V roce 2021 řešil VÚBP v rámci aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací projekty vyhlášené Technologickou agenturou ČR (program ÉTA) a projekty výzkumu, experimentálního vývoje a inovací vyhlášené Ministerstvem vnitra. Dále řešil výzkumné úkoly, které reflektují potřeby a priority zřizovatele, Ministerstva práce a sociálních věcí, obsažené v Koncepci výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva práce a sociálních věcí na léta 2017-2023, s výhledem do roku 2025. V neposlední řadě také řešil projekt z fondů Evropské unie.
Cílem projektu bylo zmapování potenciálních dopadů Průmyslu 4.0 na současné pracovní pozice Operátorů 3.0 v průmyslu a v návaznosti na problematiku terciárního vzdělávání s ohledem na bezpečnostní inženýrství. První část projektu byla zaměřena na aktuální stav implementace Průmyslu 4.0 na trhu práce v České republice a ve světě, kdy byly zpracovány analýzy, provedeno vyhodnocení stěžejních aspektů a nastíněny možné prognózy dalšího vývoje. V návaznosti byla pozornost věnována otázkám dalšího vzdělávání, jehož rozvoj a účast v něm byla nezbytným předpokladem pro osvojování si znalostí a dovedností nově požadovaných trhem práce. Projekt významně přispěje k rozvoji vědomostního potenciálu v oblasti nových výzev a požadavků na pracovní pozice. Příjemce projektu byla Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Spoluřešitelem VÚBP, v. v. i.
Dosažené výsledky:
Cílem řešení projektu bylo vytvoření nových originálních modelů a nástrojů pro hodnocení stavu a vývoje kvality pracovního života v ČR (komplexně spojující klíčové objektivní charakteristiky i subjektivně vnímané aspekty práce) v dynamicky se proměňující společnosti, její ekonomiky, společenských vztahů a dalších konkrétních podmínek. Modely a nástroje byly podle povahy obsahu a charakteru uzpůsobeny určeným uživatelům na různých úrovních (na makro úrovni i podnikové úrovni) a poskytnou základ pro efektivní řízení i pro možné ovlivňování budoucí kvality pracovního života v ČR. Unikátnost a novost výzkumného projektu spočívá v samotném předmětu řešení. Jádrem a obsahem řešení byla samotná podstata a realita kvality života, resp. kvality pracovního života, na kterou je mimo jiné program ÉTA rámcově zaměřen. Příjemce projektu byl VÚBP, v. v. i. Spoluřešitelé Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., a České vysoké učení technické v Praze.
Dosažené výsledky:
Cílem řešení projektu byla tvorba kompletní poznatkové základny v problematice psychosociálních rizik, pro tvorbu, úpravu a doplnění právních předpisů v daném směru, podporu zaměstnavatelů, zástupců a zaměstnanců se zdravotním postižením. Důležitou součástí bylo vytvoření webové aplikace, která bude sloužit jako osvětová a informační podpora pro zaměstnavatele s nástrojem pro zmapování, evidenci a vyhodnocení psychosociálních rizik s důrazem na zaměstnance se zdravotním postižením. Příjemcem projektu byl VÚBP, v. v. i., spoluřešitelem Státní zdravotní ústav.
Dosažené výsledky:
Tepelný ostrov města (TOM) je funkcí meteorologických faktorů (teplota vzduchu, srážky, sluneční radiace, oblačnost, proudění vzduchu, evapotranspirace) a charakteru samotného města. V porovnání s venkovskou krajinou mohou být ve městech v nočních hodinách teploty i o 10 °C vyšší, což má přímý vliv nejen na lidské zdraví, ale i důsledky ekonomické. V posledních dvou desetiletích roste počet extrémních projevů počasí, statisticky prokazatelně se zvyšují teploty vzduchu, častěji se objevují přívalové povodně. Všechny tyto projevy ještě umocněny specifikami městského prostředí, to pak vede ke zhoršování kvality života obyvatel, mnohdy i k akutnímu a chronickému ohrožení zdraví zranitelných skupin. Dochází ke zvyšování expozice jak co do počtu exponovaných, tak co do doby expozice. Cílem projektu je tyto faktory analyzovat a navrhnout vhodné strategie prevence a mitigace.
Příjemcem projektu byla Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Spoluřešitelé: VÚBP, v. v. i., Mendelova universita, ČHMÚ, CzechGlobe. Úkoly byly propojené s aktivitou 5 – Hodnocení dopadů městského klimatu na zdraví a bezpečnost obyvatel a možnosti mitigace dopadů. K dosažení cílů aktivity byl využit komplexní přístup k managementu rizik, vycházející z ISO 31000 a zahrnující jak preventivní část, tak připravenost. Při realizaci aktivity bylo vycházeno z tuzemských informačních zdrojů a dobrých praktik, ale byly zohledněny i zkušenosti významných mezinárodních institucí, minimálně pak UNDRR, OECD, WHO a vybrané státy EU. Čerpáno bylo z Koncepce environmentální bezpečnosti ČR. Uživateli výstupů budou města, podniky a veřejná správa.
Cílem projektu je vyvinout certifikovanou metodiku, zaměřenou na nový přístup ke zjišťování příčin průmyslových havárií s účastí nebezpečných látek (zejména klasifikovaných jako toxické, výbušné anebo hořlavé) pro potřeby vyšetřování Policie ČR, znalců v oboru, průmyslových podniků a v neposlední řadě pro potřeby Ministerstva životního prostředí. Příjemcem projektu je Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Spoluřešitelem je VÚBP, v. v. i.
