tzv. odborná způsobilost, a takto jsou také obě deklarována v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [1].
V první řadě jde o terminologický problém. Není zcela jasné, proč dvě ze skupiny čtyř kvalifikací pro zajišťování BOZP na pracovištích jsou nazvány a vedeny jako profesní kvalifikace (technik BOZP a manažer BOZP) a další dvě (osoba odborně způsobilá v prevenci rizik a koordinátor BOZP na staveništi) jsou označovány jako odborná způsobilost. Podle zákona 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů [3] jde o synonyma. V § 2 se totiž uvádí, že profesní kvalifikací se rozumí, cit. "odborná způsobilost fyzické osoby vykonávat řádně určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností v určitém povolání, popřípadě ve dvou nebo více povoláních, v rozsahu uvedeném v kvalifikačním standardu".
Z předešlého plyne další, v pořadí druhý problém, kterým je trvající absence odborných způsobilostí čili profesních kvalifikací "osoba odborně způsobilá v prevenci rizik" a "koordinátor BOZP na staveništi" v Národní soustavě kvalifikací. Naplňování Národní soustavy kvalifikací bylo předmětem speciálního projektu MŠMT, jehož další fáze skončila v listopadu r. 2015. Jak tvůrci Národní soustavy kvalifikací (účastníci/řešitelé národního projektu Rozvoj a implementace Národní soustavy kvalifikací známého jako NSK 2) [7, 19] dříve uvedli, je pro uvedení celého systému do života klíčovým jeho přijetí ze strany zaměstnavatelů, protože jde o trh práce. V případě osoby odborně způsobilé v prevenci rizik a koordinátora BOZP na staveništi však nejde o kvalifikace, které by vycházely z potřeb trhu práce. Jedná se o kvalifikace vyplývající ze zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [1], který ukládá zaměstnavatelům povinnost zajišťovat úkoly v prevenci rizik[2]. Bez odborné způsobilosti (kvalifikace) podle § 9 jmenovaného zákona nelze vykonávat určité činnosti v oblasti BOZP v pracovněprávních vztazích, ani služby, které jsou předmětem zákona č. 309/2006 Sb., a které jsou zároveň specifikovány v Příloze 2 k živnostenskému zákonu [4] pod odbornou způsobilostí pro poskytování služeb v oblasti BOZP v odstavci e). Současně však mají všechny kvalifikace v Národní soustavě kvalifikací vycházet z Národní soustavy povolání [19], což v případě odborných způsobilostí pro prevenci rizik a pro činnosti koordinátora BOZP na staveništi k datu, kdy byl registr kvalifikací pro účely této stati monitorován - viz [7], neplatilo, tj. kvalifikace "osoba odborně způsobilá v prevenci rizik" a "koordinátor BOZP na staveništi" v něm nebyly uvedeny.
Třetím problémem je otázka získávání kvalifikace pro zajišťování BOZP v počátečním a v dalším vzdělávání. Té je věnován následující text.
