37. kongres pracovného lekárstva a 13. Martinské dni verejného zdravotníctva

Úvod

Ve dnech 20.–21. 11. 2025 se v Grandhotelu Starý Smokovec uskutečnil 37. kongres pracovního lékařství a 13. Martinské dny veřejného zdravotnictví s mezinárodní účastí. Pracovní lékařství hraje významnou, celospolečenskou roli v diagnostice, léčbě a prevenci onemocnění vznikajících v důsledku vykonávané práce nebo vlivem pracovního prostředí.

Tento kongres je tradičně zaměřen na prezentaci inovativních a zajímavých témat z oblasti pracovního lékařství. Organizátoři si však kladou za cíl obohatit toto setkání také o příspěvky z jiných lékařských oborů. Díky tomu kongres představuje jedinečnou platformu pro výměnu názorů mezi odborníky z pracovního a všeobecného lékařství, veřejného zdravotnictví, preventivního pracovního lékařství, pneumologie, ortopedie, neurologie, toxikologie, psychofyziologie a dalších příbuzných oborů. Mezi hlavní tematické oblasti, jimž je kongres věnován patří: nemoci z povolání a pracovní úrazy; pracovní zdravotní služby; nové směry v prevenci poškození zdraví z práce; onemocnění pohybového aparátu, ergonomie práce; onemocnění dýchacího systému; průmyslová toxikologie a nové legislativní úpravy; vliv práce a pracovního prostředí na duševní zdraví; aktuální problémy veřejného zdravotnictví; voda v životním prostředí a kazuistiky.

Níže je uveden přehled nejzajímavějších příspěvků z jednotlivých tematických kongresových bloků.

Blok Pracovní lékařství a veřejné zdravotnictví – aktuální problémy a nové výzvy

Milan Tuček z Univerzity Karlovy, 1. lékařské fakulty, Ústavu hygieny a epidemiologie v Praze přednesl příspěvek s názvem „Trendy v délce expozice u vybraných diagnóz nemocí z povolání v České republice 2008-2024“. Příspěvek se zabýval vývojem délky expozice u vybraných diagnóz nemocí z povolání v České republice v letech 2008–2024 na základě dat z Národního registru nemocí z povolání (NRNP). Analýza vychází z veřejně dostupných dat ÚZIS a hodnotí trendy délky expozice podle diagnóz, zejména u nemocí z dlouhodobého jednostranného přetěžování (DNJZ), onemocnění periferních nervů a nemocí z vibrací. Výsledky ukazují zřetelný trend zkracování délky expozice u nemocí pohybového aparátu a nervů horních končetin, zatímco u pneumokonióz, astmatu a kožních onemocnění bylo pozorováno spíše prodlužování doby expozice. Preventivní opatření zaměřená na snižování vibrací a ergonomické přetěžování včetně sledování technického stavu nářadí a podmínek práce mohou mít významný vliv na vznik nemocí z povolání.

Lubomír Legáth z Kliniky pracovného lekárstva a toxikológie UJŠ LF a UN LP Košice vystoupil s příspěvkem „Quo vadis pracovné lekárstvo“, ve kterém shrnul vývoj hlášených nemocí z povolání na Slovensku v letech 2005–2024 se zaměřením na aktuální stav v roce 2024. Za sledované období bylo evidováno 7 941 nových případů nemocí z povolání, přičemž nejčastějšími diagnózami zůstávají onemocnění horních končetin z dlouhodobého jednostranného přetěžování (44,6 %), přenosné a parazitární choroby (16,2 %) a onemocnění z vibrací (15,8 %). V roce 2024 bylo hlášeno 423 nových případů, z toho 50,8 % tvořily ženy. Pandemie covid-19 významně ovlivnila proces uznávání nemocí z povolání, zejména v letech 2020–2022, kdy bylo dočasně umožněno posuzování případů na dálku (per rollam). Od roku 2021 se ve statistikách významně objevují infekce covid-19 jako pracovní onemocnění a od roku 2022 také případy postcovidového syndromu. V roce 2022 byla nejčastěji hlášenou nemocí z povolání diagnóza U071 (Potvrzená infekce covid-19) a v letech 2021, 2023 a 2024 druhým nejčastějším poškozením zdraví z práce.