Projekt bude ukončen v roce 2022.
Projekt má za cíl zvyšování odolnosti komunit proti komplexním hrozbám epidemického, přírodního i technologického charakteru posilováním resilience, vytvářením možností vzniku lokálních platforem snižování rizik katastrof (DRR) a zefektivněním činnosti ostatních složek IZS. Výstupem bude metodika tvorby lokálních platforem DRR a souhrnná výzkumná zpráva. Projekt bude vycházet z analýzy zkušeností s covid-19 v ČR i cizině a z moderních konceptů resilience a governance rizik. Cílovou skupinou jsou samospráva, místní akční skupiny a ostatní složky IZS. Příjemcem projektu je Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Spoluřešitelé jsou VÚBP, v. v. i., Ústřední hasičská škola Bílé Poličany.
Projekt bude ukončen v roce 2022.
Cílem výzkumného úkolu bylo vytvoření odborné základny pro vývoj metod kvantifikace zátěže a ergonomických nástrojů prevence muskuloskeletálních onemocnění v souvislosti s výkonem pracovních činností. Základní částí bylo zmapování ergonomických aspektů nastavení pracovišť v kontextu neustálého vývoje, změn ve světě práce, moderních přístupů, dále provedení analýz, terénních šetření na vybraných pracovištích v ČR a jejich vyhodnocení, nakonec vytvoření odborné zprávy s přílohami, odborné publikace, článků a dalších podkladových materiálů.
Dosažené výsledky:
Cílem výzkumného úkolu bylo vytvořit odbornou poznatkovou základnu pro lepší a efektivnější šíření informací o BOZP (o rizicích, o vhodné prevenci), včetně výsledků aplikovaného výzkumu z oblasti BOZP do běžné praxe, zejména s využití nových technologií (internet, tablety, mobilní aplikace, portály apod.).
Dosažené výsledky:
Cílem výzkumného úkolu bylo vytvořit odbornou základnu ohledně možností přístupů k prevenci rizik při výkonu pracovních činností v souvislosti s klimatickými změnami. Byl proveden komplexní sběr poznatků ze zahraničí a z ČR, zmapování vývoje během posledních desetiletí s ohledem na statistiky pracovní úrazovosti s důrazem na pozice, u kterých lze předpokládat vliv klimatických změn, dále byla provedena terénní šetření u vybraných pracovních pozic, následně byly vymezeny stěžejní aspekty pro nastavení a úpravy systému prevence rizik a celkově BOZP, což bylo zpracováno do finálního výstupu.
Dosažené výsledky:
Cílem výzkumného úkolu bylo analyzovat současnou právní úpravu vydávání lékařských posudků a jejich právní povahy v souvislosti s posuzováním pracovního zdraví zaměstnanců při vzniku, změně a skončení pracovního poměru. Platná právní úprava byla analyzována z hlediska své geneze, efektivity a možné evoluce. Zvláštní pozornost byla věnována relevantní judikatuře civilních i správních soudů.
Dosažené výsledky:
Hlavním cílem výzkumného úkolu bylo postihnout nový trend v oblasti fungování pracovních činností ve spojitosti s postupující robotizací a digitalizací výrob. Tento cíl byl naplněn formou pilotního projektu, který byl založen na zpracování několika případových studií z podnikové praxe, které byly zaměřeny také na zjištění míry implementace nových technologií v odvětvích a oborech ekonomických činností a na konkrétních pracovištích. Cílem bylo také identifikovat, zda existují funkční systémy schopné detekovat nežádoucí události. Zjišťována byla také jejich funkčnost a přínos s ohledem na ergonomii a BOZP pracovníků (za účelem snížení úrazovosti, nemocnosti – např. MSD); rovněž zda nové technologie na pracovištích zaměstnancům vedle ulehčení práce, podpory kreativity a výkonnosti, také zajišťují vyšší BOZP a celkovou kulturu bezpečnosti práce.
Dosažené výsledky:
Hlavním cílem výzkumného úkolu bylo zajistit aktualizovanou subjektivně vnímanou kvalitu pracovního života ekonomicky aktivních obyvatel ČR – získat aktualizovanou, poznatkovou základnu v daném směru. Provést reprezentativní šetření na ekonomicky aktivní populaci ČR v počtu n=2000 respondentů. Realizace šetření výzkumného úkolu bylo zajištěno ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i.
Dosažené výsledky:
Cílem výzkumného úkolu bylo sjednocení přístupu k prevenci závažných havárií v předmětných objektech a detailní nastavení požadavků formou metodického postupu vhodně aplikovatelného na tuto specifickou oblast. Výzkumný úkol analyzoval dlouhodobě trvající problémy s nastavením požadavků v systému prevence závažných havárií u objektů, ve kterých jsou umístěny výbušniny, střelivo, munice, nebo pyrotechnické výrobky. Problémy v této oblasti pramení zejména ze souběhu právních požadavků zákona o prevenci závažných havárií na straně jedné a požadavků státní báňské správy na straně druhé. Rovněž k nim přispívá absence úzce zaměřených metodických materiálů stanovujících jednak způsob provedení a rozsah posouzení rizik závažné havárie, včetně analýzy spolehlivosti a chybování lidského činitele, a následně stanovujících náležitosti charakteristiky a rozsah popisu adekvátního systému řízení bezpečnosti při nakládání s příslušnými nebezpečnými látkami a předměty.
Dosažené výsledky:
Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
Datová schránka: yi6jvet
DIČ: CZ00025950