Systém získávání kvalifikací (úplných profesních kvalifikací a profesních kvalifikací dříve označovaných jako dílčí kvalifikace) ve školském systému (tzv. počátečním vzdělávání) byl v souladu s relevantními souvisejícími předpisy EU[3] rozšířen o možnost získávání kvalifikací v tzv. dalším vzdělávání. S nabytím účinností zákona č. 179/2006 Sb. [3] od 1.8.2007 je možné v ČR ověřovat a uznávat výsledky dalšího vzdělávání a vydávat tak zájemcům osvědčení o profesní kvalifikaci s celostátní platností a přesahem do související legislativy. Jinými slovy zákon č. 179/2006 Sb. umožňuje občanům ČR získat celostátně uznávané osvědčení o jejich profesní kvalifikaci, aniž by museli zasednout do školních lavic. To je zásadní pro profesní kvalifikace, které nelze vůbec získat v systému počátečního vzdělávání (např. proto, že aktuálně neexistuje nebo ani dříve neexistoval obor studia, ve kterém lze danou kvalifikaci získat), nebo v případech, kdy se zájemce o získání profesní kvalifikace z blíže nespecifikovaných důvodů nemohl vzdělávat na středním a vyšším stupni vzdělávání, chce si na základě vlastních potřeb a zájmu rozšířil dosavadní kvalifikaci nebo je okolnostmi nucen se rekvalifikovat. Jmenovaný zákon řeší problematiku uznávání komplexně a systémově na základě ověřování dosažených odborných způsobilostí (kompetencí), získaných vzdělávacími programy dalšího vzdělávání a všemi formami celoživotního učení. Zakládá dále možnost získat v dalším vzdělávání kvalifikaci rovnocennou oboru absolvovaném v počátečního vzdělání. V tomto zákoně se rozumí:
Zatímco školský zákon s pojmem kvalifikace nepracuje, pro zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů [3] jsou kvalifikace klíčovým prvkem. Zavádějí se pojmy "úplná profesní kvalifikace" a "profesní kvalifikace", které zákon vymezuje následovně:
Hlavními kvalifikacemi v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou technik BOZP, manažer BOZP, odborně způsobilá osoba v prevenci rizik a koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Podívejme se nyní, jak je u nás organizováno získávání kvalifikací jmenovaných osob pro zajišťování BOZP u zaměstnavatele, a to jak v pracovněprávních vztazích, tak mimo ně. Předmětem analýzy je jak sektor počátečního (školního) vzdělávání, tak sektor dalšího (nebo také dalšího profesního) vzdělávání. Charakteristice jednotlivých povolání, resp. pracovních pozic[4] se v dostatečné míře věnuje článek J. Tilhona [9], proto jsou výsledky analýzy utříděny za pomoci tabulky a doplněny komentářem. Všechna povolání (všechny činnosti) uvedená v následující tabulce lze vykonávat v pracovněprávním vztahu. Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je vázáno zvláštními předpisy – viz poslední sloupec tabulky. V předpisech zde uvedených jsou zveřejněny konkrétní požadavky na kvalifikaci, vč. požadavků na charakter a rozsah odborné praxe.
Tabulka: Kvalifikace relevantní pro zajišťování BOZP u zaměstnavatel
Legenda k tabulce:
* Z oborů skupiny 39 ve studijních programech vysokých škol nejlépe charakteru činnosti manažera BOZP odpovídá kvalifikace dosažená v bakalářském studijním programu 39-08-R/001 "Bezpečnost práce a procesů", dále v magisterském studijním programu 39-08-T/002 "Bezpečnostní inženýrství", akceptovat je určitě možné i program 39-08-T/005 "Technická bezpečnost osob a majetku", příp. další studijní programy, vč. odpovídajících programů doktorského studia. V náhledu na kvalifikační požadavky na manažera BOZP nesouzní autorka s požadavky stanovenými v Národní soustavě povolání, která za nejvhodnější přípravu pro tuto pozici považuje magisterský studijní program v oboru ekologie a magisterský studijní program v oboru ochrana prostředí. Jako alternativy uvádí další (magisterské) studijní programy, např. v oborech: zemědělské inženýrství lesní inženýrství, stavební inženýrství, elektrotechnologie, strojírenská technologie a chemie - viz obr. 1 a obr. 2.