Blok Nádorové onemocnění a onemocnění respiračního systému

Příspěvek Magdy Janošíkové z Univerzity Palackého v Olomouci s názvem „Riziko maligního mezoteliomu u pracovníků exponovaných různým typům azbestu“ analyzoval vznik maligního mezoteliomu u pracovníků exponovaných různým typům azbestu na základě sledování 445 osob zaměstnaných ve dvou průmyslových závodech od 80. let 20. století do roku 2022. K vyhodnocení rizik jednotlivých typů azbestu byla použita Coxova regresní analýza a Kaplan-Meierova metoda. Výsledky prokázaly výrazně vyšší výskyt mezoteliomu u pracovníků exponovaných krocidolitu oproti chryzotilu, přičemž krocidolit byl spojen s více než 26násobně vyšším rizikem vzniku onemocnění. Delší expozice dále zvyšovala pravděpodobnost výskytu, zatímco vyšší věk při ukončení sledování byl spojen s nižším rizikem – pravděpodobně vlivem latence nemoci. Závěrem byl potvrzen vysoký kancerogenní potenciál krocidolitu a zároveň potřeba cíleného sledování a včasné diagnostiky u osob s profesní expozicí azbestu.

Linda Baldovská z Ambulancie pracovného lekárstva, Nemocnica Agel, Košice Šaca se ve své přednášce „Profesionálny a neprofesionálny karcinóm pľúc – porovnanie prognózy a histopatológie“ zabývala prognózou a histopatologickými typy profesionálních a neprofesionálních karcinomů plic u 209 pacientů sledovaných na východním Slovensku. Cílem bylo zhodnotit rozdíly mezi oběma skupinami z hlediska histologického typu, stádia onemocnění, demografických údajů a etiologických faktorů. Výsledky ukázaly, že profesionální karcinom plic byl častěji diagnostikován v časnějších stadiích, s menším výskytem metastáz a postižení lymfatických uzlin. Nejčastějším etiologickým faktorem bylo ionizující záření u horníků v železorudných dolech, následované expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkům u strojníků pracujících u vysokých pecí. Studie zdůrazňuje význam pravidelných preventivních prohlídek a radiologického sledování exponovaných pracovníků, které umožňuje včasnou diagnostiku a zlepšení prognózy onemocnění.

Blok Toxikologie a genotoxikologie

Jaroslav Mráz ze Státního zdravotního ústavu, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství v Praze prezentoval příspěvek „Využití biologických expozičních testů (BET) při chemických haváriích: přehled možností a návrh organizačních opatření“. Jedná se o návrh systému využití biologických expozičních testů (BET) při chemických haváriích. Autoři popisují princip biologického monitorování (HBM), které umožňuje hodnotit skutečnou expozici osob cizorodým chemickým látkám na základě analýzy biologického materiálu. Tento přístup, běžně používaný v pracovním lékařství, by mohl být efektivně aplikován i v případech mimořádných událostí a havárií s chemickou expozicí obyvatelstva. Navrhovaný systém by zahrnoval přehled vhodných chemických látek, jasně definované postupy odběru vzorků a koordinaci zapojených institucí a laboratoří. Cílem je vytvořit flexibilní rámec pro rychlé a spolehlivé zajištění biologického monitorování při haváriích, který by podpořil ochranu zdraví pracovníků i veřejnosti a umožnil systematické hodnocení dopadů chemických expozic v České republice.

Olga Otrubová z Národného toxikologické informačného centra v Bratislavě přednesla příspěvek s názvem „Problematika intoxikácií oxidom uhoľnatým z pohľadu Národného toxikologického informačného centra“, v němž byly popsány případy otrav oxidem uhelnatým, které byly v letech 2017–2021 konzultovány nebo hlášeny Národnímu toxikologickému informačnímu centru (NTIC) na Slovensku. Celkem bylo zaznamenáno 193 případů, z nichž přibližně dvě třetiny tvořili dospělí a třetinu děti. Většina postižených vykazovala klinické příznaky různé závažnosti, pět případů skončilo smrtí. Pouze 14 otrav bylo spojeno s pracovním prostředím. Závěry studie ukazují, že většina intoxikací vzniká v domácím prostředí, což poukazuje na nutnost širší osvěty o rizicích oxidu uhelnatého. Autoři upozorňují na nedostatečnou dokumentaci hladin karboxyhemoglobinu, která může vést k podcenění závažnosti intoxikace a následně k neadekvátní léčbě. Nutné je také zlepšit dostupnost 24hodinové hyperbarické oxygenoterapie na Slovensku, která je ve srovnání s vyspělejšími zeměmi limitovaná.