** Obnovování kvalifikace jako takové se nepožaduje, obnovování odborné způsobilosti v prevenci rizik (viz další řádek tabulky) je nezbytné, pokud chce dotyčná osoba nadále vykonávat činnost nebo poskytovat služby spojené s plněním úkolů v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Obr. 1: Kvalifikační požadavky na osobu manažera BOZP podle Národní soustavy povolání
Obr. 2: Kvalifikační požadavky na osobu manažera BOZP podle Národní soustavy povolání - detail
Komentář k osobě technika BOZP:
Technik BOZP spolupracuje se zaměstnavatelem při zajišťování plnění úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. [8]
Profesní kvalifikace technik BOZP v žádném případě není kvalifikací shodnou s kvalifikací/odbornou způsobilostí osoby odborně způsobilé v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jde o zcela různé osoby, povolání, nebo chceme-li pracovní pozice, a tedy o zcela odlišné kvalifikace. Pro získání odborné způsobilosti v prevenci rizik není třeba mít nejprve kvalifikaci technika BOZP, stejně tak technik BOZP nemusí být odborně způsobilou osobou v prevenci rizik, pokud nejde ze strany zaměstnavatele o kumulací rolí.
Na výkon činnosti technika BOZP se nelze připravit v průběhu počátečního vzdělávání, ačkoliv některý typ vzdělání může být osobě, která chce pracovní pozici technika BOZP vykonávat, užitečný (např. vzdělání technického směru v některém strojírenském oboru, v elektrotechnice apod.). Kvalifikaci, resp. profesní kvalifikaci technik BOZP může zájemce získat jen v etapě dalšího vzdělávání, a to podle kvalifikačního standardu uvedeného v Národní soustavě kvalifikací (profesní kvalifikace s kódem 39-004-M).
Komentář k osobě manažera BOZP:
Manažer BOZP navrhuje, řídí a kontroluje procesy spojené s budováním a rozvojem systémů řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). [8]
Profesní kvalifikaci manažer BOZP lze získat dvojím způsobem, a to buď studiem příslušného oboru na vyšší odborné nebo vysoké škole, tj. ve školním/počátečním vzdělávání, nebo dosažením stejnojmenné profesní kvalifikace s kódem 39-005-T v systému dalšího vzdělávání.
Pokud jedinec dosáhl kvalifikace manažera BOZP v počátečním vzdělávání, není pro vstup na trh práce, kde by chtěl vykonávat práci v oboru, na který se během studia připravil a k němuž získal úplnou profesní kvalifikaci, vázán tím, že musí podstoupit zkoušku z odborné způsobilosti rizik. Není totiž obvyklé (a ani NSP se v tomto směru nevybočuje), aby manažer BOZP prováděl identifikaci a hodnocení rizik (plnil úkoly v prevenci rizik). Ve věci prevence rizik zmiňuje tento registr mezi pracovními činnostmi manažera BOZP jen, cit.: "Řízení procesu identifikace a hodnocení rizik a posuzování opatření navržených k odstraňování nebo minimalizaci jejich působení na bezpečnost a zdraví zaměstnanců". Ze strany zaměstnavatele je v tomto ohledu směrodatný pouze požadavek na délku absolventovy/uchazečovy praxe. V případě, že zaměstnavatel kumuluje do pracovní pozice manažera BOZP plnění úkolů v prevenci rizik, musí uchazeč o zaměstnání zvážit, zda je pro něj tento požadavek přijatelný a v souhlasném případě musí odbornou způsobilost v prevenci rizik získat.
Není právě běžné, aby manažeři BOZP působili (řídili/zajišťovali BOZP u zaměstnavatele) mimo pracovněprávní vztahy, tj. bez odpovídajícího kontaktu s podnikovou praxí. Pokud by přesto nastala situace, že by se vystudovaný manažer BOZP rozhodl pro poskytování služeb v oblasti BOZP, pak živnostenský zákon v Příloze 2 pro vázané živnosti v bodech a) a b) stanoví, že:
Komentář k osobě odborně způsobilé v prevenci rizik:
Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik podle NSP [8] zajišťuje plnění úkolů zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Korektní charakteristika povolání by podle názoru autorky měla znít: Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik zajišťuje a provádí úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance podle zákona č. 309/2066 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí není osoba odborně způsobilá v prevenci rizik jen vykonavatelem přání (pozn. autorky: či spíše zákonných povinností [5 a 1]) zaměstnavatele, ale svými znalostmi a zkušenostmi má a může ovlivňovat systém BOZP u zaměstnavatele [29].
Kvalifikovat se jako odborně způsobilá osoba v prevenci rizik je možné jen v systému dalšího vzdělávání. V rámci školního vzdělávání se nelze studiem žádného oboru na stupni středního nebo vyššího vzdělávání ani na zkoušku z odborné způsobilosti, ani za účelem získání potřebných odborných znalostí, lépe řečeno množiny různorodých odborných znalostí. Školní vzdělávání je svým způsobem vyloučeno z důvodu požadavků na délku praxe odpovídající stupni vzdělání (viz dále), pokud se jedná o prezenční formu studia.
Podle § 10, odst. 1) zákona č. 88/2016 Sb., je předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik, cit.:
Komentář k osobě koordinátora BOZP na staveništi:
Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle NSP [8] dohlíží na BOZP na staveništi a řídí prevenci rizik v oblasti BOZP na staveništi. Tuto ne zcela šťastnou charakteristiku koriguje zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [1]. Koordinátorem je podle tohoto zákona fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi. Z toho vyplývá i popis činnosti této osoby. Koordinátorem může být fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti (viz dále). Podstatné přitom je, že jde o činnosti prováděné na základě zákona č. 309/2066 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Kvalifikovat se jako koordinátor BOZP na staveništi je rovněž možné výhradně v systému dalšího vzdělávání. Zákonem č. 88/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [2] byly s účinností od 1. května 2016 upraveny, resp. zvýšeny, zákonné požadavky na vzdělání osob zajišťujících BOZP na stavbách. Jedním z nových požadavků je vzdělání tzv. technického zaměření. Cílí na větší profesionalitu osob zajišťujících BOZP na stavbách a zakládá tak předpoklad rovnocenného partnerství pro všechny účastníky ve výstavbě [29]. Platný právní předpis přesné vymezení oboru technického vzdělání neobsahuje (více viz [12]). Zatímco je podle výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí možné za technické vzdělání považovat ucelené obory technického vzdělávání (např. strojírenské, elektrotechnické, stavební, hornické, metalurgické) nebo jednotlivé technické vyučovací předměty (např. z oboru vzdělání zaměřeného na strojírenství, elektrotechniku apod. nebo konkrétně specifikovaných, jako např. deskriptivní geometrie, zeměměřičství aj.) studované v jakémkoliv oboru středního vzdělání s maturitou nebo vyššího stupně vzdělání, je nesporné, že tvůrcům zákona č. 88/2016 Sb., šlo o to vyjádřit přání, aby odbornost uchazeče o zkoušku byla pokud možno z oboru stavebnictví. "Vstupní" příprava v některém ze stavebních oborů na stupni středního, vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělávání zakládá oprávněný předpoklad větší odbornosti a fundovanosti uchazeče o zkoušku a pozdějšího koordinátora BOZO na staveništi. Požadavek odborné praxe v délce odpovídající stupni vzdělání (viz dále) tímto není dotčen. [10, 11, 12]
Podle § 10, odst. 2) zákona č. 88/2016 Sb., je předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, cit.:
Odst. 3) téhož zákona doplňuje, že, cit.: "Osvědčení o získání odborné způsobilosti je vydáváno na základě úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti. Každá další zkouška z odborné způsobilosti, na kterou se žadatel o vykonání zkoušky z odborné způsobilosti přihlásí, pokud již v minulosti úspěšně vykonal zkoušku z odborné způsobilosti, je posuzována jako periodická zkouška. Osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo o úspěšně vykonané periodické zkoušce má ode dne jejího vykonání platnost 5 let."