Blok Mentální zdraví na pracovištích

Romana Ulbrichtová z Ústavu verejného zdravotníctva, Jesseniovy lekárske fakulty v Martine prezentovala příspěvek „Syndróm vyhorenia: od globálnej výzvy k chorobe z povolania“. Syndrom vyhoření (burnout syndrome) zařadila v roce 2019 Světová zdravotnická organizace do Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10, kód Z73.0; MKN-11, kód QD83) jako důsledek chronického, nezvládnutého pracovního stresu s negativním dopadem na zdraví. K nárůstu jeho prevalence přispěla pandemie covid-19 a také rozvoj digitalizace. Na základě výsledků studie uskutečněné mezi zdravotníky na Slovensku a v České republice během pandemie covid-19 vykazovalo 18,3 % účastníků vyhoření ve všech třech sledovaných oblastech, 22,8 % ve dvou a 33,3 % alespoň v jedné oblasti. V rámci Evropské unie může syndrom vyhoření jako nemoc z povolání uznat 10 členských států, přičemž Lotyšsko je jedinou zemí, která jej výslovně uvádí v oficiálním seznamu.

Vladimíra Lipšová ze Státního zdravotního ústavu v Praze vystoupila s přednáškou „Syndrom vyhoření v souvislosti s prací a možnosti jeho prevence pomocí digitálního nástroje“. Tým Státního zdravotního ústavu připravil pilotní studii možností využití digitálního nástroje – chatbota s prvky umělé inteligence – pro prevenci syndromu vyhoření v pracovním prostředí. Cílem studie bylo ověřit, zda může pravidelná komunikace s chatbotem přispět ke snížení příznaků únavy, emočního vyčerpání a kognitivního opotřebení u zaměstnanců. Do projektu, který probíhal od ledna do července 2025, bylo zapojeno 30 respondentů ze dvou výrobních podniků. Jejich úroveň vyhoření byla sledována pomocí škál SMBM (Shirom–Melamed Burnout Measure) před a po osm týdnů trvající interakci s chatbotem. Výsledky ukázaly, že průměrná míra vyhoření u respondentů odpovídala mírné až střední úrovni, přičemž u šesti účastníků došlo po intervenci ke zlepšení skóre. Digitální nástroje založené na umělé inteligenci mohou být slibným doplňkem prevence syndromu vyhoření, zejména v kombinaci s tradičními přístupy podpory duševního zdraví na pracovišti, zároveň je však potřebné další testování a optimalizace systému pro širší uplatnění v pracovně-lékařské praxi.

Blok poškození zdraví vybranými faktory práce a pracovního prostředí

Kateřina Bátrlová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i., v Praze přednesla příspěvek „Ergodiagnostika v systému pracovní rehabilitace a ergodiagnostická centra v ČR“. Výzkum, který kombinoval dotazníková šetření mezi ergodiagnostickými centry (EDC), krajskými pobočkami Úřadu práce ČR a fokusní skupiny odborníků, ukázal, že EDC mají solidní metodické i materiální zázemí, ale čelí nedostatku odborného personálu (zejména ergoterapeutů a klinických psychologů) a administrativní zátěži. Regionální rozdíly ve vytížení a nejednotná informovanost klientů snižují efektivitu systému. Ergodiagnostika prokazatelně spojuje medicínská, pracovní a psychosociální hlediska a slouží jako most mezi zdravotním stavem, motivací a smysluplným pracovním uplatněním. EDC zajišťují transparentní a porovnatelné hodnocení pro Úřad práce ČR, zaměstnavatele i klienty. Pro celoplošné srovnatelné hodnocení je nezbytné posílit personální stabilitu, metodickou jednotu a procesní efektivitu (digitalizace, standardizace spolupráce s Úřadem práce ČR, měření dopadu – včasnost, udržení v práci, spokojenost). Klíčovým systémovým krokem je oficiální ustanovení akreditačního pracoviště pro ergodiagnostiku, které bude garantovat vzdělávání a doškolování, akreditační rámec pro jednotlivá EDC.