Tabulka a předchozí text hovoří jednoznačně. Ze čtyř kvalifikací pro zajišťování BOZP lze tři získat výhradně v systému dalšího vzdělávání (technik BOZP, osoba odborně způsobilá v prevenci rizik, koordinátor BOZP na staveništi) a jenom jedné kvalifikace (manažer BOZP) je možné dosáhnout jak během školního (počátečního) vzdělávání, tak v dalším vzdělávání.
Jako kvalifikace (profesní kvalifikace) jsou vedeny v Národní soustavě kvalifikací [7] dvě: technik BOZP a manažer BOZP.
Z hlediska dosažení je poněkud problematická kvalifikace manažera BOZP. V rámci školního vzdělávání a v rámci dalšího profesního vzdělávání je získávána na základě odlišných požadavků a za nesrovnatelných podmínek. Získání profesní kvalifikace manažera BOZP v etapě dalšího vzdělávání je podmíněno předchozím dosažením odborné způsobilosti v prevenci rizik. Její nabytí je vázáno na příslušnou délku praxe v závislosti na dosaženém stupni vzdělání. Praxe je tedy nadřazena několikaletému, promyšlenému a vyváženému (převážně teoretickému) vzdělání v systému vzdělávání a odborné přípravy v České republice, opírajícího se o akreditované vzdělávací a studijní programy – viz tabulka. Uvážíme-li, že kvalifikovat se k/pro řízení BOZP trvá na stupni terciárního vzdělávání nejméně 3 roky, jeví se čtyřtýdenní kurz [21] nebo dokonce třídenní kurz [22] jako neadekvátní teoretická profesní příprava. Její součástí je zpravidla i příprava ke zkoušce z odborné způsobilosti v prevenci rizik. Zkouška z odborné způsobilosti v prevenci rizik je však předstupněm samostatné, a zcela odlišné profesní kvalifikace (odborné způsobilosti) a její složení se vzděláváním pro činnosti manažera BOZP vůbec nesouvisí. Skládá se odděleně jak od přípravy k činnostem manažera BOZP, tak odděleně od přípravy na zkoušku z odborné způsobilosti v prevenci rizik. Z rozsahu teoretických znalostí a praktických dovedností pro odbornou způsobilost k zajišťování úkolů v prevenci rizik pro zkoušku z odborné způsobilosti, stanoveného nařízením vlády č. 592/2016 Sb. [6] po jeho novelizaci nařízením vlády č. 136/2006 Sb., je zřejmé, jak je zaměřena odbornost a potažmo i kvalifikace osoby odborně způsobilé v prevenci rizik.
Počátky Národní soustavy kvalifikací spadají přibližně do r. 2005. Za dobu jejího budování a rozvoje byla zaznamenána řada koncepcí a metodických postupů, které byly postupně upravovány tak, aby bylo mohlo docházet k praktické implementaci zákona č. 179/2006 Sb. [3]. Jedním z významných okruhů, kterému měla být věnována pozornost, byla podpora propojení počátečního a dalšího vzdělávání. Během trvání projektu NSK 2, ukončeného na konci loňského roku, vznikl registr celostátně uznávaných kvalifikací, jejichž úroveň odpovídá vyučení. Tím je zčásti zodpovězena otázka, proč dosud nedošlo k propojení počátečního a dalšího vzdělávání také u manažera BOZP, což se aktuálně jeví jako protizákonné[5] a devalvující počáteční vzdělávání. Podle analyticko-koncepční studie "Systémový rozvoj dalšího vzdělávání" [19] by propojení počátečního a dalšího vzdělávání pomohl záměr postavit kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb. zcela naroveň kvalifikacím z počátečního vzdělávání i ostatním. Nezbývá, než doufat, že tento krok přijde brzy, a uvede nevyhovující stav na pravou míru.
Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik a koordinátor BOZP na staveništi jsou podle terminologie zákona č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání [3] také profesními kvalifikacemi. Obě se přitom vyznačují tím, že:
Schválením zákona č. 88/2016 Sb. [2] došlo s účinností od 1. května 2016 ke změně v požadavcích na znalostní a dovednostní předpoklady fyzických osob odborně způsobilých podle zákona 309/2006 Sb., a to stran odbornosti (oboru vzdělání), kdy zejména požadavek vzdělání technického zaměření u koordinátorů BOZP na staveništi vyvolává negativní reakce odborníků, zejm. dlouholetých praktiků [10] k nepříliš šťastnému kroku předkladatelů zákona. Měnit v již zaběhnutém systému nabývání odborné způsobilosti požadavky na vstupní vzdělání uchazeče o periodickou zkoušku, kdy osvědčení uchazeče bylo vydáno na základě zcela jiných (mírnějších) požadavků a zpětně usilovat o to, aby si uchazeč o periodickou zkoušku vzdělání technického typu dodělal, je poněkud absurdní. Dobře míněný záměr cílený na kvalitu odborně způsobilých osob a potažmo na kvalitu jejich činnosti znehodnocený necitlivostí a ryze teoretickým přístupem právníků bez předchozího vyhodnocení opatření na snížení pracovní úrazovosti, které mělo zavedení institutu koordinátora BOZP přinést, a bez akceptace vyjádření ostřílených praktiků v rámci připomínkových řízení k novele zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci způsobí pouze to, že řady koordinátorů prořídnou. Jednoduše totiž na dotčené požadavky novely zákona č. 309/2006 Sb. [2] rezignují. Přestože mnozí koordinátoři mají za sebou až desetiletou praxi v této činnosti a vedle toho mnohaletou, často i čtyřicetiletou, praxi ve stavebnictví, když nebudou moci doložit technické vzdělání, raději se s rolí koordinátora BOZP rozloučí.
Naplnění požadavků uložených zaměstnavatelům zákoníkem práce [5], cit.: "zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce" a "vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům" vyžaduje odpovídající znalosti a dovednosti osob, které budou zaměstnavatelům tyto povinnosti pomáhat plnit. Jak vyplývá z předloženého textu, jedná se v oblasti BOZP o diferencovaná povolání, která mohou přispívat k naplnění jmenovaných požadavků, zvláště pak těch, která se dotýkají bezpečnosti pracovišť a pracovního prostředí, bezpečné a zdraví neohrožující práce, organizace práce a pracovních postupů, řízení BOZP, bezpečného provozu a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí a zajišťování úkolů v prevenci rizik. Právem lze očekávat, že osoby, které tato povolání budou vykonávat nebo je už vykonávají, budou mít odpovídající odborné znalosti a dovednosti, které jdou nezbytné pro danou profesní nebo úplnou profesní kvalifikaci. Počínaje 23. květnem 2006, kdy byl přijat zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [1] byl v České republice uzákoněn institut osoby odborně způsobilé v prevenci rizik a institut koordinátora BOZP na staveništi.
O deset let dříve, v roce 1996, byl poprvé vyhlášen dosud trvající a průběžně inovovaný program BEZPEČNÝ PODNIK pro zavedení a realizaci systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [27]. Ten společně se standardem pro systém managementu BOZP [28] přispěl k tomu, že podniky v ČR svěřují řízení BOZP do rukou speciálně kvalifikované osoby, tj. do rukou manažera BOZP. Už několik let se proto setkáváme v oblasti BOZP nejen se starým dobrým technikem BOZP, familiárně označovaný jako "bezpečák". Jak míní J. Tilhon [9], je za této situace nutné přistoupit ke vhodnější strukturalizaci odborných způsobilostí a dalších kvalifikací k provádění konkrétních úkolů a činností na úseku BOZP. Nová struktura kvalifikací promítnutá do skupiny povolání zastřešovaných Sektorovou radu pro bezpečnost a ochranu osob a majetku a bezpečnost práce[6] – viz obr. 3, by vnesla jasno do okruhu služeb a činností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, do obou soustav a potažmo do sféry trhu práce.