Přednáška Marie Hruškové z ŽILPO, s. r. o., Žilina, Pracovná zdravotná služba s názvem „Starnutie pracovnej populácie z pohľadu verejného zdravotníctva“ představila výzkum analyzující fyzickou zátěž a ergonomii pracovního prostředí, především v automobilovém průmyslu, s cílem identifikovat faktory související s věkem, které ovlivňují pracovní schopnost a bezpečnost zaměstnanců. Analýza údajů o měření parametrů fyzické zátěže poukazuje na naléhavou potřebu hodnotit faktory související s věkem, včetně pracovních podmínek a individuálních pracovních úkolů. S přibývajícím věkem se často mění kategorie práce, která se stává rizikovou (3. a 4. kategorie). To implikuje neočekávané zdravotní a psychické problémy stárnoucích rizikových pracovníků, kterým právní rámec omezuje výkon rizikových prací, což představuje stresující situaci před dosažením nároku na starobní důchod. Tito pracovníci se musejí vyrovnávat s finanční ztrátou, někdy i s propuštěním z práce, a s požadavky spojenými se stárnutím, přičemž hledají možnosti, jak a kde mohou na trhu práce ještě uspět. S prodlužováním věku odchodu do důchodu roste počet stárnoucích pracovníků, což vyžaduje meziresortní i legislativní úpravy.

Závěr

Představené příspěvky na 37. kongresu pracovního lékařství a 13. Martinských dnech veřejného zdravotnictví potvrdily, že pracovní lékařství a veřejné zdravotnictví čelí dynamicky se měnícím výzvám vyplývajícím z proměn pracovních podmínek, technologického rozvoje i demografických změn. Diskutována byla jak tradiční témata, zejména nemoci z povolání spojené s dlouhodobými expozicemi, vibracemi, ergonomickým přetěžováním či azbestem, tak i novější fenomény, mezi které patří pracovní aspekty infekce covid-19, postcovidový syndrom a výrazně narůstající význam duševního zdraví na pracovištích. Výsledky prezentovaných studií zdůraznily význam systematického sledování expozic, včasné diagnostiky a preventivních opatření, která mohou zásadně ovlivnit prognózu i kvalitu života zaměstnanců.

Kongres zároveň poukázal na potřebu modernizace pracovnělékařských služeb, posilování mezioborové spolupráce a širšího využívání inovativních nástrojů, včetně biologického monitorování, digitálních technologií a ergodiagnostiky. Zvláštní pozornost byla věnována stárnutí pracovní populace a nutnosti adaptace pracovních podmínek i systémových opatření, která umožní udržitelné pracovní uplatnění starších zaměstnanců. Diskuse potvrdily, že budoucnost pracovního lékařství spočívá v propojení medicínských, psychosociálních a technologických přístupů s důrazem na prevenci, individualizaci péče a dlouhodobou ochranu zdraví pracující populace.

Vzorová citace

RANGLOVÁ, Jana & Kateřina BÁTRLOVÁ. 37. kongres pracovného lekárstva a 13. Martinské dni verejného zdravoitníctva. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2025, roč. 18, č. 1-2. Dostupný z: https://www.josra.cz/vydani/clanek/37-kongres-pracovneho-lekarstva-a-13-martinske-dni-verejneho-zdravotnictva. ISSN 1803-3687.

ergodiagnostika=stitek

kongresy=stitek

nemoci z povolání=stitek

pracovní lékařství=stitek

zdravotnictví=stitek

zdraví=stitek

ergodiagnostika=stitek

kongresy=stitek

nemoci z povolání=stitek

pracovní lékařství=stitek

zdravotnictví=stitek

zdraví=stitek

ergodiagnostika=stitek

kongresy=stitek

nemoci z povolání=stitek

pracovní lékařství=stitek

zdravotnictví=stitek

zdraví=stitek