Obr. 3: Přehled povolání v gesci Sektorové rady pro bezpečnost a ochranu osob a majetku a bezpečnost práce v Národní soustavě povolání (pouze vybrané kvalifikační úrovně NSP)
Znovu je nutné v tomto virtuálním prostředí pro transfer odborných poznatků, znalostí a informací a pro diskusi odborníků zopakovat, že v souvislosti s problematikou uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti podle zákona č. 179/2006 Sb. [3] pro zahájení regulované činnosti a pro její výkon na území České republiky se tak trochu pozapomnělo na to, že vzhledem ke spektru činností (a služeb) v oblasti BOZP nemusí vždy jít jen o profesní kvalifikace či odborné způsobilosti získávané v rámci dalšího vzdělávání. Jmenovaný zákon výslovně uvádí, že je třeba respektovat ustanovení zvláštních právních předpisů upravující vzdělávání, hodnocení a ověřování výsledků vzdělávání, profesní přípravu atd., mezi nimiž jsou uváděny také zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., a zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Tzn., že je třeba v souladu s povinnostmi a charakterem pracovních činností jednotlivých odborníků respektovat jejich kvalifikaci dosaženou absolvováním příslušného oboru studia počátečního vzdělávání.
1. ČESKO. PARLAMENT ČR. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. Sbírka předpisů České republiky [online] [cit. 2016-04-28].
2. ČESKO. PARLAMENT ČR. Zákon č. 88/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka předpisů České republiky [online] [cit. 2016-05-02].
3. ČESKO. PARLAMENT ČR. Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. Sbírka předpisů České republiky [online] [cit. 2016-04-25].
4. ČESKO. PARLAMENT ČR. Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Sbírka předpisů České republiky [online] [cit. 2016-04-25].
5. ČESKO. PARLAMENT ČR. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka předpisů České republiky [online] [cit. 2016-05-03].
6. ČESKO. VLÁDA ČR. Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka předpisů České republiky [online] [cit. 2016-05-03].
7. Národní soustava kvalifikací [online]. Praha : Národní ústav pro vzdělávání a Zlín, TREXIMA, c2006–2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z WWW: www.narodnikvalifikace.cz.
8. Národní soustava povolání [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: www.katalog.nsp.cz.
9. TILHON, Jiří. Odborná způsobilost v BOZP: část 1: profesní pozice v BOZP. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2016, roč. 9, č. 1-2. ISSN 1803-3687.
10. SAMKOVÁ, A. Pozor!!! Novela zákona č. 309/2006 Sb. je tady. Portál BOZPinfo [online], 05.04.2016 [cit. 2016-04-24]. ISSN 1801-0334.
11. SAMKOVÁ,A. Vysvětlení pojmů "OZO k zajišťování úkolů v prevenci rizik" a "technik BOZP". Portál BOZPinfo [online], 01.03.2016 [cit. 2016-04-24]. ISSN 1801-0334.
12. SAMKOVÁ, A. Vzdělání koordinátora BOZP na staveništi. Portál BOZPinfo [online], 21.04.2016 [cit. 2016-04-26]. ISSN 1801-0334.
13. KUHNOVÁ, I. Odborná způsobilost v prevenci rizik – úskalí jedné odborné kvalifikace. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2015, roč. 8, č. 1. ISSN 1803-3687.
14. KUHNOVÁ, I. Kvalifikace "Manažer BOZP" z několika úhlů pohledu. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2014, roč. 7, č. 4. ISSN 1803-3687.
15. KUHNOVÁ, I. Příprava diplomovaných odborníků na řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. In Pourová, Drahomíra. 20 let VOŠ v Chotěboři. Chotěboř, 2014. S. 26-28. ISBN 978-80-87330-13-5.
16. KUHNOVÁ, I. Příprava odborníků na BOZP na vysokých a vyšších odborných školách. Bezpečnost a hygiena práce, 2014, roč. 64, č. 7-8, s. 40-42. ISSN 0006-0453.
17. SAMKOVÁ, A. Základní informace k profesním kvalifikacím a odborné způsobilosti fyzických osob v BOZP. Bezpečnost a hygiena práce, 2014, č. 3, s. 22-28. ISSN 0006‑0453.
18. SAMKOVÁ, A. Odborná způsobilost v BOZP podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění jeho poslední novely. In: Sborník přednášek XV. ročníku mezinárodní konference "Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2015". Ostrava: VŠB, SPBI, 2015. ISBN: 978-80-7385-162-0.
19. Uznávání dalšího vzdělávání: analyticko-koncepční studie "Systémový rozvoj dalšího vzdělávání". Praha: NUOV, 2010. 38 s.
20. Tvorba jednotek výsledků učení ECVET na základě standardů profesních kvalifikací v NSK. Verze připravená pro úpravu již vytvořených jednotek. Pracovní návrh 7. (NÚV), září 2015. 16 s.
21. Dům techniky Plzeň [online]. Dům techniky Plzeň spol. s r. o. [cit. 2016-04-22]. Dostupný z: www.dtplzen.cz.
22. United Registrar of Systems (URS certification) [online]. URS Holdings, c2015 [cit. 2016-04-22]. Dostupný z: www.urs-czech.cz.
23. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, c2013–2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupný z: www.msmt.cz.
24. Národní ústav pro vzdělávání [online]. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, c2011-2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupný z: www.nuv.cz.
25. Český Focal Point pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci [online].Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2016-05-04]. Dostupný z: www.ceskyfocalpoint.cz.
26. Databáze regulovaných povolání a činností [online]. TREXIMA spol. s r.o., c2004-2015 [cit. 2016-05-04]. Dostupný z: www.uok.msmt.cz/uok/ru_list.php.
27. Bezpečný podnik: systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: verze 2009. Praha: SÚIP, 2009. 44 s.
28. OHSAS 18001 : 2008. Systém managementu BOZP. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2008.
29. Odborné shromáždění ke světovému dni bezpečnosti práce. Praha, 3. května 2016, hotel DAP.
[1] Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi
MPSV - odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik BOZP nebo odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [např. 10, 11, 12, 25], koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, zkráceně též koordinátor BOZP na staveništi aj, [např. 10, 11, 12, 25]
NSP - odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik BOZP, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi
[2] Na pracovišti obecně, a speciálně na staveništi.
[3] Přehled předpisů EU viz zákon č. 179/2006 Sb. [3]
[4] V personalistice jsou povolání z registru Národní soustava povolání pojímána a označována jako pracovní pozice.
[5] Paragraf 4 zákona 179/2006 Sb. [3] k problému tzv. úplných profesních kvalifikací a jejich uznávání – viz vymezení pojmu "úplná profesní kvalifikace" v kapitole "Profesní příprava a uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti" výše – v odst. 1) uvádí, cit.: " Získání úplné profesní kvalifikace pro určité povolání se potvrzuje
a) dokladem nebo souborem dokladů (dále jen "doklad") o řádném ukončení příslušného akreditovaného bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu uvedeným v Národní soustavě kvalifikací,
b) dokladem o dosažení příslušného stupně vzdělání nebo stupně vzdělání v příslušném oboru vzdělání uvedeným v Národní soustavě kvalifikací a vydaným po absolvování počátečního vzdělávání."
[6] Je možný i opačný postup, a to směrem od Národní soustavy povolání k Národní soustavě kvalifikací.
KUHNOVÁ, Irena. Dosahování kvalifikací pro zajišťování BOZP v podnicích v etapách počátečního a dalšího vzdělávání. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2016, roč. 9, č. 1-2. ISSN 1803-3687.
Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
Datová schránka: yi6jvet
DIČ: CZ00025950